Ne nadarmo má město Beroun mezi pražskými a středočeskými kolečkáři pověst "cyklistické Mekky". Ať se odsud vydáte na kole na kteroukoli stranu, všude vás čeká krásná členitá krajina. Město je navíc dobře dostupné po železnici. Zkrátka ideální východisko cyklistických okruhů. I toho našeho, který míří do lůna křivoklátských lesů.
Z města vzhůru do lesů
Středobodem všeho dění v Berouně (220 m n. m.) je protáhlé Husovo náměstí s radnicí a také s četnými obchody, kašnou i lavičkami. První asi čtyři kilometry vedou po staré plzeňské silnici, kde vás sice bude obtěžovat trochu automobilového provozu, ale brzy bude líp (částečně lze využít i cyklopruhu podél silnice).
V Králově Dvoře odbočíte doprava na vedlejší silnici směr Svatá. Nenáročná rovinatá pohoda skončí a silnice začne stoupat, za Trubínem se zalomí do kopce docela strmě.
Les u Vraní skály
Ve dvanáctistupňovém stoupání do Svaté (ano, to je ta vesnice vysoko nahoře na obzoru) se přes závoj potu nezapomeňte ohlédnout zpět. Malebný pohled na berounskou kotlinu za vámi a věnec lesů na druhé straně dává tušit, že záhy vjedete do docela jiné krajiny. Taky ano. Svatá (450 m) je první vesnicí na okraji rozlehlých křivoklátských lesů.
Zde se nabízí první terénní odbočka, a to na přirozenou vyhlídku Vraní skála (536 m). Dojedete tam lesem po modré a žluté značce, ale poslední desítky metrů budete každopádně muset pěšky – ani na horském kole se až nahoru na buližníkový hřeben vyjet nedá. Ze skály je výhled hlavně k severu a západu a převažuje dojem z moře lesů.
Přes největší paseku do Skryjí
Ze Svaté pokračujte po silnici směr Kublov. Asfalt vás nejprve vyvede nepříjemným táhlým stoupáním k rozcestí u Zeleného kříže (510 m), kde v hustém lese panuje skutečně zelené příšeří, a záhy vyjedete na obrovskou paseku uprostřed rozsáhlých lesních komplexů. Leží na ní dvě větší obce, Kublov a Broumy.
Paseka u Kublova
Nad prvně jmenovanou se vypíná vrch Velíz (595 m) s kostelem a skromnými pozůstatky pravěkého hradiště. V době raných Slovanů Velíz snad sloužil jako kultovní místo. Pokud byste chtěli nasát atmosféru tohoto jedinečného místa, postaví se vám do cesty strmé stoupání. Odbočka je v Kublově značená, až nahoru vede asfalt.
V Broumech sledujte značení směr Skryje. Krátce sjedete do údolíčka a brzy se zase octnete pod korunami lesních velikánů, lesní úsek je tentokrát dlouhý dobrých sedm kilometrů.
Informacewww.krivoklatsko.ochranaprirody.cz Webové stránky Správy CHKO Křivoklátsko www.krivoklatsko.cz Internetové stránky turistické oblasti Křivoklátsko a Rakovnicko www.mesto-beroun.cz Oficiální stránky města Berouna |
Stoupáte vytrvale vzhůru kolem malebné hájovny Bušohrad a ještě před nejvyšším bodem stoupání pod vrchem Vlastec (490 m) křižujete zelenou značku – máte-li horské kolo, můžete si to do Skryjí zkrátit právě po ní.
V takovém případě počítejte ale s drsnějším sjezdem; zůstanete-li na silnici, klesáte samozřejmě také, jen pozvolněji. Každopádně před Skryjemi vyjedete po delší době z lesa a výhled, který se odtamtud naskýtá na údolí Berounky, patří k nejkrásnějším na celé trase.
Krajem Oty Pavla
Most přes Berounku pod Skryjemi (250 m n. m.) vás převede na levý břeh řeky. Můžete ji sledovat po proudu po široké, leč nerovné cestě v souběhu s červenou značkou, ale jedete-li na silničním kole, nezbývá než se držet asfaltu, který vystoupá do Týřovic a silnice pak zase klesne k vodě. V každém případě máte pěkné pohledy na protilehlou zříceninu hradu Týřova – ta je však s kolem rozumným způsobem nedostupná.
Dostali jste se na území, které zvěčnil ve svých dílech spisovatel Ota Pavel. Tady plavali "zlatí úhoři", za chvíli přijedete ke kultovní hospodě U Rozvědčíka pod Nezabudicemi. V osadě V Luhu na protilehlém břehu Berounky má Ota Pavel pamětní síň.
Berounka ze skryjského mostu
Příroda tu na vás dýchne čistými, nezkaženými tóny, řeka bublá vedle silnice nespoutaným proudem a je tu jen minimální provoz aut. Z rozjímání vás možná probudí až krátké, ale strmé stoupání za Nezabudicemi. Záhy prudce sjedete k mostu v Roztokách (pozor v zatáčkách!) a jste zase na chvíli zpátky v civilizaci.
Přes srdce budoucího parku
Za mostem v Roztokách doporučujeme odbočit hned doprava (cyklotrasa č. 303) a vystoupat zpět do lesů po vedlejší silnici přes Karlovu Ves. Toto nevelké sídlo by mělo být jedinou obcí, jejíž část se octne na území nového národního parku
(viz článek o připravovaném Národním parku Křivoklátsko).
Za vesnicí procenta trochu přitvrdí, ale odměna je blízko. Jakmile se stromy rozestoupí (480 m), otevře se před vámi nádherný pohled na další velkou mezilesní paseku s osadou Karlov a několika osamocenými dvorci.
Před sebou vidíte rozložitý zalesněný masiv Krušné hory (609 m). Vyhlídka signalizuje také závěr zdánlivě nekonečného stoupání z Roztok, dál vás čeká krásný několikakilometrový sjezd.
Řeka Berounka pod Nižborem
Poslední horská prémie
Závěrečná část trasy už není náročná, asfalt vede většinou po rovině nebo dolů. U rozcestí Červený kříž (420 m) se dostanete na hlavnější silnici z Křivoklátu a upalujete po ní dolů směr Nižbor.
Nezapomeňte ale brzdit, klesání je čím dál tím prudší a těsně před vesnicí, kde se na úrovni nižborského zámku dá snadno jet sedmdesátkou, číhá několik zrádných zatáček.
Jak se tam dostatZ Prahy do Berouna jezdí osobní vlaky zhruba každou půlhodinu, jednou za hodinu jede i rychlík. Bicykly přepravují všechny soupravy, jednodušší je to v "osobáku". Konkrétní spojení najdete na http://jizdnirady.idnes.cz. Pokud byste přijeli autem, tak okrajem Berouna prochází dálnice z Prahy do Plzně a v centru města snadno zaparkujete. Cyklookruh Křivoklátskem
|
Je tu nepříjemně hrbatý asfalt a nebezpečný je i prudký, úzký závěr sjezdu mezi domy městečka. V Nižboru se dostáváte k Berounce a dojezd zpět do Berouna je už docela snadný.
Pokud vám zbývají ještě nějaké síly, doporučujeme přidat si na závěr proslulé serpentiny pod Zdejcinou. Ve Stradonicích (230 m) pod známým keltským opidem v takovém případě nepřejíždějte lávku na levý břeh, ale pokračujte rovně dál.
Silnička se asi po dvou kilometrech zalomí doprava do svahu a pokračuje několika krásnými serpentinami až na okraj osady Zdejcina. Čím výš budete stoupat, tím krásnější pohledy do údolí Berounky se za vámi budou otvírat. Zkrátka důstojné rozloučení s Křivoklátskem.
Ze Zdejciny (400 m) sjedete do Berouna Talichovým údolím během pár minut. Někteří možná i za několik desítek sekund; i tady ale buďte opatrní, svah je strmý na rozhraní světla a stínu, silnička úzká a má několik nepřehledných míst. Ve městě držte přímý směr, který vás přivede rovnou na berounské náměstí.
Zobrazit místo Křivoklátsko na větší mapě
