Zatímco až dosud hrozila zatčeným demonstrantům či pořadatelům akce pokuta v rozmezí 1 000 až 5 000 rublů (asi 625 až 3 130 Kč), nyní se maximální hranice posouvá až ke 300 000 rublům u jednotlivých občanů, v případě právnických osob, jako například politických stran, se může vyšplhat až k milionu rublů (asi 188 000 až 625 000 Kč). Zákon umožňuje trestat i "protestní promenády" či dokonce i jen výzvy k protestům.
Proti novému ustanovení protestovali členové prezidentské rady pro lidská práva, výhrady zazněly i od Evropské unie. Putin však všechny námitky smetl. "Při srovnání s analogickými právními normami jiných evropských zemí - Německa, Itálie, Španělska, Británie či Francie - není v našem zákonu ani jedno ustanovení, které by bylo přísnější než opatření ve jmenovaných zemích," prohlásil s odvoláním na odůvodnění, které obdržel ze Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.
Opozice zákon napadne u ústavního soudu
Komentátoři však upozorňují, že podobně přísné tresty mohou v uvedených zemích padat až po prokázání trestného činu, zatímco v Rusku hrozí už ve správním řízení před smírčími soudci, o jejichž nepodjatosti vůči opozičním aktivistům panují silné pochyby.
Putin připustil, že zákon bude možné pozměnit, pokud se ukáže, že obsahuje vady či umožňuje dvojsmyslný výklad. Opozice se už chystá spornou normu napadnout u ústavního soudu.
Vládní strana Jednotné Rusko protlačila zákon Sněmovnou toto úterý. Předcházela tomu více než jedenáctihodinová debata, jakou duma už dlouho nezažila. O den později následoval hladký souhlas horní komory parlamentu. Ačkoliv se čekalo, že prezident vzápětí připojí svůj podpis, učinil tak až po dvou dnech. Vyvrátil tak spekulace, že by kvůli nepříznivému ohlasu mohl sporný zákon vetovat.
