Získávat odměny v dozorčích radách a představenstvech polostátních firem jim umožňovala dosavadní úprava zákona o střetu zájmů, podle něhož na rozdíl od ministerských úředníků mohli od společností pobírat finanční odměny a brát deseti- až statisícové částky jako podíl na zisku firem.
To vše platilo do konce března. Od té doby se zákon o střetu zájmů začal vztahovat i na zaměstnance FNM a na poslance (v orgánech firem však působí poslední dva za ODS - Oldřich Vojíř v ČEZ a Zdeněk Švrček v Českém Telecomu).
Nejvíc asi pocítí nový zákon sama předsedkyně FNM Zdeňka Němcová, a to vzhledem ke svým četným funkcím: sedí v dozorčích radách Transgasu, ČEZ a Unipetrolu. Pak následuje místopředseda Jan Juchelka, nominovaný do Českého Telecomu, Komerční banky a Severočeské energetiky, poradce předsedkyně Luboš Vaněk, zasedající v Telecomu, Transgasu, firmě Mero a Severomoravské energetice, a právnička Olga Horáková, působící v Severočeských dolech, Transgasu a ČEZ. K nim je třeba přičíst poradce ministra Rusnoka Jaroslava Ungermanna, který má na FNM částečný úvazek a zastupuje jej v Sokolovské uhelné a Unipetrolu.
Ani jeden z těchto lidí se nechtěl o svých příjmech za působení ve firmách bavit. „Nezlobte se, je to soukromá záležitost, nebudu se k tomu vyjadřovat,“ řekl například Luboš Vaněk. Příjmy všech těchto lidí se nyní výrazně sníží.
Miliony od ČEZ
Největší firmy vyplácejí členům dozorčích rad a představenstev i výrazně přes milion korun ročně. MF DNES získala detailní rozpis odměn v elektrárenské společnosti ČEZ, která patří mezi nejštědřejší. Dvanáct členů dozorčí rady, v níž zastupuje stát polovina (z toho dva z FNM), si loni na odměnách rozdělilo 4,5 milionu korun. Za jejich životní pojistky, které si mohou po skončení funkce vybrat, firma zaplatila 10,5 milionu korun. Dalších 7,5 milionu šlo na tantiémy, tedy podíly na zisku firmy. Dohromady jde o 22,5 milionu, tedy na jednoho člověka připadá v průměru 1,9 milionu korun. K tomu je ještě třeba přičíst možnost jezdit automobilem Opel Astra a právo používat firemní počítač a mobilní telefon. ČEZ také nabízel program prodeje akcií, ten však není využíván, protože tržní cena je nižší, než za kolik mají právo získat podíl ve firmě členové dozorčí rady a představenstva.
V Transgasu a dalších podnicích většinově vlastněných státem, jako je Český Telecom a Čepro, jsou odměny obdobné. V Čepru získal poradce ministra Radek Šnábl kromě notebooku i služební vůz Opel Vectra. „Nabízeli mu dokonce, zda nechce mercedes,“ říká jeho blízký spolupracovník.
Zhruba poloviční příjmy měli dosud zástupci státu v uhelných společnostech a regionálních distributorech elektřiny či Unipetrolu. I jeho zástupci odmítli odměny komentovat. „Měsíční odměny se pohybují mezi dvaceti až třiceti tisíci korunami, roční tantiéma je kolem čtvrt milionu,“ říká zástupce soukromého investora v jednom z polostátních distributorů elektřiny.
Radši peníze než služba
Ze zhruba dvou stovek zaměstnanců delegoval FNM do polostátních firem podle mluvčí Jany Víškové asi 90 lidí. Na fondu se teď obávají, že jim klíčoví zaměstnanci, pro které členství ve firmách znamenalo hlavní část příjmů, odejdou. To již potvrdil Vladimír Menšík, který zastupuje fond v těžební firmě OKD. Právě ta přitom těsně před platností nového zákona vyplatila mimořádné odměny členům dozorčí rady: každému přes milion korun. „U nejvyšších šéfů takový problém nebude, stále jim zůstane velmi slušný plat. Moje příjmy se sníží na třetinu. Horší bude udržet úředníky, kteří budou brát třeba dvacet až třicet tisíc korun hrubého měsíčně,“ říká čelný představitel FNM.
Podle novely zákona nebudou státní úředníci smět odměny pobírat, zároveň však nebudou ručit svým majetkem za škody vzniklé špatnými rozhodnutími.
Sporná novela?
Platnost novely zákona o střetu zájmů by nicméně mohl zastavit Ústavní soud. Bývalý předseda dozorčí rady ČEZ a zároveň bývalý zaměstnanec ministerstva průmyslu Jiří Marek, který odměny za svou činnost v kontrolním orgánu firmy nesměl dostávat, totiž napadl tuto praxi sérií žalob a nyní se chystá právě k Ústavnímu soudu. „Jsem přesvědčen, že výsledek bude pro mě kladný. Opírám se o Listinu práv a svobod v tom smyslu, že za práci náleží odměna. Dalším faktem podle mě je, že když jsem já za odvedenou práci nedostal peníze, tak se neoprávněně obohatila společnost,“ uvedl Marek. To je také podle něj meritum věci, kterým se doposud soudy, které Markovy žaloby projednávají již zhruba sedm let, nezabývaly. Kladným výsledkem doposud skončila pouze žaloba, kterou podal po dohodě s dalším členem dozorčí rady ČEZ před šesti lety. Jejím výsledkem bylo, že má úředníkům vyplatit tantiémy, ale kvůli dalším sporům se tak dosud nestalo.
Šťastní externí poradci
Všichni ale kvůli novele zkrátka nepřijdou. Zbývá totiž skupina několika málo desítek „externích“ spolupracovníků ministerstev a FNM, na něž se zákon nevztahuje. Mezi nimi je například poradce Václava Klause Jiří Weigel, který byl ministerstvem financí nominován do Sokolovské uhelné, nebo poradce ministra financí Jiřího Rusnoka Radek Šnábl v představenstvu Čepra.
8. dubna 2002
