"Turisté se podívají do čtyřiceti procent všech prostor, o kterých víme. Pokud nenajdeme ještě něco zajímavějšího. To nejatraktivnější ale rozhodně uvidí," slibuje Rudolf Tomíček, předseda správní rady Nadace Georgia Agricoly, jež usiluje o záchranu pozůstatků historické těžební činnosti.
Při mimořádné návštěvě mohli do dolu nahlédnout i novináři z MF DNES a zážitek to byl výjimečný. Klikaté chodby, rozlehlé komory a tajemná jezírka. Hra barev různých hornin pod namířenými reflektory.
Důl JeronýmJe u bývalé obce Litrbachy-Čistá, nedaleko silnice z Krásna do Podstrání. Hlubinně se tu začal cín dobývat na počátku 16. století, o rýžovištích v jeho okolí jsou však zmínky už od 14. století. Rýžovalo se zejména na potoce Mühlbach protékajícím pod Sklenným vrchem, Zinnbach, na jižním úpatí vrchu Rozhledy a také na potoce, vytékajícím v oblasti ústí štoly Jeroným. Tato rýžoviště byla vyřazena z provozu v roce 1581. V roce 1887 se tady pokusili o znovuotevření dolu. Bylo vytěženo asi 11 tun rudy a úpravenský pokus dopadl příznivě. O následné těžbě ovšem nejsou zprávy, jisté je jen to, že v několika komorách se těžilo ještě v roce 1905. V roce 1941 byly provedeny geologické průzkumné vrty. Budoucí těžba se však nejevila jako rentabilní, a důl byl opět opuštěn. 16. 2. 1990 byl důl Jeroným zapsán do státního seznamu kulturních památek. |
Veřejnosti by mohl být přístupný do tří let. Pro návštěvníky se připravuje půl kilometru dlouhý prohlídkový okruh. "Celý kopec je doslova a do písmene provrtaný jako ementál," říká Tomíček.
"Všechno se musí důkladně připravit tak, aby neměli problém s pohybem ani fyzicky méně zdatní návštěvníci," zdůrazňuje další účastník výpravy, krajský hejtman Josef Novotný.
Celé důlní dílo je rozprostřeno v několika patrech a spousta prostor je zatopená vodou. Někde jsme pod povrchem třeba jen 30 metrů.
"Všude jsou krásně vidět stopy po želízku a mlátku, kterými středověcí havíři cín kutali. Také nejde přehlédnout metoda sázení ohněm," popisuje Tomíček.
Skála se zahřívala ohněm. Topilo se hlavně bukovým dřevem. Pak bylo snazší kámen rozbít. Kouř se odváděl větracími šachtami.
Důl Jeroným a vůbec podzemní prostory u Čisté nemusí být pro badatele uzavřená kapitola. Vždyť až v roce 1982 objevil dnes už zesnulý František Baroch jeho druhou významnou část. Při podrobném průzkumu narazil tento badatel a speleolog i na chodby, do kterých noha člověka od středověku nevstoupila.
"Některé chodby byly proražené až za druhé světové války. Jsou v nich takzvaná eska, úseky ve tvaru písmene S," doplňuje Rudolf Tomíček.
Hitler prý tady chtěl udělat sklad trhavin a právě chodba do tvaru písmene S by ztlumila případný výbuch.
