Někteří analytici stále vidí naději jednak v možnosti budoucích primárních emisí (IPO) – možnými kandidáty jsou určitě Česká pošta a České aerolinie a jednak v privatizaci ČEZu a Českého telecomu.
Rakouská firma Anteilsverwaltungssparkasse (AVS) - největší akcionář Erste Bank, která je majoritním vlastníkem Spořitelny, nabídla odkup akcií pro minoritní akcionáře ke konci března za cenu 375 Kč za akcii. Do 10. května AVS a Erste Bank shromáždila 84 procent akcií Spořitelny, což představuje hlasovací práva ve výši 91,59 procenta, což je mnohem více než 75 procent, které jsou zapotřebí k vyhlášení povinného odkupu.
Úspěch odkupu byl pro některé analytiky překvapením, protože většina makléřů nedoporučovala přijetí nabídky AVS. Důvodem byla nižší cena, než je aktuální cena na Pražské burze. Průměrná cena, kterou makléři doporučili akceptovat, přesahovala částku 400 Kč za akcii.
"Byl jsem výsledkem překvapen, ale odkup byl ze strany AVS, Erste Bank a J.P. Morgan dobře zajištěn," uvedl Jan Schiesser, analytik společnosti Atlantik FT. "Jasně se vyjádřili, že chtějí akcie stáhnout z trhu, a tak se minoritní akcionáři obávali, že pokud by došlo k povinnému odkupu, cena by byla nižší."
|
Zajímá vás, jaké změny na kapitálovém trhu hodlají provést jednotlivé politické strany? |
Stažení z obchodování je obecně považováno za další “krok zpět” pro Pražskou burzu, která nyní bude ve svém hlavním systému SPAD obchodovat jen se šesti tituly. Mnozí však tvrdí, že burza utrpěla již dříve.
"Byl to třetí ze čtyř nejvíce obchodovaných titulů, ale od doby ohlášení odkupu nebyl titul obchodován, takže dopad tohoto obchodu burza již pocítila." řekl Michal Srb, analytik CA-IB Securities. A i když budoucnost burzy byla mnohokrát označena za nejistou, jsou analytici k jejím perspektivám a šancím na přežití optimističtí, poukazujíce na obdobnou situaci na sousedních trzích.
"Rozhodně je to negativní, ale nemusí to být osudové," říká Schiesser. "Podívejte se na Maďarsko, kde se obchoduje s jedinou bankou – OTP, a přesto si tato banka vede velmi dobře. Takže přesto, že je na burze pouze jeden finanční titul, není to ještě katastrofa."
V posledních měsících se množí spekulace o budoucnosti ČEZu a Českého Telecomu. Obě firmy měly být privatizovány, což vedlo k očekávání, že je jejich noví strategičtí vlastníci stáhnou z obchodování na burze. Podle analytiků dalo rozhodnutí vlády o odkladu prodeje obou firem trhu prostor k vydechnutí.
"Ke stažení firmy z burzy je třeba nabídnout odkup akcií a ty musí být majoritní vlastník schopen zaplatit," říká Srb. "Nechci říkat, že je to bariéra, ale je to důvod, proč si myslím, že Unipetrol nebude v blízké budoucnosti stažen z burzy. Akcie zůstanou na trhu, ale objemy obchodů budou malé."
Zajímají-li vás detaily o akciích České spořitelny, naleznete je ZDE.
Většina analytiků nepředpokládá, že by v blízké budoucnosti hrozilo Pražské burze nějaké riziko a proti minulým předpovědím očekávají její přetrvání až do roku 2003. Ovšem pro zlepšení jejích možností je co nejdříve zapotřebí, aby na trh vstoupily nové tituly. K tomu je zde několik nadějných kandidátů.
"Žádný okamžitý IPO není v dohledu, ale v důsledku vládního plánu privatizovat Českou Poštu, můžeme některé akcie této firmy na Pražské burze očekávat," uvádí Martin Skaroupka, analytik Conseq Finance. "A hodně se mluví o možnosti IPO společnosti ČSA, které by teoreticky mohlo proběhnout v roce 2003."
Ostatní analytici jsou ovšem ohledně možnosti uvedení IPO některé z těchto firem skeptičtí. "Osud České pošty bude záviset na politice další vládnoucí strany vůči kapitálovým trhům," uvádí Schiesser, "ale neočekávám, že zde dojde k většímu posunu a také jsem skeptický k tomu, že by privatizace vedla k uvedení nových akcií na burzu." Chcete-li se dozvědět další informace o investování na našich a zahraničních trzích, naleznete je ZDE.
V případě ČSA zase někteří anylytici poukazují na propad cen na trhu po teroristickém útoku 11.září jako na faktor, který bude mít špatný vliv na případný prodej nových akcií. "V situaci, kdy je mnoho dopravních společností v potížích, nepředpokládám, že by o ně byl v současné době přiliš velký zájem, protože mnozí investoři budou i v nejbližší době velmi obezřetní," uvádí jeden z analytiků Londýnské banky, který si nepřál být jmenován.
Dále je tady Československá Obchodní Banka (ČSOB). Po vstupu belgické banky KBC do ČSOB v roce 1999 se objevily spekulace o tom, že by na Pražské burze mohly skončit akcie z držby některého z minoritních akcionářů (jako je Evropská Banka pro obnovu a rozvoj). Během prezentace výsledků banky za rok 2001 v minulém měsíci potvrdil tuto možnost i šéf ČSOB Pavel Kavánek. Zároveň dodal, že by se tak mohlo stát v průběhu několika měsíců nebo let. Analytici ovšem skepticky poukázali na skutečnost, že ČSOB rozhodně nepostrádá kapitál a nepotřebuje v blízké budoucnosti emisi akcií na burzu.
Erste Bank navrhla, že po stažení akcií České spořitelny by mohly být na tuzemský trh uvedeny akcie mateřské společnosti. Někteří analytici tuto možnost přivítali, ostatní však zůstali skeptičtí. "Myslím si, že je to spíše tah oddělení public relations, než realistické očekávání," říká Schiesser. "Bylo by to atraktivní pro tuzemské investory, ale celkový obraz by to příliš nezměnilo, protože zahraniční investoři budou akcie Erste kupovat na trhu ve Frankfurtu nebo ve Vídni." "Pokud nedojde k žádné IPO během příštího roku nebo dvou let, tak si budeme muset sednout a najít cestu k přežití, s největší pravděpodobností díky spojení jedné nebo více dalších burz v regionu," říká Škaroupka.
Text je volným překladem z týdeníku Prague Business Journal. Originál v anglickém jazyce si můžete přečíst na stránkách PBJ zde.
Chcete-li pravidelně využívat informace od Prague Business Journal, klikněte zde.
