ČTĚTE TAKÉ:
Majitelům půdy hrozí kvůli Hyundai vyvlastnění
"Vyvlastnit se nedám. Budu se bránit soudní cestou a to do doby, než se domůžu svého práva," odhodlaně odmítá přeměnu polí, zděděných po předcích, na průmyslovou zónu Josef Havlas z Nošovic.
"Pracuji v zemědělství od dětství. Pole, která v Nošovicích vlastním patří naší rodině po mnoho generací," říká muž, jehož neláká ani možnost zisku několika milionů korun, které by za svá pole získal. Vztah k půdě podle něj na venkově stále ještě existuje a je silnější než peníze.
Výkup polí Josefa Havlase sice není první na řadě, ale jeho pozemky zaujímají strategickou polohu napříč připravovanou zónou. Pokud je stát nezíská, budou dělit průmyslový park na dvě půlky.
Nápad předsedy vlády Jiřího Paroubka a poslanců ČSSD na vyvlastnění těch, kteří s prodejem nesouhlasí, nepotěšil ani předsedu nošovického Zemědělského družstva vlastníků Jiřího Vícha.
"Pan premiér vytváří tlak na to, abychom prodali. Ale zákon nemůže v tak krátké době, jak požaduje firma Hyundai, projít," říká. Podle něj by bylo vyvlastňování kvůli průmyslové zóně krokem do padesátých let.
Vztahy nošovických družstevníků s krajskými úředníky, kteří jsou za výkup pozemků a následnou přípravu průmyslové zóny pro výstavbu továrny jihokorejské automobilky Hyundai zodpovědní, jsou na bodu mrazu. Nošovičtí čekají, co jim navrhne kraj, krajští úředníci tvrdí, že s družstevníky nemá cenu vyjednávat.
Za vším stojí dopis družstevníků, který představenstvo družstva zaslalo náměstkovi hejtmana Moravskoslezského kraje Pavlu Drobilovi. "Dopis, který jsme od představenstva nošovického družstva vlastníků dostali, neobsahoval jediné vstřícné číslo, jejich požadavky zůstaly při starém," komentoval Pavel Drobil obsah dopisu.
Družstevníci chtějí náhradu za pozemky, které obhospodařují v zóně, ve výši 148 milionů korun. Náhradní pole, která nabízí kraj, jsou totiž podle nich méně kvalitní. Zároveň chtějí patnáctiletou záruku nájmu náhradních polí, kde chtějí pěstovat i své vyhlášené zelí, za které podle Víchy nyní utrží zhruba deset milionů korun ročně.
"Chceme se dohodnout," říká Jiří Vícha.
Krajští úředníci zatím na dopis nereagovali. Dříve zemědělcům nabídli odškodné ve výši šedesáti milionů a kratší záruky. "Zónu chce kraj, ne my," říká Jiří Vícha. "Proto čekáme, zda nám kraj nabídne kompromis."
