Na mši v osloské katedrále, které se zúčastnil 84letý král Harald V. se svou chotí Sonjou, vystoupil s projevem předseda norské vlády v době Breivikova útoku a nynější generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
„Zneužil křesťanské symboly. Vyrostl na našich ulicích, patřil ke stejnému náboženství a měl stejnou barvu pleti jako většina země. Byl to jeden z nás,“ řekl Stoltenberg. „Ale není jedním z nás, kteří ctíme demokracii. Je jedním z těch, kteří jsou přesvědčení, že mohou zabíjet pro politické cíle.“
Po bohoslužbě se po celé zemi na pět minut rozezněly kostelní zvony. Tisíce lidí v norském hlavním městě vyšly do ulic, aby uctily památku obětí.
Astrid Hoemová, která vede mládežnické sdružení Norské dělnické strany a masakr na Utöye sama přežila, uvedla, že se za deset let od útoku nepodařilo zastavit nenávist, a vyzvala Norsko, aby lépe čelilo rasismu.
„Je to tak brutální, že je to složité pochopit. Ale je naší zodpovědností, abychom tak učinili, protože po deseti letech si musíme říct pravdu: nenávist jsme nezastavili. Krajně pravicový extremismus stále žije. Terorista byl jedním z nás,“ řekla při setkání s přeživšími a pozůstalými, kterého se zúčastnil také korunní princ Haakon a premiérka Erna Solbergová.
22. července 2011 Breivik zveřejnil na internetu svůj manifest a deník, v němž popsal přípravu na atentáty. K nim se později přiznal a prohlásil, že se cítí nevinen, protože byl k činu údajně donucen vládní politikou podporující přistěhovalectví.
Ultrapravicový radikál při prvním soudním slyšení po svém útoku obvinil vládní Norskou stranu práce z „masového importu muslimů“ do země a prohlásil, že strana musela zaplatit za zradu. Chtěl jí prý přivodit co možná největší ztráty a zabránit jí, aby do svých řad přijímala nové členy.
V roce 2012 byl Breivik odsouzen za terorismus k 21 rokům vězení s možností prodlužování na doživotí. Breivik se otevřeně hlásí k nacismu a odsuzuje multikulturní společnost. Změnil si jméno na Fjotolf Hansen a zatím marně usiluje o podmínečné propuštění.
V táboře nerušeně vraždil hodinu a půl
Při prvním Breivikově útoku vybuchla v půl čtvrté odpoledne bomba ve vládní čtvrti v centru Osla. Nálož umístil do auta, které zaparkoval před úřadem premiéra a ministerstvem spravedlnosti. Exploze si vyžádala osm obětí a 11 osob bylo vážně zraněno.
23. července 2011 |
Při druhém útoku asi o hodinu později připlul Breivik převlečený za policistu přívozem na ostrov Utöya na jezeře Tyrifjorden zhruba 35 km severozápadně od Osla, kde se nacházelo asi 600 převážně mladistvých na táboře vládní Norské dělnické strany.
Představil se jako policista vyšetřující výbuch v Oslu a poté, co se několik účastníků na jeho výzvu shromáždilo, začal do nich střílet. Lidé v panice prchali, řada se jich utopila, celkem zemřelo 68 lidí, převážně teenagerů. Jeden člověk po několika dnech podlehl zraněním v nemocnici.
Zachránkyně, fotografka, budoucí politik. Jména odkrývají příběhy mrtvých |
Breivik na ostrově střílel téměř hodinu a půl, poté se vzdal policistům, kteří jej umístili do věznice. Policie ustavila k případu zvláštní vyšetřovací tým a na začátku srpna 2011 vyšetřovatelé došli k závěru, že Breivik oba útoky naplánoval, připravil a spáchal zcela sám. Při rekonstrukci činu na ostrově Breivik s vyšetřovateli spolupracoval, neprojevil ale lítost nebo emoce.
Breivik v manifestu zmínil slova Václava Klause
V manifestu o 1 500 stranách, který Breivik zveřejnil krátce před útoky, je i několik zmínek o České republice. Vedle dalších politiků citoval Breivik několikrát i slova tehdejšího prezidenta Václava Klause či se pozitivně vyjádřil o československých Benešových dekretech. Obsáhle popsal svou cestu do Prahy, kde si v srpnu 2010 chtěl koupit zbraně. Nakonec ale neuspěl a navíc zjistil, že si je může koupit legálně doma.
Norský vrah v manifestu vyzdvihuje názory prezidenta Klause na EU |
Znalci podrobně zkoumali Breivikovo duševní zdraví, vypracovali několik lékařských posudků, podle dvou z nich Breivik trpí schizofrenií, další experti to ale popřeli s tím, že je za své činy odpovědný. Znalci dále dospěli k názoru, že trpí poruchou osobnosti a vykazuje narcistické a antisociální zvláštnosti. Motivem jeho činu byl odpor k norskému modelu multikulturní společnosti.
Ve vězení má tři cely, počítač a běžecký pás
Soud s Breivikem začal 16. dubna 2012. Ke spáchání útoků se atentátník přiznal, zároveň však prohlásil, že se cítí nevinný. Odmítl také uznat legitimitu soudu. Po sejmutí pout zdvihl pravou ruku zaťatou v pěst, později u soudu používal i nacistický pozdrav.
Senát v Oslu koncem srpna 2012 uznal Breivika vinným ze spáchání útoků a odsoudil ho k trestu 21 let vězení, který může být opakovaně prodlužován až do jeho smrti. Trest si odpykává ve věznici Skien, kde má k dispozici tři cely, obytnou, pracovní a tréninkovou o celkové ploše 30 metrů čtverečních. V nich má mimo jiné také psací stůl, televizi s DVD přehrávačem, počítač bez připojení k internetu či běhací pás.
Bylo by lepší mě zastřelit, láteřil Breivik u soudu na podmínky vězení |
V březnu 2016 Breivik zažaloval stát za porušování lidských práv a v dubnu soud rozhodl, že Norsko porušilo některá jeho práva při věznění, především kvůli držení v samovazbě. Stát se proti rozhodnutí soudu odvolal, generální prokurátor Fredrik Sejersted uvedl, že Breivik se snaží z vězení šířit nacistickou ideologii, proto jsou přísné podmínky jeho zadržování nadále nutné a že neporušují lidská práva „ve skutečném ani právním smyslu“.
Odvolací soud v březnu 2017 rozhodl, že Norsko při jeho věznění lidská práva neporušuje. Breivik se poté obrátil na nejvyšší soud, který v červnu 2017 rozhodl, že se odvoláním nebude zabývat. V téže době si Breivik legálně změnil jméno na Fjotolf Hansen. V září 2020 požádal o podmínečné propuštění z věznice a oznámil úmysl znovu žalovat stát kvůli podmínkám ve vězení.
Breivik inspiroval další
Breivikovy brutální činy následně inspirovaly další násilníky. Australan Brenton Tarrant, který v březnu 2019 postřílel v mešitách Al Noor a Linwood v centrální části novozélandského města Christchurch 49 lidí, uvedl, že se inspiroval právě Breivikem a že chtěl pomstít oběti útoků muslimských radikálů.
Masoví střelci byli frustrovaní muži, kteří nedokázali mít vztah se ženami |
Souvislost s Breivikem měl nejspíše i útok Davida Aliho Sonbolyho, který v den pátého výročí masakru v Norsku, 22. července 2016, v Mnichově zastřelil devět lidí a pak i sebe. Jeho oběťmi byly výhradně migranti.
V Česku v souvislosti se schvalováním Breivikova teroristického útoku na internetu čelil obžalobě Miroslav Cirnfus. Podle spisu nejprve 29. července 2019 napsal „Bylo to krásný, ale bylo toho málo“. O den později pak reagoval slovem „málo“ na otázku jiného uživatele, který se ptal, „kolik jich (Breivik) vlastně dostal“. Za veřejnou podporu a propagaci terorismu hrozilo Cirnfusovi pět až 15 let za mřížemi, muž však v srpnu roku 2020 zemřel.
Téma Breivikových atentátů, které představují nejhorší útok jednotlivce střelnou zbraní, zpracoval i norský film Utöya 22. července, představený na festivalu Berlinale v únoru 2018. Vzbudil velkou pozornost v Německu a kontroverze v Norsku.
