V regionu si podobnou procedurou v poslední době prošly například výrobci koření z Dolního Újezdu na Přerovsku nebo továrna na müsli tyčinky v Klopině na Mohelnicku. Výsledkem nakonec je, že středomoravské směsi koření končí na trzích v islámských zemích a "košer" tyčinky z Klopiny zase směřují ve velkém do židovského státu Izrael.
Rabín musel zkontrolovat vše
KošerZnamená řádný, čistý. Bible zná základní kategorie potravin, které nejsou košer: určité druhy drůbeže, ryb (stejně tak jako vepř, králík, orel, sova, mečoun anebo žralok), veškeré dary moře, hmyz a dravci. Druhy, které jsou košer, musí být poraženy speciální technikou za přesně určených podmínek. Mezi základní pravidla patří, že maso a mléko nesmí být vyráběno ani konzumováno společně. |
Zatímco židovské náboženství stanovuje, že veškeré potraviny musejí být "košer" (tedy řádné, čisté), islám zase vyžaduje dodržovat kritéria "halal" (tedy povolené, přípustné). Pro potravinářské firmy to znamená, že v obou případech musejí získat příslušný certifikát, aby mohly na trhy v islámských zemích či naopak v Izraeli proniknout.
"Takový certifikát je velmi složité získat a navíc stojí nemalé peníze. S komisí k nám dokonce přijel i rabín, který vše osobně zkontroloval," popisuje generální ředitel výrobce müsli tyčinek Úsovsko z Klopiny Jiří Milek.
Jednou z podmínek například je, aby také veškeré suroviny používané při výrobě finálního produktu měly certifikát košer. A přísná pravidla platí i pro samotnou výrobu.
"Oni si třeba pečlivě zkontrolovali i takové věci, jako je topení. Pro ně totiž vůbec nepřichází v úvahu, aby horká voda z kotelny vytápěla zároveň výrobu tyčinek nebo masnou výrobu," podotýká Milek, jehož firma nakonec "inspekcí" rabína prošla a do Izraele tak tyčinky smí vyvážet.
HalalIslámská obdoba termínu košer (povolený, přípustný) označuje veškeré předměty a činnosti každodenního života, jež jsou podle islámské tradice povoleny. Nejčastěji se používá ve spojitosti s potravinami, které je muslimům povoleno konzumovat, vztahuje se však i na léčiva či kosmetiku. |
Snaha proniknout na trhy v muslimských zemích přivedla kontrolory také do hal a skladů výrobce směsí koření Trumf International v Dolním Újezdu na Přerovsku. Pro vývoz do zemí s islámským náboženstvím a kulturou totiž potřebovali získat certifikát "halal".
"Naši odběratelé, především výrobci masných výrobků z muslimských zemí bývalého Sovětského svazu, kladou důraz na dodávky koření a kořenících směsí, které splňují kritéria halal," uvedl generální ředitel Vilém Skulina.
"Termín 'halal' označuje veškeré předměty a činnosti každodenního života, jež jsou podle islámské tradice povoleny. Nejčastěji se tento pojem používá ve spojitosti s potravinami, které jsou muslimům povoleny konzumovat. Naopak zakázané pokrmy jsou souhrnně označovány jako harám, tedy škodlivé," upřesňuje mluvčí firmy Leoš Kalandra.
Středomoravská společnost nakonec přísná kritéria "halal" splnila a od Mezinárodního centra pro certifikaci a standardizaci Halal získala certifikát, od nějž si ve výsledku slibuje zajímavé zákazníky vyžadující koření a kořenící směsi pro pokrmy vyráběné podle islámské tradice jak v zemích bývalého Sovětského svazu, tak v arabských zemích.
Halal a harám se nesmí ani přiblížit
Splnit podmínky "halal" přitom nebylo nic jednoduchého. Firma musela výrazně provést nejrůznější změny především ve výrobním procesu, ale například také při skladování výrobků.
"Zcela zásadní je ve všech fázích skladování, výroby a expedice zabránit křížové kontaminaci mezi takzvanými halal a harám surovinami," podotkl Miroslav Mikisek, který má ve firmě na starosti dohled nad kvalitou.
Podobné snahy proniknout na mnohdy velmi lukrativní trhy především v arabských zemích navíc mohou být pro firmy z regionu do budoucna zajímavé. Obzvlášť při hledání odbytu jako náhrady za dlouhodobě oslabující trhy v tuzemsku i v dalších evropských zemích.
