Léčivý objev v poděbradském zámku
Za prameny Poděbradky se vydejte nejlépe z nádvoří poděbradského zámku, kde známá česká minerálka poprvé vytryskla na zemský povrch. Byla vlastně objevena náhodou při hledání zdroje pitné vody pro zámek a město. V létě roku 1905 se na druhém zámeckém nádvoří hloubil vrt podle určení tehdy věhlasného proutkaře Bülowa z Bothkampu, jehož do Poděbrad pozval kníže Hohenlohe, tehdejší majitel zámku. Po navrtání pískovců v hloubce 96,7 metru vytryskla na povrch voda obsahující oxid uhličitý. A poděbradské zřídlo bylo na světě.
Pramen dostal název Bülow po svém objeviteli, jehož připomíná pamětní deska na nádvoří.
Postupně se navrtaly další dva zdroje minerálky. V zámeckém příkopě pramen pojmenovaný na počest knížete Hohenlohe a třetí v bývalé lesmistrově zahradě a nazvaný na počest manželky knížete – Eliška. Poblíž pramene Eliška pak nechal kníže v roce 1907 na radu MUDr. Boučka vybudovat malé lázně, které se slavnostně otevřely 5. června 1908.
Prameny Eliška a Bülow jsou dnes již nečinné, současný provoz lázní zajišťují tři vrty ze 70. let 20. století a vyvádějí kyselku téměř totožného složení. Rozvádí se nejenom do lázeňských domů, ale také k vývěrovým altánům, které najdete na Riegrově náměstí (Riegrův pramen), naproti nádraží (Trnkův pramen), v zámeckém příkopu (Zámecký pramen, dříve Hohenlohe) a uvnitř kolonády (pramen prof. Libenského).
Poděbradský zámek, v němž bylo objeveno roku 1905 zřídlo Poděbradky.
Slavnosti sněženek v přímém přenosu
Poděbradské minerální vodyZ chemického hlediska jsou si minerální vody z okolí Poděbrad velmi podobné, liší se jen množstvím rozpuštěných látek a obsahem oxidu uhličitého. Typická je přítomnost lithia a stroncia. Často se objevuje i zvýšený podíl fluoru. Z dalších méně běžných komponent zaslouží zmínku zinek. Obsah železa je obecně nízký, což příznivě ovlivňuje chuťové vlastnosti i plnění vody do lahví. Všechny prameny kyselek v okolí Poděbrad tvoří jednotnou podzemní zvodeň (akumulaci) uvnitř křídových (cenomanských) pískovců. Aby vyvěraly na zemský povrch, je třeba je navrtat. |
Věhlas Poděbradky se rychle šířil, a tak se po jejím vzoru v okolních obcích navrtávaly postupně další kyselky. A právě za jejich prameny dnes povede náš cyklovýlet.
Nejvzdálenější Svatojosefský pramen vyvěrá v Kersku, místě, které proslavil svými pobyty spisovatel Bohumil Hrabal. Kdo zná film Slavnosti sněženek, tomu není třeba svéráznou lokalitu blíže představovat. Do Kerska se z Poděbrad dostanete cyklotrasou číslo 0019 po levém břehu Labe přes Nymburk a obec Hradišťko. Můžete přitom zhlédnout plnírnu Poděbradky u předměstí Velké Zboží i působivé hradby města Nymburk. Jízda na kole podél Labe je velmi příjemná, v podstatě samá rovina.
Svatojosefský pramen tvoří jakési neoficiální centrum Kerska. Je tady živo téměř celý rok a zvláště o víkendech se u něj schází s bandaskami a kanystry mnoho obyvatel okolních vil a chat. Lidé se tu setkávají nejenom ve frontě na vodu, ale také na tenisových kurtech a v hospůdce U Pramene. Není problém spatřit tady lidské postavičky na mopedech či starých bicyklech, které si sem jako by odskočily z Hrabalových románů či filmů.
Svatojosefský pramen nechal vyhloubit roku 1934 baron Josef Hyross, který v té době realizoval svoje originální "lesní městečko". Svůj les nechal rozparcelovat sítí pravoúhlých alejí a postupně je rozprodával zájemcům.
Dnešní podoba Svatojosefského zřídla pochází z roku 1985, kdy se pramen kvůli zvýšení vydatnosti převrtal do hloubky 81 metrů. Minerální voda, zvaná místními Kerka, se liší od Poděbradky nižší mineralizací i menším obsahem oxidu uhličitého. Jeví se jako minerálka slabá a málo výrazná, o to víc se však hodí k běžnému pití.
Detail Svatojosefského pramene v Kersku
Vaše zdraví Sadka (ne)spraví
Přesně opačné vlastnosti má poněkud zvláštní pramen minerální vody v Sadské, vzdálené od Kerska necelých osm kilometrů zpět směrem na Poděbrady. Najdete ho v jižní části města na Prokopově v místě někdejšího cukrovaru. Jeho výjimečnost spočívá v tom, že z něj lze nabírat vodu pouze dvě hodiny denně, a to od 8:30 do 9:30 a od 15 do 16 hodin. Pokud se zrovna trefíte do těchto napjatých časových limitů, postraší vás zároveň varování, že voda obsahuje radioaktivní prvky a doporučená dávka denní spotřeby činí pouze 0,3 litru pro dospělé a 0,2 litru pro děti. Místní lidé si ovšem zdejší minerálku Sadku odvážejí bez obav domů, a to ne zrovna v malém množství.
Informační cedulka o prameni Sadka
Odběrové místo pramene Sadka v Sadské na Prokopově ulici
Vrt samotný se nachází v blízké budově již zrušené dětské léčebny, kde se léčily srdeční nemoci a otylost. Jako dítě se sem například jezdil pravidelně odtučňovat dnes již zesnulý herec Jiří Růžička. Z budovy se voda přivádí k neobvyklému kamennému výklenku na ulici.
Sadka se jistou dobu také plnila do lahví a prodávala se sloganem Vaše zdraví Sadka spraví.
Minerálka Sadka je rovněž příbuzná s Poděbradkou, s níž tvoří jedno souvislé podzemní těleso (zvodeň) ve vrstvách křídových pískovců. Z chemického hlediska se liší jen nepatrně, chuťově je však méně příjemná. Pachuť jí dodává i skutečnost, že změnu majitelů bývalé léčebny včetně zdroje kyselky doprovázela počátkem 90. let 20. století nájemná vražda – jedna z prvních u nás po sametové revoluci.
Takto teče Sadka pouze dvě hodiny denně.
Výrovka u Kostelní Lhoty
Za dalším pramenem je opět nutné trochu popojet, ale pouze čtyři kilometry do sousední obce Kostelní Lhota. Zde se dáte kousek za kostelem vlevo a směrovky cyklotrasy 0124 vás navedou na příjemnou lesní cestu. Asi po jednom kilometru dorazíte k mostku přes potok Výrovka, kde stojí nově zbudovaný odpočinkový altán. Hned vedle je oplocení a uvnitř něj skruž s pumpou a přetokem kyselky.
Je to nedávno zrekonstruované zřídlo, které vyvěrá tak jako všechny minerální prameny v okolí z geologického vrtu. Na mapě je tato příjemná a hezká lokalita značena jako obyčejný pramen, ve skutečnosti však jde o uhličitou minerální vodu (slabou kyselku) s chuťově a zřejmě i chemicky velmi podobnými vlastnostmi jako Kerka ze Svatojosefského pramene.
Pramen Výrovka u Kostelní Lhoty
Sůl nad zlato ve Velkém Oseku
K završení prohlídky a ochutnávky všech veřejně přístupných pramenů kyselek v okolí Poděbrad zbývá navštívit ještě obec Velký Osek, sedm kilometrů jihovýchodně od Poděbrad.
Vydatné a velmi hezky upravené zřídlo minerální vody se ukrývá před zraky projíždějících motoristů či cyklistů uprostřed obecní zástavby. Mezi místními obyvateli je pramen oblíbený, mimo nejbližší region se však o něm moc neví. Nevede k němu turistická značka, ve Velkém Oseku vás k němu nenavede žádná směrovka. V mapách pramen buď zcela chybí, nebo je zakreslený chybně. Naštěstí není obec příliš velká, takže pramenný altán zná každý, koho se na ulici zeptáte.
Zobrazit místo Tour de Poděbradka na větší mapě
Pramen zvaný Obecní zaujme laika výraznější slanou chutí, která přijde vhod zvláště na závěr celodenního cyklistického putování. Voda z vrtu vytéká do kamenné pramenní vázy uprostřed kruhového pavilonu v malém parčíku. Příjemné dojmy umocňují lavičky a příkladná čistota.
Detail Obecního pramene ve Velkém Oseku
Obecní pramen ve Velkém Oseku
Může se hoditDoporučená okružní cyklotrasa Mapy |
