Polská konzervativní vláda vysvětluje prosazení zákona snahou, aby Poláci ani polský stát již nebyli obviňováni z nacistických zločinů. „Musíme dát světu jasný signál, že nedovolíme, aby bylo Polsko nadále uráženo,“ prohlásil podle listu Gazeta Wyborcza před hlasováním v Senátu náměstek ministra spravedlnosti Patryk Jaki, který byl iniciátorem textu.
Návrh vyvolal diplomatickou roztržku mezi Izraelem a varšavskou vládou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej srovnal se snahou o změnu historie a někteří tamní politici hovořili až o statisících Židů, za jejichž smrt nesou vinu Poláci.
Izraelský ministr dopravy Jisrael Kac v pátek řekl, že považuje přijetí zákona v Polsku za vážnou věc a za „popření odpovědnosti a role Polska v holokaustu“. Opoziční politik Jair Lapid sdělil, že „žádný polský zákon nemůže změnit historii“. Izraelský parlament ve středu jednal o návrhu zákona, který počítá až s pětiletým trestem vězení pro ty, „kdo se pokusí popřít nebo zpochybnit vinu pomahačů nacistů při páchání zločinů na Židech“. V prvním čtení byl návrh přijat.
K dění ve své vlasti se kriticky vyjádřil i předseda Evropské rady Donald Tusk, podle něhož vláda svým kontroverzním krokem Polsku spíše uškodila, než by mu pomohla. Výraz „polské tábory smrti“ podle něho v souvislosti s diskusí o zákonu nyní používá celý svět. „Kdo šíří nepravdivou formulaci o polských táborech, poškozuje dobré jméno a zájmy Polska. Autoři zákona toto podlé osočení propagují před celým světem jako dosud nikdo,“ napsal Tusk na twitteru. Někdejší liberální premiér Polska se k řadě kroků současné vlády staví odmítavě a je odvěkým rivalem šéfa vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského.
Unikátní archiv je nyní přístupnýVideoarchiv, který funguje při knihovně americké univerzity v Yale, obsahuje téměř 4500 rozhovorů s pamětníky. První byly nahrány v roce 1979. Je v něm i 17 rozhovorů vedených v českém jazyce a 163 rozhovorů ve slovenštině.  |
Podle Jakiho se izraelské námitky nezakládají na faktech, nýbrž jsou jen součástí vnitropolitického boje o voliče v Izraeli. Polský zákon podle něho vychází z obdobného izraelského právního předpisu, který trestá popírání holokaustu.
Washington vyzval polské politiky v přehodnocení textu proto, že by zákon „mohl ohrozit svobodu projevu a akademické rozpravy“. „Všichni musíme dbát na to, abychom nebránili diskusi o holocaustu,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Pokud by byl návrh schválen, obává se úřad dopadu na vztahy Varšavy se Spojenými státy a Izraelem. Polská euroskeptická vláda se přitom orientuje na USA jako na zásadního spojence.
Zákon může postihnout historiky
Podle textu schváleného beze změn oběma komorami polského parlamentu může soud za používání termínů jako „polské tábory smrti“ udělit až tříletý trest vězení. Podnětem k navržení zákona bylo dlouhodobé používání geografického označení „polský“ například v souvislosti s vyhlazovacím táborem v Osvětimi, což řadu let vyvolávalo popuzené reakce části polské společnosti i politiků. Mimo jiné bývalý americký prezident Barack Obama se svého času omluvil za to, že omylem hovořil o „polských táborech smrti“. Tuto formulaci ke zděšení Poláků použil při návštěvě Varšavy v květnu 2012.
Polsko šokovala reportáž o neonacistech, kteří slavili Hitlerovy narozeniny |
Pro návrh, který Senát schválil pět dní po dolní komoře Sejmu, hlasovalo podle agentury PAP 57 senátorů, 23 bylo proti a dva se hlasování zdrželi. Opozice navrhovala, aby bylo z návrhu vypuštěno trestání jakéhokoli spojování Poláků s holokaustem a trestáno bylo pouze používání konkrétních výrazů s geografickým přívlastkem „polský“. V současné podobě podle opozičních senátorů může zákon vést k postihování polských historiků zabývajících se holokaustem.
Na území Polska bylo za války zavražděno okolo dvou milionů Židů. Někteří historici připisují vinu za smrt části z nich Polákům. Podle amerického historika polského původu Jana Tomasze Grosse, který se kvůli svým tvrzením dostal v rodné zemi do právních sporů se současnou vládou, jsou Poláci odpovědní za smrt nejméně sto tisíc Židů.
Podle polských médií není zcela jasné, jak se k zákonu postaví Duda. Prezident v souvislosti s vyhrocenou debatou ve středu vyzval k uklidnění „emocí a hněvu“, své stanovisko ke schválenému textu však nesdělil.
