Je Libanon v současnosti bezpečnou zemí pro turisty?
To já nemůžu říct jako oficiální osoba. Naše ministerstvo zahraničí uvádí, že to pro turistiku zcela bezpečná země není (doporučuje vyhnout se celé oblasti Bikáa bezprostředně přiléhající k hranicím se Sýrií, některým částem Tripoli a Saidy a šíitské jižní oblasti Bejrútu. I nadále je též vhodné zcela se vyhnout návštěvám v kterémkoliv z palestinských uprchlických táborů, pozn. red.).
Jan DanielVýzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů. Zabývá se teorií globálního bezpečnostního vládnutí a zajišťování bezpečnosti na národní a lokální úrovni, soustředí se na oblast Blízkého východu a severní Afriky (Libanon, Sýrie, Alžírsko, Sahel). |
Já jsem byl v Libanonu naposledy v lednu a mohu říct, že pro turistiku jsou bezpečná velká přímořská města, Bejrút a většina jeho čtvrtí, křesťanská města a přímořská letoviska. Ale ani větší města jako Tyr/Sur nebo samotný Baalbek, největší město v údolí Bikáa, nejsou nijak nebezpečná. Ve většině Libanonu, kromě některých částí údolí Bikáa, žádné zásadní bezpečností ohrožení asi nehrozí. Tamní situace je srovnatelná například s Jordánskem.
Co se děje v údolí Bikáa, které, jak říkáte, není bezpečné?
Tam je hned několik problémů. Asi zásadní problém je v tom, že na východě údolí Bikáa na hranicích se Sýrií se odehrává válka mezi libanonskou armádou a jednotkami Hizballáhu a různými džihádistickými skupinami, ať je to Islámský stát či skupiny spojené s frontou an-Núsra. Ve zbytku údolí byl vždy problém s organizovaným zločinem. Během libanonské občanské války bylo údolí proslavené výrobou drog, což už nyní nemusí být pravda, ale stále je tam spousta lidí, kteří mají zbraně a čas od času tam dochází k přepadením a únosům. Neděje se to každý den, ale jednou za půl roku se něco takového vyskytne.
Zhoršila se situace v té oblasti kvůli syrské válce?
Určitě. Přibylo tam hodně syrských uprchlíků, svého času i dost zástupců syrské opozice a společně s nimi se tam dostalo i množství zbraní, které buď putovaly dál do Sýrie, nebo zůstaly právě v údolí Bikáa. To nahrálo těm různým kriminálním skupinám, o kterých jsem mluvil dříve.
Jaká je vnitropolitická situace v Libanonu? Radikalizují se místní sunnité v souvislosti s Islámským státem?
To je složitá otázka. Islámský stát jako takový v Libanonu působí skutečně pouze na východním okraji údolí Bikáa na hranicích se Sýrií. Dá se říct, že během posledních deseti let se v Libanonu vyskytly různé džihádistické skupinky, které většinou bojovaly proti centrální vládě, a to v Tripoli nebo palestinských uprchlických táborech, kde měly své základny. Ale v Libanonu není žádná významnější síla, která by se identifikovala s Islámských státem.
Pohřešovaní Češi v Libanonu |
Mluví se o tom, že nějaké proudy v rámci libanonských sunnitů určitým způsobem sympatizují s protiasadovskou opozicí a těmi radikálními džihádistickými radikálními organizacemi, ale zatím jsem nezaregistroval, že by se někdo vyloženě přihlásil k Islámskému státu a chtěl tam vytvořit další z jeho chalífátů. Nebo to alespoň neudělala žádná významná skupina, která má vliv nebo ovládá nějaké teritorium.
Ještě k té vnitropolitické situaci. Existuje v Libanonu nějaké napětí ve společnosti? Případně zhoršuje se soužití místních etnik?
Samozřejmě se i do Libanonu promítá ta situace, která je v Sýrii, a to ne pozitivním způsobem. Ty spory, které mezi sebou měly různé libanonské náboženské skupiny, byly tímto ještě do jisté míry vyhroceny. Jde o to, jak se ty náboženské skupiny staví k syrskému režimu. To znamená, že velká většina sunnitů podporují protiasadovskou opozici, Hizballáh a šíité zase podporují syrský režim. Libanonští křesťané jsou v této otázce rozdělení.
Co se týče té vnitřní politiky, v současnosti si libanonský parlament prodloužil svůj mandát a teď je to už pět a půl roku, co se konaly poslední volby. Zároveň se už víc než rok nebyli schopni dohodnout, jak by měla vypadat volba prezidenta a kdo by vůbec měl být nominován. Tyto okolnosti samozřejmě politické stabilitě nepřispívají.
