Nejvíce meteorů se po obloze bude prohánět kolem desáté hodiny večer. Čeští astronomové jich z letadel ve Skandinávii budou pozorovat desítky za minutu, takzvaná zenitová hodinová frekvence pak podle Pavla Kotena z Astronomického ústavu Akademie věd dosáhne několik set.
Kometa 21P/Giacobini-Zinner, ze které Drakonidy pocházejí, sice oběhne Slunce každých 6,5 roku, podobně dobře pozorovatelný roj se však znovu objeví až kolem roku 2050.
Meteorologický model Aladin zobrazuje předpověď počasí v šestihodinových krocích. V osm večer platí největší šance, že se mraky roztrhají, pro Tachovsko, Náchodsko a zřejmě i okolí Mladé Boleslavi. Nad Jeseníky a Šumavou, které měly šanci v předešlém modelu, se mapa v předpovědi zatáhla.
Ve dvě hodiny ráno středoevropského letního času zase má být nejjasněji východně od Karlových Varů a v Podkrušnohoří (viz mapa výše), v Doupovských horách a Rakovnické pahorkatině. To už ale budou Drakonidy slábnout.
Vhodné také je vyjet za město, kde vás při pozorování bude méně rušit světelné znečištění.
Pozorovatelé ovšem musí počítat s tím, že při vyjasnění mohou večer teploty klesnout i pod pět stupňů Celsia, obzvláště na horách.
Souhvězdí Draka, ze kterého meteory zdánlivě vylétávají, najdete na severní obloze mezi Lyrou, Labutí, Velkou a Malou medvědicí.