I když má šestiletý romský žáček štěstí a není automaticky zařazen do praktické školy, k vysokoškolskému titulu ho čeká ještě trnitá cesta. V českém vzdělávacím systému musí překonat více zádrhelů než neromští spolužáci.
Své o tom ví dvacítka romských vysokoškoláků, stipendistů programu Roma Education Fund (REF), kteří se v úterý setkali v Praze.
Roma Education FundStipendia z progamu Roma Education Fund hradí studentům z 16 zemí střední a východní Evropy ze soukromých zdrojů Romský vzdělávací fond se sídlem v Budapešti. Každý student dostává na rok 800 eur (asi 22 000 Kč). V případě studia na soukromé škole má možnost žádat i o proplacení části školného - celkově může dostat až 2 000 eur (asi 55 000 Kč). Cílem programu je působit desegregačně na vzdělávací systémy jednotlivých zemí a zvýšit počet romských vysokoškolských studentů. V celé střední Evropě se do programu ročně zapojí asi 1 500 lidí. V Česku je aktuálně uděleno stipendium čtyřiceti romským studentům. |
„Už na základní škole jsem měla být přeložena do zvláštní školy, protože jsem byla, jak říkali, ‚cikánka‘. Moje třídní učitelka si ke mně naštěstí našla cestu a pomohla mi, abych došla až na konec. Měla jsem štěstí, že mě nehodili přes palubu,“ vzpomíná Zdeňka Hečková, která má za sebou dva semestry dálkového studia sociální práce na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.
Důležitá pro ni byla také podpora rodiny. „Tatínek byl hodně přísný. Jsem z jedenácti dětí a on dbal na to, abychom všichni dodělali školu. Takže každý z nás je dnes něčím vyučený, jen mně se povedlo dostat až na vysokou školu,“ říká Hečková.
Ani studium na univerzitě však neučinilo přítrž předsudkům okolí. „Mám dvě děti, jsem vdaná, pracuji, dálkově studuji a stejně se dosud velmi často s předsudky setkávám. Stále musím něco dokazovat a i v práci jsem stále zaškatulkovaná jako Romka. Ze začátku to bylo dost kruté. Setkávají se s tím i mé děti, i když nevypadají jako Romové, jen proto, že lidé znají mě,“ popisuje Hečková.
Podobné zkušenosti má i další studentka, Klaudie Balogová. „Když jsem přestupovala z jedné základní školy v Ústí nad Labem, která byla spíše vyloučenější, na jinou, tak mně a mámě říkali, ať počítáme s tím, že klesnu níž a známky se mi zhorší. Ale nebylo to tak. Prospívala jsem pořád s vyznamenáním,“ vypráví drobná dívenka, která nyní studuje první semestr finančního managementu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně.
„Na vysoké škole už se s předsudky přímo nesetkávám. Na přednáškách mi však vadí, že profesoři často zmiňují Romy. Například profesor přímo řekne, že Romové kradou. Během celé střední školy to bylo stejné. Je to nepříjemné,“ upozorňuje. Také Klaudie měla štěstí v tom, že ji odmalička rodina ke studiu vedla. „Měla jsem vždycky podporu rodičů i prarodičů. U nás v rodině se klade velký důraz na vzdělání,“ dodává.
Za deset let se počet romských vysokoškoláků zdvojnásobil
Přesný počet romských vysokoškoláků znám není, neboť statistiky studentů podle etnika se nevedou. Martina Horváthová z organizace Slovo 21 počet romských studentů odhaduje na osmdesát až sto. „Romů studujících vysokou školu přibývá. Za posledních deset let jejich počet určitě vzrostl tak o padesát procent,“ domnívá se Horváthová.
Do stipendijního programu REF se letos zařadilo čtyřicet studentů. „Od roku 2005 v Česku stipendium dostalo 250 studentů. Máme řadu úspěšných absolventů, kteří končí magisterské programy, někteří i dále pokračují,“ říká Iva Hlaváčková z organizace Romea. V předchozích letech romští studenti dávali přednost sociálním a pedagogickým oborům. Spektrum se však stále rozšiřuje. „Nyní vedou také ekonomické obory, ale i humanitní a technické obory,“ říká Hlaváčková.
Stipendium romským studentům není udělováno automaticky. „V rámci žádosti je hodnocena celá řada kritérií. Největší vliv mají studijní výsledky, tedy průměr. Dále studenti dokládají například esej na téma studijních cílů a musí splnit další kritéria. Podpořeno bývá asi šedesát procent žadatelů,“ dodává Hlaváčková.
Romské vysokoškolačky do politiky
Právě stipendijní program REF je jeden z faktorů, který pomáhá počet romských vysokoškoláků navyšovat. „Bez tohoto stipendia by to bylo o hodně těžší. Žiju jen s maminkou, která je samoživitelka, takže je to finančně náročné. Ráda bych si z toho zaplatila kurs ruštiny, protože ve škole musíme mít dva povinné cizí jazyky,“ říká Klaudie Balogová.
REF je jediný stipendijní program v Česku zaměřený na romské studenty. S přípravou na vysoké školy však mladým Romům pomáhá také například organizace Slovo 21.
„Nedávno jsme realizovali roční tréninkový program, který byl zaměřen na rozšíření obzorů a zvýšení motivace romských vysokoškolaček k tomu, aby vstoupily do politiky,“ říká Horváthová. Romské vysokoškolačky se během něho učily, jak fungovat v politice, vystupovat na veřejnosti, komunikovat s médii, úspěšně argumentovat či připravit kvalitní politickou kampaň.
„Romská menšina, tak jako kterákoli jiná, potřebuje mít své představitele a zastání na nejvyšších místech. Romové dlouhodobě nemají zastoupení v rozhodovacích orgánech. Při tvorbě politik a strategií by tam ale přeci měli figurovat,“ podotýká Horváthová.
Jedna účastnice z letošního výcviku dokonce kandidovala v letošních podzimních komunálních volbách v Brně. „Veřejně aktivní jsem už několik let, politika na to prostě logicky navazuje,“ říká jedna z účastnic politického výcviku Alica Sigmund Heráková, absolventka kulturního managementu na Masarykově univerzitě. Ostatní mladé Romky prý o budoucí kandidatuře vážně uvažují.
Čtete rádi iDNES.cz? Podpořte nás svým hlasem v anketě Křišťálová lupa.