Dosud takový postup není možný. Jakmile se majitel rozhodne jít do soudního sporu, stavba se musí automaticky zastavit.
"Nově bude moci soud rozhodnout, zda vydá odkladný účinek, který stavbu zastaví, nebo budou spor o výši náhrady a stavba probíhat zároveň," vysvětluje změnu náměstek ministra dopravy Roman Kramařík.
Nový zákon připravila skupina poslanců ODS a ČSSD ve spolupráci s ministerstvem dopravy. To novelu předloží v nejbližších týdnech vládě, na zářijové schůzi by se zákonem měli zabývat poslanci.
"Snažili jsme se vypracovat takovou variantu, která by byla pro většinu poslanců přijatelná," říká jeden z předkladatelů zákona Oldřich Vojíř (ODS).
Aby současná Sněmovna stihla zákon do konce svého funkčního období schválit, bude ho muset projednat zrychleně – tedy pouze v jednom čtení namísto ve třech. I v tomto směru prý panuje shoda. Podle Vojíře se má nový předpis uplatňovat zejména při výstavbě nových silnic a dálnic.
K vyvlastnění může stát přistoupit, když jde o stavbu ve veřejném zájmu. "U silnic tomu tak bývá prakticky vždy, protože veřejný zájem je nesporný," dodává Kramařík.
V případě staveb plynovodů či stožárů vysokého napětí už situace tak jasná nebývá. "V praxi se s tímto úkonem setkávám téměř výhradně u silničních staveb," potvrzuje Luděk Šikola z Ekologického právního servisu. Tato organizace, jejíž právníci se vyvlastňovacími spory profesionálně zabývají, připravovanou novelu zákona kritizuje.
Odpůrci: Stát by se měl raději naučit vyjednávat
"Vadí nám především zrušení automatického odkladného účinku. Nejprve by se měly přezkoumat okolnosti vyvlastnění, teprve poté by mělo dojít k samotnému procesu," vysvětluje Šikola.
Zpochybňuje také vyjednávací dovednosti státu: "Arogance Ředitelství silnic a dálnic je obrovská, řadu lidí přiměje k tomu, že nakonec odmítají svůj pozemek prodat. Stát by se měl napřed naučit s lidmi vyjednávat."
Ministerstvo dopravy změnu prosazuje také z toho důvodu, aby vytvořilo zajímavější podmínky pro soukromé investory, kteří by v rámci projektů PPP mohli do budoucna financovat dopravní stavby.
Stát na jejich budování totiž nemá dostatek peněz. Místo něj by silnici postavila soukromá firma, která by se následně desítky let starala také o její údržbu. Z rozpočtu by pak dostávala pravidelné splátky za svoji komunikaci.
"Bez změny zákona ale nebude možné dát investorům jistotu, že stát včas připraví potřebné pozemky," uvedl Kramařík.
Vyvlastnění pozemků však není pouze krajní proces, jak získat potřebnou plochu. Řada majitelů se nechává vyvlastnit "dobrovolně", protože vědí, že v takovém případě dostanou více peněz, než když na odkup kývnou rovnou.
"Třeba při stavbě Pražského okruhu bylo 170 takových případů. Lidé šli do vyvlastnění, aby dostali lepší peníze," upozorňuje Vojíř. Stát jim totiž nemohl v prvním kole jednání nabídnout vyšší než úřední cenu, která často bývá pouze zlomkem ceny tržní, kterou majitelé dostanou při vyvlastnění.
"Nově bude existovat určitý bonus, který bude možné zaplatit navíc, aniž by muselo proběhnout vyvlastnění," vysvětlil Vojíř. I tak bude v lukrativních lokalitách nadále výhodnějším řešením nechat se vyvlastnit.
