Hala se plnila jen zvolna, takže když úderem osmé nastoupil na pódium předskokan Tomáš Klus, prázdná místa z plochy i tribun prosvítala zhruba z poloviny. Klus si nejprve akusticky a pak i s kapelou vysloužil vlažný, ale přátelský potlesk. A taky smích, když po první písni ohlásil, že přijde "píseň takříkajíc druhá". Když přitvrdil, tak publikum solidně rozhýbal.
Hudba byla to hlavní
Půlhodina hraní, půlhodina přestavby pódia a pak už minutu po deváté nastoupila doprovodná kapela šestašedesátiletého britského zpěváka. Za mikrofonem se objevil sám Cocker v černé košili a saku. Úvodní Get On z aktuálního alba Hard Knocks rozhýbala publikum ve funky rytmu.
Podle pořadatelů na koncert přišlo asi šest tisíc diváků. To je sice o jedenáct tisíc lidí méně, než o den dříve na stejné místo přilákala Lady Gaga, taky však šlo o představení z úplně jiného ranku. Žádné převlékání. Joe Cocker jen po čase odložil sako a v průběhu koncertu si ještě vyhrnul rukávy. Scéna byla zařízená a osvícená spíš střídmě, jak se na koncerty tohoto typu sluší a patří. Možná by neškodila nějaká obrazovka po straně. Lidé na druhém konci areny toho z Cockera moc vidět nemohli.
Hudebně však nešlo koncertu vytknout takřka nic. Zpěváka jistila skvěle sehraná kapela v plné rockové palbě včetně kláves, hammondek, saxofonu a dvou doprovodných zpěvaček. A koncert plynul bez zdržování. "Praho, dobrý večer!" pozdravil Cocker anglicky do začátku Feelin' Alright.
Vitálnímu zpěvákovi byste podle silného hlasu jeho věk možná ani nevěřili.
Hity, na které se čekalo
The Letter od kapely The Box Tops přinutila publikum na chvíli tleskat do rytmu. Kolem stáli mladí i staří, lidé, kteří vesměs nepřišli "pařit", ale užít si skvělou muziku. Roztleskat a rozvlnit lidi do písniček se tak kapele moc nedařilo. Zato aplaus a jekot na konci skladeb byl nefalšovaně upřímný; leckdy utichal až po začátku další písničky. A tleskalo se i za povedená sóla nebo jako ocenění, když začal očekávaný hit.
A těmi se pochopitelně nešetřilo. Vedle skladeb z aktuálního alba Hard Knocks předvedl Cocker snad všechny zásadní písně své kariéry. When the Night Comes snad měla o trochu menší odpich, než jsme zvyklí z jeho starších vystoupení, Summer in the City od The Lovin' Spoonful nebo Prestonova You Are so Beautiful však už zněly přesně tak, jak publikum očekávalo.
Čtyřicet let od Woodstocku? Neuvěřitelné
Došlo samozřejmě i na oblíbené covery Beatles - Come Togehter, With a Little Help from My Friends, jež uzavírala základní set, a She Came in Through the Bathroom Window, která spolu s Cry Me a River od Elly Fitzgeraldové zazněla v prvním přídavku.
Celý koncert trval poctivou hodinu a tři čtvrtě. Cocker se omezil na představení kapely a rozloučení - "Keep rockin' Prague, we'll be back!", jinak večeru vládla výborná muzika a jeho charismatický zpěv. Těžko věřit tomu, že tenhle chlapík zpíval na legendárním Woodstocku před čtyřmi desetiletími. Odcházejícím davem šumělo, i po jednadvaceti letech od převratu, tiché nadšení z toho, že se tady takové koncerty mohou konat. Tenhle večer si evidentně užily obě strany.
Hodnocení MF DNES: 80 %
