V zimě se u nás bohužel nesmějí chytat okouni na umělé vláčecí nástrahy. Tým časopisu Kajman proto minulý týden vyrazil do Nizozemska, kde jsou dravci hájeni až od 1. dubna. Tato výprava měla být zároveň prvním tréninkem Radka Filipa a jeho týmových parťáků na letošní mistrovství světa v lovu dravců z lodi World Predator Classic, kde naši zemi budou reprezentovat.
Šampionát se koná od 28. června do 2. července 2016 na obrovských přehradách Haringvliet a Hollands Diep. Každá z těchto přehrad je takřka tak velká jako naše největší nádrž Lipno. Závodit se bude na celé ploše těchto vod.
„První pohled na tyto přehrady byl skoro až děsivý. Valily se do nich vody rozvodněného Rýna. Přestože foukal pouze mírný vítr, po hladině se hnaly velké vlny, které ještě zvětšovaly obrovské nákladní lodě, které tu neustále křižovaly. Mezi nimi kličkovaly velké rychlé rybářské lodě se silnými motory, které u nás nemáte šanci spatřit a tady jsou standardem. Oproti nákladním šífům ale působily jako trpaslíci. Podobně jsme si připadali i my. Dobře jsme ale věděli, že tu jsou také jedni z největších dravců v Evropě, kvůli kterým jsme sem přijeli. Druhý den jsme se tak do nich naplno opřeli,“ říká Radek Filip.
Češi najezdili dlouhé kilometry a ryby se povedlo najít až okolo poledne. Na hraně zvedající se z 10 metrů si slušně zachytali candáty. Přesto následující den Češi v rámci průzkumu změnili místo. Loď dávali na vodu na sjezdu na druhém konci přehrady. Věnovali se lovu candátů a okounů vertikální přívlačí.
Okoun říčníOkoun říční zřejmě nikdy nebude naším nejpopulárnějším dravcem. Na to oproti jiným predátorům dorůstá příliš malých rozměrů. Ulovení jakéhokoli okouna nad 40 cm je považováno za velký úspěch a mnoho rybářů takovou rybu nikdy nechytilo. Přes své menší rozměry je to však ryba, která některé rybáře fascinuje, a velký „pruháč“ navíc dovede na prutu pořádně zabojovat. Mnozí mají na okounech rádi i to, že i ti největší se dají chytat jak v silných dravcových měsících, jako jsou červen a září, tak v mnohem složitějším prosinci nebo únoru. Musíme se jen přizpůsobit taktikou. |
Hodinu před polednem se začala zvedat intenzita větru, a tak odjeli rybařit do jedné z mála zátok, které tu jsou. Hned při prvním driftu přišel záběr těsně před tím, než se museli vyhýbat další rybařící lodi.
„Klepanec, který jsem dostal do prutu, se ničím neodlišoval od ostatních. I souboj byl podobný. Myslel jsem si, že zdolávám středně velkého candáta. Najednou ale parťák David Chalupka hlásil, že je to obrovský okoun. Rybu jsem neviděl, a tak jsem byl úplně v klidu. Poté co se nám okouna povedlo podebrat, jsem ho ale nechal ve vodě v podběráku a dlouhé minuty na něj s úžasem zíral. Ležel přede mnou okoun, v jehož existenci mnozí ani nevěří. Bájná padesátka plná jiker o přesných mírách 51 cm a 2,1 kg,“ komentuje Radek Filip.
Ve zbývajícím čase čtyřdenní výpravy chytili Češi i přes nepříznivé podmínky ještě poměrně hodně ryb včetně několika velkých okounů. Ale žádný z nich už tuto obrovskou jikernačku, pohybující se na samé hranici růstového maxima tohoto rybího druhu, podle očekávání nepřekonal.
