Romantická hudba Richarda Wagnera, idylické mraky, letecký pohled na starobylé střechy Norimberku a ulice lemované zástupy statisíců. Z letadla vystupuje Adolf Hitler. Do davu posílá úsměvy a kamera zabírá hajlujícího chlapce, ženu i dítě s nadšeným výrazem ve tváři.
Triumf vůle je zřejmě nejslavnějším filmem nacistického Německa. Letošní Letní filmová škola jich nabídne hned dvanáct. Divákům tak představuje snímky, které svého času měly v Německu nebývalý úspěch. Teď jsou však přísně zakázány.
Přehled filmůKolberg Čtvrtek 1. srpna, 12:00, Orlovna Hrdinný boj občanů Kolbergu proti napoleonským vojskům v prusko-francouzské válce se stal námětem posledního válečného filmu režiséra Veita Harlana. Joseph Goebbels doufal, že film bude mobilizovat civilní německé obyvatele. To už však nestihl, protože do kin přišel v roce 1945. Mlýny smrti Čtvrtek 1. srpna, 15:00, kino Mír Propagandistický snímek slavného hollywoodského režiséra Billyho Wildera je jedním z prvních, který otevřeně ukazuje nelidské zločiny páchané v koncentračních táborech. Sloužil jako instruktážní video pro německé obyvatele. V koncentračním táboře v Osvětimi zahynula Wilderovi jeho matka a babička. Žaluji Čtvrtek 1. srpna, 21.00, Orlovna Pojmem euthanasie bylo za nacismu označováno systematické zabíjení duševně nemocných a tělesně postižených. Na obhajobu byl natočený film o ženě s roztroušenou sklerózou, který měl ospravedlnit masové vraždy. Za šest let bylo takto zavražděno dvě stě padesát tisíc lidí včetně deseti tisíc dětí. Triumf vůle Pátek 2. srpna, 9:00, Klub kultury Dokument natočila Leni Riefenstahlová na přímou objednávku Adolfa Hitlera. Zachycuje monstrózní atmosféru 6. sjezdu NSDAP v roce 1934. Dvouhodinový snímek měl ukázat zrození silného Německa pod vedením Hitlera. Filmový štáb měl 170 lidí, točilo se na několik kamer včetně záběrů z letadla. |
"Ideologicky jsou samozřejmě problematické, ale umělecky jde o velmi kvalitní filmy," zdůvodnila jejich uvedení ředitelka Letní filmové školy Radana Korená.
Propagandistické filmy mají plno
Většina propagandistických filmů se zatím promítala v sálech zaplněných do posledního místa. Přestože venku vládla vedra a řada sálů nemá klimatizaci.
"Stálo to za to," prohlásila po dvouhodinovém Triumfu vůle Ivana Holečková.
Na filmovou školu přijela z Hodonína jen na den právě kvůli německým filmům.
"Je neuvěřitelné, jak Hitler zmanipuloval masy lidí. Dnes ty jejich oddané úsměvy působí hrozivě, když víme, jaké tragédie se pak děly," zhodnotil Zdeněk Markovský z Olomouce.
O tom, že chtějí do Hradiště dostat filmy, které Německo střeží a nepůjčí je hned tak někomu, začali organizátoři uvažovat už loni. Hlavně proto, že právě na letošní rok připadá osmdesáté výročí od nástupu nacismu v roce 1933.
Získat filmy nebylo snadné
Získat snímky však nebylo jednoduché. "Potřebovali jsme zvláštní povolení ministerstva zahraničních věcí," upřesnila Korená.
K tomu se pořadatelé museli zaštítit tím, že filmy doprovodí patřičnými informacemi, budou k nim pořádat besedy, uvedou je do historického kontextu a pozvou odborníky, kteří budou vysvětlovat.
Proto také jako jedna z hlavních sekcí letošního ročníku vznikla ta s názvem Rok 1933: Nástup nacismu. Divákům nabízí snímky, které vznikly ve 30. letech pod vedením NSDAP.
"Z dnešního pohledu je na nich nejděsivější asi to, že byly z větší části velmi dobře řemeslně zvládnuté," upozornil filmový teoretik Aleš Říman, který se před představením stará o odborný úvod.
Jeden z nejpovedenějších je právě dokument Triumf vůle, který natočila Leni Riefenstahlová na přímou objednávku Adolfa Hitlera.
"Moc dobře věděl, že média a film mají velký potenciál," vysvětlil Říman. "Všechny proto měly jediný účel - šíření nacistické ideologie," doplnil.
Na kinematografii tehdy osobně dohlížel Joseph Goebbels. Filmy byly pro diváky atraktivní a měly vysokou návštěvnost, přestože nebyly povinné.
Jako výchovnou látku je používali pouze vedoucí mládežnické organizace Hitlerjugend. Což byl třeba případ snímku Chlapec z Hitlerjugend. "Nacistický režim byl filmem úplně posedlý," zdůraznila na filmové škole německá odbornice Sonja Schulzová.
Nacionalisté nepřijeli
Napočítala zhruba tisícovku filmů, které za třetí říše vznikly. Propagandistických byla asi stovka. "A téměř polovina z nich je u nás dodnes zakázaná," potvrdila.
Ostře sledovaný je například Žid Süss. "To je otevřeně antisemitský film a oni jsou na to velmi citliví," upozornil Říman.
Filmovka však snímek divákům nabídla. Přestože i tady mohlo hrozit, že se do promítacích sálů vydají skupiny neonacistů.
Pořadatelé si ovšem byli jistí, že se nic podobného nestane. "Hodně lidí se mě na to ptalo," přiznal Říman. "Ale já myslím, že tyto lidi filmy nezajímají a často o nich ani nevědí," konstatoval.
