Takovou slávu ještě milwallské doky na východě Londýna nezažily. Deset tisíc zvědavců 3. listopadu 1857 ochotně zaplatilo, aby mohlo na vlastní oči vidět spuštění největší lodě světa na vodu. Parník Great Eastern měl šestkrát větší tonáž než tehdejší konkurence a na délku měřil neuvěřitelných 211 metrů. Nebyla to jen loď, ale stvrzení britské námořní dominance.
Ve stínu monstrózního plavidla pobíhal i Robert Howlett, mladý nadaný fotograf listu The Illustrated Times. Jeho úkolem bylo zvěčnit velikána, který „plovoucí město“ určené k plavbám do Austrálie navrhl a vydupal ze země. Isambarda Kingdoma Brunela, největšího konstruktéra viktoriánské éry.
Použil při tom revoluční techniku, díky níž fotografie v polovině 19. století učinila mílový krok dopředu. Mokrý kolodiový proces proti daguerrotypii umožnil expoziční časy zkrátit na sekundy, a fotografové tak už nemuseli scény pečlivě aranžovat a modlit se, aby se jejich objekt nepohnul. Nyní mohli zachytit mořské vlny, kouř z komína i ruch londýnských ulic.
Howlett díky tomu pořídil portrét, kterým fotografie definitivně vykročila ze stínu malířství. Brunela nezvěčnil jako zadumaného tvůrce v klidu kanceláře, ale jako muže činu ve špíně doků. Šaty a boty má od bláta, ruce ležérně v kapsách, v puse doutník (denně jich údajně vykouřil až čtyřicet), z tváře mu čiší neskrývané ambice a drsná energie.
Ve srovnání se svým ocelovým výtvorem však zároveň působí křehce a nepatrně. „Monstrózní řetězy za jeho zády jsou daleko větší než on a vypadá to, že ho rozdrtí. U jeho nohou mizí ve tmě, jako kdyby rachotily dolů do pekla nebo byly napojeny na jakýsi pekelný stroj,“ interpretuje slavnou fotografii výtvarný kritik deníku The Guardian Jonathan Jones.
 |
Faktem je, že sebevědomý výraz z Brunelovy tváře záhy po zhotovení snímku zmizel. Slavnostní spouštění na vodu se totiž nezdařilo, plavidlo vážící 12 000 tun se na kolejnicích zaseklo. Obří řetěz, před nímž Brunel krátce předtím pózoval, se navíc vymkl kontrole a zabil dva dělníky.
Trvalo ještě tři měsíce, než se ocelový kolos pro čtyři tisíce pasažérů podařilo centimetr po centimetru dostrkat do vody. To už ho však provázela pověst prokleté lodi. Hned po začátku jeho konstrukce doky pozřel požár, Brunel se navíc zadlužil a začaly ho pronásledovat zdravotní neduhy.
Investoři jeho loď nakonec kvůli nesplněným termínům a raketově rostoucím nákladům s obří ztrátou prodali. A když při první plavbě v srpnu 1859 exploze parního kotle na palubě zabila pět lidí, Brunela ranila mrtvice. Geniální konstruktér a autor řady revolučních řešení necelé dva roky po pořízení slavného portrétu zemřel.
Dnes je jasné, že Great Eastern byl technický triumf, ale obchodní propadák. Brunel dobu velkých zaoceánských parníků předběhl o půl století. Jeho loď se ovšem přece jen zapsala do historie: jednak inspirovala Julese Vernea k románu Plovoucí město a jednak byl v roce 1866 z její paluby položen první telegrafní kabel spojující Evropu s Amerikou.
Tunely, mosty, železnice
Brunel by si ovšem zápis v učebnicích historie vysloužil i bez nešťastné anabáze s největší lodí své doby. Rodák z Portsmouthu přičichl k práci inženýra a konstruktéra v pracovně svého otce, s nímž se už jako dvacetiletý mladík podílel na vybudování tunelu pod Temží.
Inspirací jim byl šášeň lodní, mořský mlž a postrach námořníků, který vrtá dlouhé chodbičky ve dřevě a ničí tak lodě. Vylučuje při tom sekret, jenž pokrývá vnitřek vyvrtané chodby a který později tuhne ve vápenité trubičky. Brunel starší podle jeho vzoru vymyslel razicí štít, v jehož konstrukci dělníci mohli postupovat nestabilními sedimenty a tekutými písky pod Temží a 400 metrů dlouhou chodbu postupně zpevňovat.
Tunel původně sloužil především pro pěší a kočáry, dnes jím jezdí londýnská nadzemka mezi stanicemi Wapping a Rotherhithe. Revoluční stavba se neobešla bez několika havárií a sám mladý Brunel při jednom závalu málem zemřel. Voda ho naštěstí vyplavila na konci tunelu, kde ho zachránili kolegové. Půlroční léčbu využil k navržení silničního mostu přes řeku Avonu, který byl v době dokončení s rozpětím 214 metrů nejdelším visutým mostem své doby.
Pověst velikána průmyslové revoluce si definitivně vydobyl při konstrukci železnice Great Western Railway. Kromě stavby slavného nádraží Paddington a řady úchvatných viaduktů a tunelů se zapsal do historie sázkou na široký rozchod trati, protože podle jeho názoru umožňoval používat větší vozy s větší kapacitou.
Zatímco jeho železnice propojovala Londýn s jihozápadem Anglie, Brunel už byl myšlenkami u dalšího projektu: zaoceánské plavby. Jeho dřevěná paroloď Great Western poháněná kromě plachet i kolesy slavila úspěch, protože plavbu do New Yorku a zpátky zvládla za měsíc, tedy o polovinu rychleji než plachetnice.
Zlatý hřeb v pražci propojil Ameriku. A zpečetil osud indiánů |
Po ní přišla ocelová Great Britain a nakonec jeho největší námořní projekt: Great Eastern. Monstrózní parník poháněný dvěma kolesy a lodním šroubem, který měl cestu přes půl světa zvládnout bez jediné zastávky na doplnění uhlí. Parní stroje byly vysoké jako čtyřpatrový dům, u pecí se dnem i nocí střídaly dvě stovky topičů.
Natěšení investoři těsně před nezdařeným spuštěním navrhli, aby parník byl pojmenován Leviathan. Brunel nad tím jen mávl rukou. Sám svému monstróznímu výtvoru říkal mazlivě „Great Babe“ čili Velké děcko. Bylo to dítě, které mu zlomilo srdce.
Britové na něj ovšem nezapomněli. V roce 2002 se Brunel v anketě BBC o největšího Brita umístil na druhém místě za Winstonem Churchillem. Až za ním skončily ve světě nepochybně známější osobnosti jako princezna Diana, William Shakespeare, Isaac Newton nebo Charles Darwin. „Bez Darwina ráno do práce klidně dojdete, bez Brunela ani náhodou,“ komentoval to tehdy moderátor Jeremy Clarkson.
Slavné fotografiePokračování seriálu iDNES.cz, který nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií – ať už vznikly na bojištích, při přírodních katastrofách, ve vesmíru nebo „jen“ zachycují lidské osudy. Již jsme psali: Prsa se jí vyvalí na stůl, bála se Lorenová. Definovala „pohled úkosem“ Jak vyfotit potápěče. „Francouzský Cimrman“ vynalezl podvodní blesk Jakpak se jmenuješ, ptal se jí Masaryk. Holčička ze známky dodnes žije v USA Nahá hruď, ryčící dav a rocková extáze. Jak Iggy Pop vystoupal mezi bohy Zavelel do útoku a padl. Nejslavnějšího rudoarmějce vyfotil rodák z Krymu |
