Tomáši Bystrému rodiče vždycky říkali: „Jsi Romák, musíš se snažit stokrát víc než tví kamarádi.“ „Já jsem s tím nesouhlasil,“ líčí redaktor a moderátor Českého rozhlasu.
Jedničkář měl kromě podpory rodiny štěstí i na dobrou základní školu. „Předsedal jsem školnímu a později i celopražskému dětskému parlamentu, mí učitelé i ředitelka do mě vkládali velké naděje,“ říká Bystrý. Nakonec vystudoval vysněnou žurnalistiku na Univerzitě Karlově a nyní pokračuje v mediálních studiích na Metropolitní univerzitě - a to i díky stipendiu pro romské vysokoškoláky.
Osm set eur na akademický rokStipendia hradí studentům z 16 zemí střední a východní Evropy ze soukromých zdrojů Romský vzdělávací fond se sídlem v Budapešti. Každý student dostává na rok 800 eur (cca 22 000 Kč), v případě studia na soukromé škole má možnost žádat i o proplacení části školného - celkově může dostat až 2 000 eur (asi 55 000 Kč). O stipendia se v Česku sice ucházejí i studenti ze sociálně vyloučených lokalit, častější je to ale u Romů ze střední vrstvy. Nejvíc stipendistů je z Prahy, Ústeckého, Moravskoslezského a Středočeského kraje. |
Zvláštní finanční podpora pro mladé Romy umožňuje jít na vysokou školu i těm, kteří by o tom jinak neuvažovali. To je třeba případ Lucie Balážové z Roudnice nad Labem, která má za sebou první rok studia řízení podniku a podnikových financí se zaměřením na účetnictví na Vysoké škole finanční a správní.
„O stipendiích jsem se dozvěděla od kamaráda a byla jsem opravdu nadšená, že tato možnost existuje,“ popisuje Balážová, která chce po dokončení studia pomáhat matce s malou zednickou firmou.
Stipendistů v posledních letech přibývá. Zatímco v letech 2005 až 2009 podporu získalo 59 studentů, v letech 2010 až 2013 počet stoupl na 151. „Převažují studenti pedagogických oborů, v posledních letech se hodně objevují i ekonomické obory,“ řekla iDNES.cz Iva Hlaváčková ze sdružení Romea, které stipendia v Česku od roku 2010 koordinuje.
Romští zájemci o vysokoškolské studium také mohou navštěvovat bezplatné přípravné kurzy, které pořádá nezisková organizace Slovo 21. „Obsah si s lektorem domlouvá každý sám. Záleží, na co přesně se potřebuje připravit,“ vysvětluje koordinátorka projektu Martina Horváthová. Od roku 2004 se na univerzity dostalo 142 z 251 absolventů kurzů.
Romové: Potřebujeme nejen elitu, ale i prodavače, pekaře...
Oslovení Romové se shodují, že rostoucí počet romských vysokoškoláků má velký přínos pro menšinu i majoritní společnost. Upozorňují však, že stále je jich velmi málo.
Podle Horváthové nízká vzdělanost Romů brání jejich aktivnějšímu zapojení do společnosti a obrany vlastních práv. „Potřebujeme mít politickou a zároveň společenskou reprezentaci, aby Romové byli vidět na běžných místech - jako úředníci, právníci, lékaři neno knihovníci. Aby se to stalo normou a ne aby to byla výjimka jako teď,“ uvedla.
Právě každodenní kontakt většinové společnosti například s romským prodavačem či pekařem by podle Bystrého vedl k tomu, že by se lidé navzájem lépe poznali a neměli tolik důvod k obavám a předsudkům. Mladý novinář ovšem také upozorňuje, že někteří romští vysokoškolští studenti se za svůj původ stydí. „Je to jejich volba, mají na to právo. Ale mě to neskutečně vytáčí,“ říká.
Podle Roberta Sutorého, terénního pracovníka městského úřadu z Hranic na Přerovsku, je nejtěžší romské děti přesvědčit o jejich schopnostech a motivovat ke studiu. „Ta největší motivace je ukazovat příklady dobré praxe - Romy, kteří už vystudovali, jsou úspěšní a mají dobrý plat. Tito lidé jsou ale málo vidět,“ řekl iDNES.cz.
První Rom s titulemPrvním Romem, který na českém území dosáhl vysokoškolského titulu, byl v roce 1936 Tomáš Holomek. Rodák z romské osady u Svatobořic na Hodonínsku promoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vysokou školu vystudoval i jeho syn Karel Holomek, současný předseda Společenství Romů na Moravě, a vnučka Jana Horváthová, spoluzakladatelka Muzea romské kultury v Brně. |
Sutorý za deset let doučování pomohl na střední školy asi sedmdesáti dětem převážně ze sociálně vyloučených lokalit. Osm z nich pokračovalo na vysokou školu. On sám už vysokoškolské vzdělání má, ale ještě si jej dálkově doplňuje.
„To, že Romové vzdělání neberou, je klišé. Vždy velmi uznávají a respektují lidi, kteří se takto vypracovali,“ dodává romský koordinátor Středočeského kraje Cyril Koky.
Absolvent politologie a veřejné správy za kvalitní vzdělání částečně vděčí učitelům, kteří jej v učení odmala povzbuzovali. „Já chodil na základku na východním Slovensku. Táta se se mnou těžko mohl učit, protože pracoval na dráze a byl přes týden pryč, maminka dělala v pekárnách noční,“ říká Koky, jehož syn nyní studuje práva.
Na vysokých školách je sto Romů, odhaduje odbornice
Celkový počet romských studentů vysokých škol nikdo přesně nezná. Vládní zprávy o stavu menšiny přiznávají, že přechod Romů ze středních na vysoké školy je nedostatečně zmapovaný. Vést statistiky studentů vysokých škol podle etnika zapovídá zákon o právech příslušníků národnostních menšin.
Talentované Romy možná podpoří na univerzitách i státNadané romské vysokoškoláky bude zřejmě podporovat i stát. Nedávno dokončená Strategie romské integrace do roku 2020 ukládá ministerstvu školství, aby od začátku roku 2016 každý z 50 vybraných studentů dostával ročně 60 tisíc korun. Podle materiálu je nutné vyrovnat „vzdělanostní propast“ mezi Romy a většinovou společností, péči o vznik romské vysokoškolsky vzdělané inteligence považuje za naléhavý úkol (více o strategii čtěte zde). Ministerstvo v současnosti už dotacemi podporuje sociálně znevýhodněné romské studenty středních a vyšších odborných škol. |
Kromě stipendistů a absolventů zmíněných přípravných kurzů pochopitelně studují na univerzitách i nikde neevidovaní Romové. „Někteří prostě nemají potřebu hlásat, že jsou Romové a nevyužívají služeb nejrůznějších občanských sdružení, která jim nabízejí pomoc,“ podotýká Bystrý. Horváthová, která má o romských vysokoškolácích velmi dobrý přehled, odhaduje, že jich je aktuálně celkem kolem stovky.
Za nízký počet mimo jiné může omezený přístup Romů ke vzdělání - výrazná část z nich je například neoprávněně zařazována do praktických škol. Jen malý podíl Romů míří na maturitní obory, takže se jim potenciální cesta na vysokou školu zavírá.
Čtyři roky stará analýza společnosti GAC zjistila, že víc než dvě třetiny romských dětí ze sociálně vyloučených lokalit (žije v nich zhruba třetina z celkového počtu Romů v Česku) jdou po základní škole na učiliště, na gymnázia jen necelé procento. Zhruba 16 procent se nehlásí nikam (více čtěte zde).
Mnoho rodin si také nemůže finančně dovolit své dítě při vysokoškolských studiích podporovat. A na zmíněná stipendia dosáhne jen přibližně šedesát procent zájemců. Řada absolventů středních škol z chudších rodin tak raději jde do práce, aby už mohla začít vydělávat.
Jak navíc upozorňuje Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2012, některé Romy demotivuje délka studia či nejistota, zda se jim podaří vysokou školu úspěšně dokončit.
Dikh a more. Základy romštiny ve 2 minutách:
16. února 2014 |
