Pilot Jiří Pruša vyráží na letošní poslední velkou výpravu. Svým letounem zmapuje z výšky chorvatské a řecké ostrovy. Na zdokonalené on-line mapě budeme sledovat stopu letounu například nad Korfu, Ithakou či Rhodosem nebo Bosporem.
Stín jeho jednomotorového dolnoplošníku Dynamic WT-9 bude při poslední etapě projektu Evropské ostrovy z nebe klouzat po povrchu celkem jedenácti států a pěti moří a uletí při tom sedm a půl tisíce kilometrů.
Jak se léčí letadlo
Během předchozích etap si letadlo užilo své. Bahno a kamení plážového letiště na ostrově Barra ve Skotsku i starty a přistání na rozbitých drahách postsovětských letišť pobaltských republik udělaly svoje, při poslední cestě letoun dokonce utrpěl zranění od odraženého kamene, který prorazil potah stabilizátoru.
Dynamic tedy strávil mezidobí mezi třetí
a čtvrtou etapou opravou a podrobnou prohlídkou ve slovenské Preividzi, kde se tato letadla vyrábějí. Teď už je vše v pořádku, na jihovýchod letoun vyrazí v poservisní premiéře. „Den před odletem ho ale ještě proletím,“ upozorňuje pilot. Pak už může v klidu myslet na odlet.
Ostrovy Jaderského a Egejského mořeSledujte už čtvrtý díl unikátního projektu ve speciálu na Cestování iDNES.cz  Ostrovy Jaderského a Egejského moře |
Jak se plánuje trasa
Naplánování trasy je tak trochu alchymie. „Jedna věc je, co by člověk rád viděl a následně nabídl čtenářům, druhá pak nejrůznější předpisy a omezení,“ vysvětluje Jiří Pruša. Třeba do Řecka se nedostanete malým letadlem jinak než přes mezinárodní letiště a tam je přistání i odbavení vždy komplikovanější a zdlouhavější než na malém letišti.
Vyloženě chuťovka je v Řecku to, že na většině letišť nemají vhodný benzin. „Musím ho shánět a domlouvat předem a spoléhat na to, že dohoda bude skutečně platit,“ líčí pilot.
V Turecku mají pro sportovní letadla přísnější metr. K přeletu Bosporského průlivu, jenž odděluje Černé a Marmarské moře, ale hlavně dva kontinenty, mezi nimiž to už po staletí jiskří – Evropu a Asii, je třeba speciální, předem vyřízené povolení. „Udělám všechno proto, abych povolení získal. Když ne, nedá se nic dělat,“ říká Pruša.
Evropské ostrovy z nebe knižněStáhněte si e-knihy z expedic od Jiřího Pruši na Knihy.iDNES.cz.  |
Trasa poslední etapy projektu Evropské ostrovy z nebe je oproti třem předchozím odlišná. Zejména v množství historických míst a památek, přes které Jiří Pruša poletí. V hledáčku jeho kamer je například rodiště autora asi nejslavnější matematické poučky - Pythagorovy věty, místo, kde se podle báje do moře zřítil Ikaros, nebo třeba antické památky v Aténách. Jedním z cílů je také hora Olymp. Třešničkou na dortu pak má být Sighisoara – rodiště neblaze proslulého Vlada Napichovače čili hraběte Draculy.
Příprava zabere hodiny a hodiny času. Nejen ta čistě letová. „Abych věděl, co mám chtít vidět a filmovat, musel jsem se chtě nechtě ponořit do studia mytologie a historie – ovšem nejen té řecké,“ doplňuje „dvorní“ pilot iDNES.cz.
Počasí
Počasí se plánovat nedá, ale záleží na něm až na prvním místě. To letci vědí moc dobře. Deštivý start do zatím poslední etapy nebyl nic příjemného. Nakonec se počasí sice umoudřilo, ale zdržení bylo na světě. Počasí letec sleduje vždy už týden před odletem a snaží se odhadnout jeho vývoj v oblasti, do které letí. Zatím to vypadá celkem dobře. „Zdá se, že by u nás mělo začátkem týdne propuknout babí léto, což by bylo skvělé,“ dělá si Pruša naději.
Pilot Jiří Prušapilotuje malá sportovní letadla již řadu let. S iDNES.cz spolupracuje už delší dobu. Nyní z nebe mapuje evropské ostrovy. Společně s režisérem Petrem Nikolaevem připravuje filmovou epopej o čsl. legionářích. Více o Jiřím Prušovi na webu www.prusa.org.  |
Za nejkritičtější den letu považuje totiž v této etapě právě den startu. „První den se musím dostat přes 3 500 metrů vysoké vrcholky Alp. Souvislá oblačnost, silný vítr, bouřky, to vše by mohlo přelet zkomplikovat,“ objasňuje. Právě ve vysokých nadmořských výškách musí počasí velmi pečlivě hlídat. Nízká teplota v kombinaci s oblačností může na křídlech přivodit námrazu, ztrátu vztlaku a tudíž nedobrovolný bivak na vrcholcích Alp.
Jak to při přeletu Alp z Dynamicu vypadá, můžete vidět ve fotogalerii na snímcích z návratu z Prušovy miniexpedice po stopách českých turistů směr Chorvatsko a zpět. Záložní řešení pro nepříznivé počasí je ale po ruce, oblet Alp přes Maďarsko.
I tentokrát s sebou letec veze neoprenový oblek a záchranný člun pro případné nouzové přistání na moři. Oproti „severním“ etapám se nemusí tolik obávat studeného moře, i tak ale přistání na moři není nic, co by si zrovna přál vyzkoušet. Nad pevninou může při krizové situaci využít padák, který má v sobě letadlo integrován, a dopadnout „jen“ rychlostí volného pádu z pěti metrů. Protože se při tom počítá s deformační zónou podvozku, nad mořem je padák k ničemu.
S katastrofickou variantou však cestovatel nepočítá. „Musím být připraven na každou situaci, nic víc,“ komentuje přítomnost člunu a neoprenového obleku. Očekává jako vždy dobrý let i návrat. Ze své základny na příbramském letišti Dlouhá Lhota se zvedne letoun Dynamic WT-9 v úterý 30. září, znovu zde dosedne zhruba za jedenáct, dvanáct dní. „Rád bych sedal v sobotu jedenáctého října,“ plánuje Jiří Pruša.
Jeho cestu sledujte ve speciálu Ostrovy Jaderského a Egejského moře na Cestování iDNES.cz.
