Zvláště ženy nemají v dnešním Afghánistánu na růžích ustláno. Režim je uzavřel do pytlovitých rób a nejraději by je zcela vykořenil z veřejného života. Zakázal jim přijímat zaměstnání, studovat, a dokonce byť i jen vyjít z domu bez mužského doprovodu. Konverzací s cizím mužem by si mohly vykoledovat výprask od mladých fanatiků, hlídkujících v ulicích.
Seznam kuriózních diskriminačních opatření nemá v arabském světě obdoby. Jen namátkou: ženy nesmějí dělat hluk při chůzi, sedět vedle řidiče za jízdy, zdobit se šperky či se malovat. Rovněž muži jsou vystaveni celému šiku omezení: musí nosit turbany a udržovat nepěstěné vousy předepsané délky, nesmějí naopak pouštět papírové draky či chovat holuby, mastit karty či poslouchat cizí hudbu. Hříchem jsou i kohoutí zápasy, video, biograf, tanec a televize. Také fotografování je tabu.
Nad dodržováním těchto a dalších stovek zákazů bdí Úřad pro podporu ctnosti a odstranění neřesti. Samozřejmostí jsou drastické tělesné tresty. Trnem v oku jsou talibanským mulláhům i hmotné neislámské památky, jak ukázalo zničení nesmírně cenných soch Buddhů v Bámjanu. A samozřejmě také náboženské menšiny.
Včera navíc Taliban oznámil, že příslušníci hinduistické menšiny žijící na jím kontrolovaném území, budou nuceni nosit na oděvu speciální identifikační známky, jež je mají odlišovat od muslimů. Podobné diskriminační opatření proti náboženské či etnické menšině nemá ve světě po skončení druhé světové války obdoby a probouzí vzpomínky na pronásledování Židů z dob německého nacismu.
Reminiscence na holocaust ještě posiluje skutečnost, že identifikační známka má být údajně žlutá stejně jako Davidova hvězda. V Afghánistánu, kde vládnoucí režim nyní drží přes devadesát procent území, má být nový edikt uplatněn v nejbližší době. Zatím údajně už platí v Kandaháru, který je hlavním centrem hnutí. Tamní hinduisté jsou povinni nosit žlutý oděv, nebo alespoň žlutou šňůru kolem pasu. Důvod zavádění těchto opatření není zatím příliš jasný, ale činitel ministerstva informací vládnoucího hnutí Taliban mulla Abdulhanan Himat řekl, že známka má nemuslimy uchránit před kontrolami a donucováním.
Naopak pozorovatelé soudí, že opatření proti menšinám jiného vyznání je součástí snahy mulláhů tvrdě potřít všechno "neislámské" a přispět tak k co nejrychlejšímu vybudování "pravé islámské společnosti", založené na archaickém chápání koránu. Záměr hnutí, které představuje nejdrsnější formu islámské moci na planetě, vzbudil ve světě řadu negativních reakcí. Nejtvrdší odsouzení zaznělo z Indie. "Absolutně odsuzujeme nařízení tak diskriminačního charakteru," prohlásil Raminder Singh Džassal, mluvčí ministerstva zahraničí. "Je to jen další důkaz nepřijatelného útlaku Talibanu, který ospravedlňuje sankce mezinárodního společenství proti Talibanu."
Rasistické opatření podle řady pozorovatelů povede jen k další izolaci islámské milice, které svět již vyčítá brutální porušování lidských práv a podporu islámských teroristických skupin. Podle odhadů žije dnes v Kábulu asi 5000 hinduistů. Dalších několik tisícovek jich je v jiných místech, ovšem přesná statistika o jejich počtech neexistuje. Muhammad Valí včera uvedl, že opatření se netýká sikhů, kteří jsou prý dostatečně identifikováni svými tradičními turbany. Totéž platí pro křesťany a židy, neboť v Afghánistánu podle Valího nežijí.
Agentura AP však tvrdí, že omezený počet příslušníků těchto náboženství v zemi přece jen bydlí. Podle indických zdrojů má být hinduistickým rodinám rovněž naříz eno, aby označily své domy dvoumetrovým pruhem žluté látky. Hinduisté a muslimové nebudou moci žít pohromadě. Režim Talibanu dosud uznávají jen tři země. Většina muslimského světa včetně Pákistánu nemá velké pochopení pro talibanskou interpretaci islámu, o níž tvrdí, že poškozuje obraz Mohamedova učení.
 |
