Bohužel proto, že vše, co se týká hrdiny coby umělce, ať na pódiu nebo při sledování jeho příslovečných "vnitřních běsů", účinkuje skvěle. Jenže v druhé půli už se film věnuje spíše jeho volbě mezi dvěma ženami, manželkou a milenkou, a mění se tak v průměrné melodrama.
Snímek vznikl podle vzpomínkové knihy Debbie Curtisové, vdovy po legendárním zpěvákovi kapely Joy Division Ianu Curtisovi, který se v třiadvaceti letech oběsil. Logicky tak i z plátna trochu ční autorčin úhel pohledu, tedy postoj podváděné a zanedbávané trpitelky.
 Control: hudba, nebo drama?Rozhovor s režisérem Antonem Corbijnem |
Na rozdíl od knihy tvůrci přidali více prostoru dívce, kvůli níž Curtisovi hrozil rozvod, ale tím rysy a motivace jeho duševních soubojů naopak zúžili. Měl epilepsii, neuměl se rozhodnout pro jednu ženu, tak se zabil – takhle chudě jeho portrét dopadá.
Hudební magie
Naopak v úvodu a všude tam, kde jde o muziku, je Curtisův příběh daleko bohatší a barevnější, třebaže jej režisér předkládá v černobílém formátu. Mimochodem k tomu nemá mnoho důvodů, leda by chtěl, aby paneláky Curtisova rodiště vyhlížely ještě bezútěšněji; v Česku se však vnímají jako samozřejmost.
Mladičký Curtis je zábavný teenager – rebel i poeta, jenž s kamarádem krade stařenkám léky, na nichž zkoušejí drogové opojení, a pak mu přebere dívku, s níž se vzápětí ožení.
Retro je tu velmi přirozené a děti hrající si na manželství velmi dojemné, stejně jako silácky se tvářící, ve skutečnosti vykulení klučíci z kapely. Kouzlo malých poměrů, ve kterých "manažer" nemá telefon a vteřinová zmínka v televizi zní jako Oscar, obsahuje úsměv, náladu i procítěnost.
A když to Curtis na jevišti pořádně rozjede, s nepřítomným výrazem zběsilého válečného robota, obklopí jej úžasná hudební magie.
Procenta navíc pro Rileyho alias Curtise
Ale dál už Control postupuje jako všechny životopisy o zrodu hudebních legend od Johnnyho Cashe po Edith Piaf, včetně střídavých vln euforie a depresí, chudoby a slávy. Přibyla jen Curtisova tichá panika nad marnou léčbou záchvatů metodou "pokus-omyl"; i písně tradičně sledují životní pocit daného období.
S rozpadem vztahů film ztrácí rytmus; naskočí ještě k poslednímu koncertu a znovu se rozvolní v milostném trojúhelníku. Zkrátka slušný šedesátiprocentní životopis, který si deset procent navíc připisuje díky muzice a Samu Rileymu v hlavní roli. Hraje Curtise skvěle, jako věčné, byť navenek démonické dítě. I v bezvýchodném ničivém smutku je pořád něžně nezralý a sám.
CONTROL
Velká Británie-USA, režie Anton Corbijn, hrají Samantha Mortonová, Sam Riley, Joe Anderson, titulky, 121 min.
Hodnocení MF DNES: 70 %
