Space Marine je krvavá symfonie a hráč umělec se zbraní. Recenze

Vývojářská mantra Space Marine tvrdí, že nejlepší obranou je útok a celá hra se skutečně nese v tomto duchu. Titul totiž žádný jiný způsob obrany nenabízí, a hráčům se tak do rukou dostává uspokojivě brutální řež, která zachycuje špinavé industriální prostředí Warhammeru 40 000. Téměř každá herní lokace tu končí zatopená krví.

Warhammer 40 000: Space Marine je titul, který si na nic nehraje, netváří se jako přelomová hra a přináší zábavný mix herních mechanik. Kampaň pro jednoho hráče je obstojná a síťová hra povedená.

Hra navíc chytře pracuje s poměrně obyčejnou grafikou a skvělé efekty akci dodávají šmrnc. Optimalizace pro konzole pak znamená přijatelné nároky na výkon hráčova stroje a konzolový typ hry v tomto případě potěší i na PC.

Inspirace je zjevná

Space Marine je pro studio Relic Entertainment krokem do neznáma. Nikoliv však kvůli světu Warhammeru 40 000, který již přiblížilo v strategické sérii Dawn of War, nýbrž kvůli absenci zkušeností s žánrem akčních her. Relic se totiž tradičně zaměřoval právě na strategie a nabídl světu kritikou ověnčené hry Homeworld a Company of Heroes.

Tento titul však hráče přesouvá z pozice vojenského velitele do kůže vesmírného mariňáka, jenž během devíti hodin sólo hry čelí tisícům nepřátel a hrstce bossů. Hra jen těžko zapře inspiraci v Gears of War, zapomíná však na systém krytí a nabízí svou vlastní sympatickou dynamiku.

Nejsilnější stránkou hry je totiž boj na blízko, ve kterém lze standardní útok kombinovat s různými formami omračování a popravování nepřátel. Konkrétní typ útoku závisí na zvolené kombinaci tlačítek. Například jedno máchnutí šavlí či kladivem, v kombinaci se správnou klávesou, nakopne a omráčí nepřátele v dosahu.

Typů omráčení je ve hře několik, podstatné je však zejména následné popravování nepřátel, které lze na omráčení navázat. To totiž hráčovi doplňuje život, a v napjatých situacích ho tak nejednou zachrání před smrtí.

Téměř správná herní doba

Ačkoliv je boj na blízko po několik hodin skvělou zábavou a mohl být ohniskem celé hry, útoky sestávají jen z několika kombinací. Některé nápady přitom hráči na tváři vykouzlí úsměv a naznačují nevyužitý herní potenciál.

Mezi ně se řadí například raketový batoh, který umožňuje vzlétnout do vzduchu, zvolit místo dopadu a za pomoci trysek pak téměř okamžitě zaútočit na zvolené místo. Nepřátelé pak jen létají vzduchem.

Takových zpestření však ve hře není dostatek a ke konci již akce působí jako zbytečně ředěná kaše. Stačilo by přitom jen několik dodatečných rozptýlení, či kratší herní doba, a titul by se bez stereotypu obešel. Místo toho však nabízí palné zbraně, které jsou v řadě situací jednoznačně silnější. Boj s nimi je ale bohužel méně nápaditý.

Všechny útoky nabíjejí "teploměr vzteku", kterým lze po jeho naplnění aktivovat speciální bojový mód. V tom se hráčovi doplňuje život a útoky na blízko jsou výrazně silnější.

Během tohoto běsnění je také možné zpomalit čas a v klidu mířit na nepřátele, kteří se téměř nehýbají. Hráč však v libovolné variantě speciálního módu vydrží jen několik vteřin a teploměr pak musí prostřednictvím soubojů opět nabíjet.

Celý arzenál nabízí zbraně, které jsou vhodné pro specifické situace. Například variace odstřelovacích pušek jsou naprosto klíčové pro likvidaci orků s raketometem. Rakety totiž hráči uštědřují nezanedbatelné poškození a větší počet nepřátel tak mariňáka popraví zhruba během dvou vteřin.

Jádro akce je tedy poměrně pestré. Utkáte se s horami slabých nepřátel, kteří útočí jen na blízko. Popravíte řadu kulometčíků a raketometčíků, ale postavíte se i silnějším monstrům s různými speciálními schopnostmi.

Symbióza grafiky a akce

Hře významně pomáhá její vizuální stránka. Na první pohled sice ničím neokouzlí, za chodu ze sebe však ždímá maximum. Výborně funguje svižnost akce v kombinaci s počtem nepřátel a čirým násilím, které z titulu sálá.

Nepřátelé vybuchují v oblacích krve a hlavní hrdina je stylově popravuje. Každá potvora má vlastní sadu animací smrti, a mariňák tak jedné rozšlápne hlavu, jiné vytrhne štít a zarazí ho do břicha a další skupinku nepřátel rozpáře jedním ladným švihem sekerou.

Je to krvavá symfonie doprovázená propracovanými efekty. Od sekery při zásahu odlétají jiskry, útoky na blízko zvýrazňuje modrá linka a krev nepřátel se často rozptyluje na jemné kapky, které se ladně snášejí k zemi. Právě kombinace brutality a dechberoucích efektů pomáhá přikovat do židle u jinak lehce nadprůměrné akce.

Kde naopak titul ztrácí jsou souboje s bossy, kterých je ve hře jen několik a mohly ji skvěle zpestřit. Bossové samotní jsou propracovaní, představují určitou výzvu a pobaví.

Síťová hra potěší

Důležitou součástí Space Marine je i síťová hra. Ta se nese v moderním duchu, a hráč tak může získávat úrovně. Součástí jsou i výzvy, výhody (perky) či odemykání možností pro vizuální úpravu postavy.

Výzvou je například zabít určitý počet protivníků s konkrétní zbraní. Její úspěšné splnění hráče odmění zkušenostmi a v některých případech také odemkne novou funkci či dovednost.

Titul hráčům umožňuje přizpůsobit postavy svému hernímu stylu. Hráč si tak může vybírat zbraně a aktivní perky, které využívá. Perky mohou být aktivní celkem dva a různě upravují či vylepšují dovednosti mariňáka. Díky jednomu ze základních perků například trysky u raketového batohu poškodí nepřátele v okolí vzletu.

V síťové hře je možné si vzhled mariňáka přizpůsobit

Akce ve hře více hráčů je povedená. Úspěšně totiž odbočuje od klišé současných stříleček. Díky různorodé dynamice zbraní a možnostem přizpůsobení hra nabízí celou řadu herních stylů. Na bitevním poli tak potkáte mariňáky, kteří se specializují v boji na blízko, ale i odstřelovače, kulometčíky či cokoliv na pomezí.

Je to dobrý standard

Space Marine je povedená hra, která však nijak nevybočuje z řady. Zdá se však, že takové ambice titul nikdy neměl a úspěšně tak plní svůj cíl. Pobaví, ale jen těžko nadchne. Ovládání je navíc bezproblémové a nálepka "nepovedená konzolová předělávka" tak může pro tentokrát zůstat v šuplíku.

Sólo hru je možné hodnotit jako slušný průměr. Pořízení hry kvůli kampani pro jednoho hráče však lze asi jen těžko doporučit. Síťová hra je ale výtečná a svým pojetím vyčnívá nad současný průměr. Připomíná svižné arénové střílečky z počátku tisíciletí, které dnes již téměř nevznikají.

Pokud rádi hrajete s lidmi, koupě titulu rozhodně stojí za úvahu. Pakliže vás lákají jak síťová tak i sólo složka hry, můžeme Space Marine doporučit. Vývoj druhého dílu ostatně není vyloučený, vývojáři by však pro úspěch museli nabídnout značnou dávku inovací. Inu, nechme se překvapit.