Do Mezinárodní obranné legie určené pro boj proti ruským vojskům na Ukrajině se už přihlásilo 20 tisíc dobrovolníků z 52 zemí, oznámil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Mezi nimi je čtyřiadvacetiletý Litevec Povilas Limontas, který sloužil v litevské armádě. „Mám dobrou fyzičku, mládí a trénink. Bylo by sobecké, kdybych to nevyužil,“ řekl časopisu Time. „Pokud se rakety vyplýtvají na mě namísto nějakých dětí, je to dohoda, kterou uzavřu kdykoliv.“
Litevci a obyvatelé jiných baltských států, které se v minulosti staly obětí ruské agrese, vnímají obranu Ukrajiny prakticky jako obranu svých vlastních zemí. Ty se totiž obávají, že Rusko se v případě dobytí Ukrajiny nezastaví v jejích hranicích a bude chtít obnovit Sovětský svaz v celé jeho velikosti včetně Pobaltí.
Někteří bojovníci ale mají mnohem základnější motivy. „Nemám ve skutečnosti žádný opravdový nepřátelský vztah k Rusku. Jdu sem ochraňovat lidi a protože mám osmileté dítě,“ říká Španěl Luís Castaño. „Byl zde chlápek z Finska a ten jen (říkal): ‚Já jen chci zabíjet Rusy’“, popisuje Michael Ferkol, který sloužil dříve v americké armádě.
Zatímco někteří „legionáři“ vnímají válku jako zápas mezi silami demokracie a diktatury, pro jiné, veterány z Afghánistánu či Iráku, je to příležitost využít svých bojových zkušeností. Mezi nimi jsou například tucty bývalých členů z elitního Parašutistického regimentu britské armády, uvádí agentura Reuters.
„Jsou velmi, velmi trénováni a účastnili se aktivní služby při mnoha příležitostech,“ řekl o svých kolezích bývalý člen jednotky. Krize na Ukrajině jim dává smysl, pocit sounáležitosti a „šanci dělat to, v čem jsou dobří: bojovat“.
Ukrajina pro zájemce poskytuje informace na stránce fightforua.org. Dobrovolníci musejí prokázat zkušenosti z vojenských či policejních složek, žádost vyplňují na ukrajinské ambasádě ve své domovské zemi. Do Ukrajiny se musí už dopravit sami.
Někteří dobrovolníci však celý tento proces obchází a rovnou překročí hranice a doufají, že armáda využije jejich služeb. Do legie se tak hlásí i lidé s minimálními bojovými zkušenostmi. Jeden britský vojenský veterán o nich referoval jako o „potravě pro děla“.
Nezkušení zájemci očekávají, že je Ukrajina vybaví zbraněmi, vestami či helmami. Mnozí zahraniční bojovníci ale tvrdí, že Ukrajina má co dělat, aby jim vojenské vybavení poskytla. Slovinec Roman Šepeljak, který je zapojen do zapracovávání nově příchozích do legie, připouští, že systém je zatím v plenkách, a tvrdí, že se proces v příštích dnech zlepší.
Veterán z Afghánistánu čeká v Kyjevě na Rusy: Chci jich zabít co nejvíc |
Právě kvůli počátečním problémům americký podnikatel Anthony Capone, který financuje stovky bývalých bojovníků, pozastavil jejich vysílání na Ukrajinu. Chce tak poskytnout „ukrajinské armádě další týden, aby vylepšila verbovací proces pro toho, kdo chce vstoupit do dobrovolnických sborů“.
Moskva varovala, že „zahraniční žoldáci“ se nebudou těšit postavení válečných zajatců, ale budou rovnou postaveni před vojenský soud. Existují náznaky toho, že Rusové aktivně monitorují, kdo se do legie hlásí.
Tom Niclas Tornedal, který ustanovil facebookovou stránku pro norské dobrovolníky, se setkal s případem jednoho potenciálního bojovníka, který po zavolání na ukrajinskou ambasádu v Oslu ohledně podmínek nástupu obdržel hovor od rusky mluvících jedinců, kteří se jej dále vyptávali na plány. Norská policie později potvrdila, že Rusové hacknuli telefony ukrajinské ambasády.
Některé země jako Belgie či USA odrazují své občany od toho, aby se přidávali do bojů na Ukrajině. Argumentují obavami, že jim hrozí ve válečném konfliktu nebezpečí či že by je Rusko mohlo vnímat jako provokatéry. Totéž doporučují USA s odkazem na bezpečnostní ohrožení, které na Ukrajině amerických občanům hrozí. Jiné země, jako je například Lotyšsko, naopak dobrovolníky aktivně podporují.
Příští zastávka: válečná Ukrajina. Potřebují pomoc, říká Kurd mířící do boje |
Podle některých expertů by si ukrajinská vláda neměla od legionářů příliš slibovat. Jiné případy zapojení zahraničních bojovníků ukázaly, že mohou kvůli své jazykové nevybavenosti a nedostatku bojových zkušeností být spíše přítěží, podotýká think tank Brookings Institution. Někteří tito bojovníci mohou být též agresivními členy krajní pravice, kteří představují nebezpečí i pro civilní obyvatelstvo.
Na druhou stranu, zkušení veteráni mohou pomoci vojákům se sofistikovanějšími bojovými systémy nebo nabídnout cenné zkušenosti z městské války.
