„Považuji za svou povinnost a za smysl svého života dělat vše pro Rusko, pro jeho přítomnost a budoucnost,“ uvedl Putin v inauguračním projevu zaměřeném prakticky výhradně na vnitropolitická témata. „Učiním vše, abych posílil moc, prosperitu a slávu Ruska,“ dodal.
Putin zároveň podepsal výnos, představující cíle vládnutí v příštích šesti letech. Prezident mimo jiné nařídil vládě, aby se do konce jeho mandátu postarala o průlom v rozvoji země, zvětšila počet obyvatelstva Ruska a zvýšila životní úroveň. Rusko se má zařadit mezi pět největších světových ekonomik, hospodářský růst má předstihnout světový průměr a inflace v příštích šesti letech má zůstat pod čtyřmi procenty.
Do čela vlády Putin navrhl Dmitrije Medveděva. Medveděv před poslanci vládní strany prohlásil, že hodlá za svého zástupce, prvního vicepremiéra, navrhnout dosavadního ministra financí Antona Siluanova. Siluanov má mít podle Medveděva jako první vicepremiér na starosti ekonomiku a finance, při tom má zůstat ministrem financí.
Putin, jehož tehdejší prezident Boris Jelcin v srpnu 1999 jmenoval premiérem a který se po Jelcinově demisi 31. prosince téhož roku stal úřadujícím prezidentem, byl hlavou státu po dvě čtyřletá funkční období v letech 2000 až 2008.
Třetí mandát za sebou mu však ústava nepovolovala, a tak ho v Kremlu na čtyři roky vystřídal jeho chráněnec Medveděv, zatímco Putin se přesunul do čela vlády. V roce 2012 si zase funkce vyměnili, prezidentský mandát se přitom díky změně ústavy prodloužil na šest let.
Inaugurace se zúčastnilo na pět tisíc hostů z řad politické a společenské elity, což je podle ruských médií zhruba dvojnásobek oproti Putinovu uvedení do úřadu v roce 2012.
Mezi významnými zahraničními hosty byl například bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který nyní zasedá v dozorčí radě společnosti Nord Stream a ruského energetického koncernu Rosněfť. Internetové servery si všimly i přítomnosti amerického herce akčních filmů Stevena Seagala, kterému Putin předloni udělil ruské občanství.
Ruské televize vysílaly inauguraci v přímém přenosu. Na záběrech bylo vidět, jak před ceremoniálem Putin opouští svou pracovnu a kráčí dlouhými chodbami Kremlu. Poté nasedl do limuzíny a vydal se na krátkou cestu kremelským areálem.
Na rozdíl od předchozích let, kdy Putin využil zahraniční luxusní vozy, tentokrát hlavu státu vezla nová limuzína z výroby projektu Kortež (česky průvod, kolona). Vývoj nového automobilu stál více než 12 miliard rublů (asi čtyři miliardy korun), uvedl hospodářský list Vedomosti.
Krátce před polednem místního času vstoupil Putin do Velkého kremelského paláce a postupně prošel Georgijevským a Alexandrovským sálem do sálu Andrejevského, kde pronesl 33 slov prezidentské přísahy s rukou položenou na ústavě. Následovala ruská hymna a asi desetiminutový Putinův projev.
Ceremonii ukončila přehlídka pluku prezidentské stráže a děkovná modlitba hlavy ruské pravoslavné církve, moskevského patriarchy Kirilla v Blagoveščenském chrámu.
Pokušení nedotýkat se špatně fungujícího systému
Ruská vláda po Putinově inauguraci v souladu s ústavou podala demisi. Předpokládá se, že o prezidentově návrhu bude Státní duma (dolní komora ruského parlamentu) jednat už na svém úterním zasedání. Vládní strana Jednotné Rusko, která má v parlamentu většinu, již dříve ujistila, že prezidentův návrh podpoří.
Premiér Dmitrij Medveděv stál v čele vlády šest let, tedy po celý Putinův mandát. Nebylo však jasné, zda tam i zůstane. „Pokud jde o architekturu vlády, tak víte, že takové kádrové a ‚architektonické‘ otázky nikdy neohlašujeme předem,“ řekl novinářům před pár dny Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
USA hlásí rekordní počet ruských žadatelů o azyl. Moskva číslům nevěří |
Ruští poslanci podle zdroje agentury Interfax předpokládali, že by hned po Putinově inauguraci mohli dostat prezidentův návrh na šéfa vlády, aby jej následující den, na úterním zasedání dolní komory ruského parlamentu posoudili. O takové variantě příštích událostí již hovořil také předseda dumy Vjačeslav Volodin.
Nejde však jen o premiéra, ale i o to, zda vláda získá od šéfa státu i mandát pustit se do potřebných reforem. „U každého politika se vyskytuje veliké pokušení nedotýkat se systému, který sice špatně a neefektivně, ale přece jen funguje,“ napsal o Putinově dilematu internetový list Gazeta.ru.
Putin byl znovuzvolen do nejvyšší funkce v březnových prezidentských volbách, v nichž získal více než 76 procent hlasů.
O víkendu před pondělní inaugurací vyšly do ruských ulic tisíce lidí, kteří tak staronovému prezidentovi dali najevo, že zemi nemůže vládnout jako car. Policie přes tisíc z nich zatkla včetně opozičního politika Alexeje Navalného, který demonstrace svolal.
Navalnyj chtěl v prezidentských volbách kandidovat proti Putinovi, úřady mu to však zakázaly kvůli tomu, že byl odsouzen k podmíněnému trestu pětiletého vězení za krádež v lesnickém podniku. Předák opozice obvinění odmítl a proces označil za zpolitizovaný.
