Kromě slunce, zábavy a koupání čeká na děti s končícím školním rokem na ulicích a silnicích daleko větší nebezpečí. Děti se více pohybují venku a zabrány hrou a navíc se špatným odhadem dopravní situace často končí pod koly aut.
Psycholožka: Děti na rodičích poznají stres z provozuDěti rodičích poznají, zda je provoz na silnicích stresuje. Zkuste před potomky emoce na ulici i v autě eliminovat, radí psycholožka Lenka Čadová. Jak je v silniční dopravě pro děti důležitý vzor rodičů? Pozorují nejen rodiče, ale všechny dospělé, učitele, starší sourozence, dokonce i cizí lidi. Vybírají si, co je pro ně atraktivní forma chování. S rodiči jsou děti emočně propojené. Podprahově vnímají, co silniční provoz pro rodiče znamená. Jestli jsou, nebo nejsou v provozu ve stresu. A právě tyhle formy chování mají děti tendenci přejímat. Efektivní je tedy cenzurovat před dětmi své chování i po emoční stránce. Dítě rychle zjistí, že maminka nebo tatínek není v klidu a vybuduje si strach, třeba i přejít vozovku. Jsou to velice důležité momenty, na kterých učitelé mohou později ve škole stavět. Dospělí by v tomto ohledu měli být uvědomělí a dát si pozor, jak se například vyjadřují, když řídí auto. Dítě tyto situace vnímá jako komplexní jev. Co když se později dostaví období vzdoru a děti se v provozu nechtějí chovat jako rodiče? Děti se také mohou dostat do problémů v partě, kde zapomenou na výchovu nebo jsou například intenzivně vtaženy do hry. To například znamená: přijdu k přechodu, zastavím se, rozhlédnu se a vlastně o tom ani nepřemýšlím, že to může být jinak. Důležitá je proto prevence, aby od útlého "školkového“ věku paní učitelky a rodiče tyto dovednosti s dětmi trénovali. Děti pak na zdravé formy chování v dopravě velmi rychle samy reagují. Zdroj: BESIP |
V roce 2015 zahynulo na českých silnicích osmnáct dětí, z toho třináct bylo spolujezdců v autě, pět bylo chodců. Nejvíce dětí zemřelo v červenci (čtyři), další dvě pak v srpnu. Za smrt dítěte mohla v deseti případech z osmnácti nepřiměřená rychlost auta. Jen jedinou nehodu z osmnácti zavinilo dítě.
Děti musí odmalička vědět, jak nebezpečné je strkat se na chodníku, nepoutat se v autě, přebíhat silnici na červenou nebo vbíhat do vozovky před přijíždějící auta. Základní pravidla provozu by měly znát téměř od plenek, aby si je osvojily ještě dříve, než je překvapí nějaká nenadálá dopravní situace.
Experti upozorňují rodiče, že nepomůže na nebezpečí pouze opakovaně upozorňovat, ale především jít příkladem. „Slušnost na silnici, stejně jako kdekoliv jinde, je definována od toho, jakým způsobem rodiče vzdělávají své děti. Aby děti dostaly správné návyky, měli by se před nimi správně chovat i rodiče,“ upozornil na špatný rodičovský příklad šéf BESIPu Martin Farář.
Dítě se učí z chování rodičů, kamarádů, okolí. Pokud je doma nabádáme, že přecházet se smí pouze na zelenou, a následně je vlečeme šikmo přes silnici na červenou jen pro pár sekund času navíc, nejspíš to příště bez ohledu na dobré rady udělají také. A to už může těch pár sekund času rozhodovat o jejich životě.
„Kromě dobrého příkladu rodičů je potřeba systematické výchovy k odpovědnosti. Aby si děti co nejdřív uměly samy vyhodnotit číhající nebezpečí, a pokud možno se nepřidávaly k nezodpovědnému jednání svých vrstevníků,“ doplnila odbornice BESIPu na dopravní výchovu dětí Judita Stuchlíková.
Pár drobností může zachránit život
Pár pravidel je v dnešním hustém provozu pro rodiče naprosto nepostradatelných. Dítě by mělo být na ulici pestře oblečené a oblečení by mělo obsahovat reflexní prvky, aby je řidiči zaznamenali včas. Reflexní prvky rapidně zvyšují viditelnost člověka v šeru, ve tmě či za nepříznivého počasí.
Jedním z prvních osvojených pravidel by měl být bezpečný přechod silnice. Dítě musí vědět, že nemá absolutní přednost a nesmí vbíhat do vozovky před rozjeté auto. Vždy je třeba se rozhlédnout na obě strany, nejdříve nalevo a pak napravo. A k přecházení silnice je přechod. Pokud je od nás však vzdálen více než 50 metrů, mohou chodci přejít mimo něj kolmo a nejkratší možnou cestou. O přecházení dětí čtěte více zde.
Děti by se měly vodit na straně odvrácené od silnice a přes přechod by se měly držet za ruku dospělých, i když to není povinnost. Kočárek by se v žádném případě neměl vystrkovat do silnice před chodci, i když maminka spěchá sebevíc.
Pro děti na kole platí povinnost používat ochrannou přilbu do 18 let. Dítě do 10 let nesmí jezdit samostatně na silnici, pouze v doprovodu osoby starší patnácti let. Při jízdě ve skupině jedou cyklisté za sebou a je potřeba dodržovat bezpečnou vzdálenost mezi sebou. Kolo navíc musí být vybaveno povinnými prvky, jako jsou odrazky vepředu (bílá), vzadu (červená), ve výpletu kol a na pedálech (oranžová), za snížené viditelnosti pak světly vepředu (bílé světlo) a vzadu (červené světlo).
V autech by děti do devíti měsíců měly používat speciální sedačku pro kojence, v níž bude miminko lépe zabezpečeno. K takové sedačce je dobré mít snadný přístup. Pokud bude sedačka na předním sedadle, je navíc potřeba myslet na vypnutí airbagu. Řidič by měl přizpůsobit jízdu tomu, že má na palubě dítě. Sedačku pro větší potomky už by si měli rodiče vybírat společně s dítětem. Měla by mít vlastní bezpečnostní pásy a měla by být certifikovaná, protože právě to zaručuje potřebnou kvalitu.
Vozit dítě na klíně připoutané pásem pro dospělé je nebezpečná hloupost, při nárazu se dítě nedá udržet. Větším dětem stačí v autě samostatný podsedák, který je zvýší do požadované výšky pro bezpečné připoutání. Bezpečnostní pás musí vést přes rameno, ne přes krk. Povinnost používat dětskou autosedačku nebo podsedák platí do výšky dítěte 150 cm, nebo hmotnosti 36 kilogramů. Z auta by mělo dítě vystupovat vždy na stranu krajnice nebo chodníku.
