Poslední novinkou ve výzbroji rebelů je kanon Borkan čili Sopka. Je to vlastně bagr, ke kterému jsou připevněné čtyři roury. Bojovníci sjednocené Fronty aš-Šámíja tak získali mobilní dělostřeleckou zbraň, ze které mohou naráz vypálit čtyři střely. Podle agentury Reuters dolétnou až do vzdálenosti tří kilometrů.
„Reálná účinnost může být značně diskutabilní, asi to taky nebude nejbezpečnější pro obsluhu, ale každopádně musím pochválit umístění na ramena nakladače, protože tak získali pohyblivou platformu, schopnou absorbovat hodně velký zpětný ráz střelby,“ řekl iDNES.cz vojenský publicista Lukáš Visingr.
Fronta aš-Šámíja v březnu letošního roku testovala nový kanon v okolí Aleppa. Tato povstalecká skupina je složená z mužů zastávajících různorodou ideologii - od radikálních salafistů po umírněné bojovníky napojené na Syrskou svobodnou armádu - a podle některých pozorovatelů se už zřejmě v dubnu rozpadla. Vznikla přitom teprve v loňském roce, kdy se zdálo, že jednotky Bašára Asada dobudou Aleppo, napsala Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.
Jako náboje do „borkanu“ povstalci používají střely vyrobené z plynových lahví naplněných výbušninami. Tyto improvizované dělostřelecké granáty se vyrábějí po celé Sýrií. Jedna z továren se nachází ve škole v Aleppu. Před dvěma lety sem zavítali reportéři amerického webu Wired, kteří zde v plné práci zastihli jednoho z nejlepších výrobců zbraní v Sýrii Abú Jasína.
Tento bývalý inženýr před válkou o zbraních nevěděl téměř nic a umění jejich výroby si osvojil díky Googlu. Nejdříve vyrobil ruční granát, měsíce pak pracoval na jeho zdokonalení a vymýšlel inovace. Když sestrojil minomet, prodal ho za 500 dolarů (přes 12 tisíc korun) na černém trhu. Cena takové zbraně může ještě několikanásobně narůst.
Improvizovanou zbrojovkou ve škole projdou každý den stovky kil výbušnin. Každý den sem přicházejí velitelé povstaleckých brigád a výrobci se snaží vyhovět jejich požadavkům. Na horním snímku je výroba střel do minometů. Vojenský publicista Visingr odhaduje, že jde o ráži 81 nebo 82 mm.
Při výrobě střel a raket často dospělým mužům pomáhají děti, které pracují bez rukavic a jakýchkoliv ochranných prostředků. Sýrie je natolik zamořená zbraněmi a výbušnou municí, že v přímém ohrožení života je více než pět milionů jejích obyvatel. Podle zprávy, kterou v úterý zveřejnila organizace Handicap International, je mezi nimi 2,2 milionu dětí.
Povstalci často recyklují nevybuchlé rakety a pumy, které po nich pálí Asadova armáda. Ty pak naplní trhavinami vyrobenými ze směsi benzinu a dusičnanu amonného, který je obsažen v hnojivech.
Povstalci své podomácku vyrobené rakety i popisují. Většinou je vyrábějí z trubek, které se naplní střelným prachem, vzadu se přivaří kovové destičky jako směrová křídla, na přední část se přimontuje trhavina - a je hotovo. Jako odpalovací rampa poslouží vytrhané železniční koleje.
„Víceméně je to na podobné úrovni jako ty známé neřízené dělostřelecké rakety, které na Izrael odpalují ozbrojenci z Hamasu nebo Hizballáhu. A jelikož Hamas poslal na pomoc islamistům do Sýrie své lidi, tak to klidně může být opravdu palestinské know-how,“ připustil Visingr.
Že syrští rebelové použijí téměř vše, co jim padne ruky, dokazují i bomby vyrobené z vánočních ozdob. Členové Syrské svobodné armády na předměstí Damašku si zase vyrobili provizorní granátomet z brokovnice.
„Je známo, že se z ústí hlavní některých pušek dají vystřelovat speciální granáty, stejně tak existují i výbušné střely do brokovnic, tohle je však evidentní improvizace. Předpokládám, že do té brokovnice mají nabitý nějaký slabý (nebo rovnou slepý) náboj, jehož síla by pak měla odstřelit z ústí hlavně ten ,granát‘,“ popsal Visingr.
Další snímek zachycuje bojovníky Syrské svobodné armády s improvizovaným trubicovým raketometem v Rakká, baště Islámského státu.
„Co se z něj odpaluje, těžko říct. Jedna možnost jsou provizorní, respektive podomácku vyrobené rakety. Druhá možnost je, že to je improvizované zařízení pro odpalování něčeho ,standardního‘, co má však normálně jiné použití. Podle průměru té trubice bych možná navrhl letecké neřízené rakety ráže 80 mm,“ odhadl Visingr.
Další podomácku vyrobené dělo si vyrobila povstalecká skupina Tadžmau al-Azza, která bojuje s Asadovými jednotkami v provincii Hamá. Podle Visingra je koncepčně podobné Borkanu.
A v Aleppu rebelové nasadili do boje proti nenáviděnému tyranovi i praky a katapulty. Podobné snímky se průběžně v syrské válce objevují, odpalují buď klasické ruční granáty, nebo rozmanité podomácku vyrobené granáty a bomby. „Tak trochu středověk,“ komentuje to Visingr.
