"Máme ambici, aby se působnost vztahovala na maximum úřadů a příspěvkových organizací, protože cílem je zkvalitnit státní správu, stanovit jasná pravidla pro odměňování tak, aby nedocházelo ke zneužívání, a jasně oddělit politickou úroveň od té úřednické," uvedl Jeroným Tejc, předseda sněmovního ústavně právního výboru, který novelu projednává.
Tejc tento týden uvedl, že ČSSD bude prosazovat, aby výjimku z působnosti získaly jen Národní bezpečnostní úřad a Nejvyšší kontrolní úřad.
Poslance požádalo už sedm úřadů, aby je z působnosti zákona vyňali. Mezi nimi je například Český statistický úřad nebo Energetický regulační úřad. Podle nich jim zákon vezme nezávislost na státu a možnost zaměstnávat experty (více čtěte zde).
"Nemyslím si, že jejich odůvodnění je na místě," řekl iDNES.cz Roman Sklenák. Podle něj existuje řešení prostřednictvím pracovní smlouvy. U úředníků je v ní definováno, že vykonávají státní službu, u expertů, které úřad potřebuje pro kvalitní výstupy, toto být uvedeno nemusí. Tím by se na ně nevztahoval služební zákon.
Úřady také zákonodárce upozornily, že novela se dostává do kolize z evropským právem, které posiluje nezávislé postavení kontrolorů na státě. Tejc připustil, že autoři novely, mezi které patří i on, se budou ještě touto věcí dále zabývat, aby bylo jasné, zda dochází ke kolizi práv, či nikoliv.
Zákon nebude platit pro politiky nebo Hrad
Služební zákon upraví podmínky práce 75 tisíc úředníků. Tedy zaměstnanců ministerstev, finančních úřadů, úřadů práce nebo katastrálních úřadů. Vztahovat se nebude na kancelář Hradu nebo Sněmovny, ani na samotné ministry, premiéra a jejich kabinety a tiskové mluvčí. Neplatí ani pro samosprávu, tedy magistráty, obecní a městské úřady.
Novelu zákona připravili poslanci ČSSD, koalice se již dohodla na základních tezích pozměňovacího návrhu (jejich přehled najdete zde).
Novelu zkritizovala ODS a TOP 09. Podle opozice není dobré zastropovávat odměny na dvaceti procentech ročního příjmu úředníka, protože neumožní státní správě konkurovat soukromému sektoru, pokud jde o experty. Opozice také upozornila, že noví i všichni stávající úředníci by museli v krátkém čase projít zkouškou, která by ověřila jejich znalosti zákonů. Teze hovoří o tom, že úřednickou zkoušku by prováděla pro celou zemi jedna státní vysoká škola. Tou by byla Policejní akademie.
U vzdělávání se ČSSD od původního návrhu odklání. "Chceme zachovat úřednické zkoušky pro vstup, ale netrváme na tom, že je musí splnit i lidé, kteří ve státní správě už pracují," uvedl v pátek Tejc. "V případě vzdělávání by měly být využity vysoké školy, které mají akreditaci k výuce práva. Policejní akademie by neměla mít monopol," dodal s tím, že o tom, co bude součástí zkoušky úředníků, rozhodne Generální ředitelství státní správy.
Do třetího čtení by měla novela jít v prvním pololetí letošního roku
Kolik budou změny stát a kolik nových úředníků kvůli nim stát bude potřebovat, zatím autoři změn nevědí.
Teze pozměňovacího návrhu mají získat paragrafovou podobu až v březnu. Do té doby se bude řešit na úrovni pracovních seminářů, legislativní komise a na společném jednání poslanců a senátorů, jaká bude definitivní podoba novely. Do ní by měly promluvit i odbory.
Spolu s pozměňovacím návrhem vznikne i důvodová zpráva, kde mají být uvedeny náklady a další dopady zákona. "Naší ambicí je, aby do poloviny roku byl návrh projednán ve třetím čtení," podotkl Sklenák. Zákon by měl nabýt účinnosti příští rok.
