Pět mrtvých, poničené domy i stovky aut v plamenech a vyhlášení nouzového stavu. Nová Kaledonie, francouzské tichomořské teritorium, se bouří. Kořeny násilností lze hledat v dávných koloniálních dobách. Dnes zde žije 270 tisíc lidí, domorodí Kanakové tvoří asi 45 procent obyvatelstva, zbytek jsou přistěhovalci z Evropy a tichomořských i asijských států.
V osmdesátých letech minulého století ostrovy zmítalo násilí, vraždy i únosy byly na denním pořádku. V roce 1987 proběhlo referendum o nezávislosti, které však separatistické skupiny bojkotovaly, plebiscit nepřekvapivě skončil jasným ano pro setrvání pod vládou Francie. Následné nepokoje ukončil až podpis Matignonské smlouvy v červnu 1988, ostrovy získaly značnou autonomii.
V roce 1998 vešla v platnost dohoda, že v místních volbách mohou hlasovat pouze Kanakové a přistěhovalci, kteří v místě v té době už žili. Francouzská vláda chce nyní volební právo přiznat všem přistěhovalcům, již jsou na ostrově alespoň deset let. Kanakové se však obávají, že tím klesne jejich vliv na rozhodování o budoucnosti jejich země.
 |
„Navrhované úpravy volebního zákona nejsou nic víc než jen návrat do koloniálních dob,“ uvedl Robert Xowie, kanakský senátor, který dlouhodobě bojuje za nezávislost tichomořského souostroví. Vláda francouzského premiéra Gabriela Attala se však nechala slyšet, že nebude ustupovat násilnostem v ulicích. Konečné schválení změny zákona si vyžaduje hlasování obou komor na společném zasedání. Attal přislíbil, že zasedání nebude svolávat okamžitě, aby dal prostor pro další jednání se zastánci nezávislosti Nové Kaledonie, což navrhuje i prezident Emmanuel Macron.
Hašteření v politických kruzích má naneštěstí pro obyvatele násilné dopady v ulicích a podle někdejšího předsedy novokaledonské vlády Philippa Gomese může být mnohem hůř. Na poměrně malém souostroví má totiž velká část obyvatel zbraně, registrovaných jich zde je takřka 64 tisíc. „Nacházíme se v kataklyzmatické situaci,“ uvedl v rozhovoru pro Politico. A nejde podle něj jen o protesty a sporný volební zákon.
Z niklové velmoci do ekonomické propasti
Gomes upozorňuje i na ekonomický propad. „Je to tragédie. Celý náš průmysl navázaný na nikl je v troskách,“ míní. Nikl je pro Novou Kaledonii klíčový, třicet procent veškerých světových zásob této cenné suroviny se nachází právě tady. Nikl je důležitým komponentem při výrobě nerezové oceli a zejména baterií pro prudce expandující elektromobilitu.
Nová Kaledonie by tak měla být „cenným zbožím“ pro západní státy, místo bohatnutí však zažívá ekonomický pád. Na nikl navázaný průmyslový sektor trpí velkými restrikcemi při exportu, které zavedly místní úřady. Nepomáhají ani vysoké energetické náklady na výrobu, jež snižují výsledný profit. Nová Kaledonie tak jen těžko konkuruje dalším producentům niklu v asijských zemích a Austrálii.
Paříž chce na ostrově změnit ústavu, na protest vzplála auta i domy |
I přes štědré francouzské dotace ve výši stovek milionů eur vykázal niklový sektor v Nové Kaledonii za první čtvrtletí letošního roku propad 32 procent oproti stejnému období v roce 2023. Francouzská vláda už loni varovala, že třem největším továrnám na zpracování niklu v Nové Kaledonii hrozí uzavření, což by zvýšilo nezaměstnanost na souostroví o padesát procent.
Protesty v ulicích situaci jen zhoršují. Velcí investoři, mezi které patří například švýcarská společnost Glencore nebo francouzská Eramet, se z Nové Kaledonie stahují, případně odmítají další investice. Plánovaná finanční injekce ze strany Francie v hodnotě dvou set milionů eur navíc rozohnila stoupence nezávislosti. Považují ji za jakýsi „koloniální pakt“, který Francouzi v budoucnu použijí jako páku při vyjednávání o jiných záležitostech. Po měsících jednání čeká dohoda o finanční pomoci na ratifikaci ze strany zástupců Nové Kaledonie.
Faktor Ázerbájdžán
Vzpurnost vůči Francii někteří místní politici umocňují koketováním s jinými světovými mocnostmi. O posílení vlivu na Nové Kaledonii se dlouhodobě snaží Čína, která zde svého času investovala právě do těžby niklu, i Rusko. Nejvíce se však v posledních dnech skloňuje Ázerbájdžán, jenž Francii obviňuje z „neokolonalismu“ a založil organizaci, jež sdružuje čtrnáct politických hnutí z bývalých francouzských kolonií, které bojují za takzvanou „dekolonizaci“.
Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin uvedl, že současné protesty jsou aktivně podporovány a financovány právě čtrnáct tisíc kilometrů vzdáleným Ázerbájdžánem. „To není nějaký výmysl. Lituji toho, že někteří separatisté spojili síly s Baku. I když jsou zde ale pokusy o zásahy cizí země, Francie je stále suverénním státem, a to zahrnuje všechna její území,“ sdělil.
Obavy Darmanina potvrzují i francouzské tajné služby. „V posledních týdnech a měsících jsme zaznamenali podezřelé aktivity Ruska a Ázerbájdžánu v oblasti Nové Kaledonie. Snaží se mezi lidmi rozšířit názor, že Francie nikdy nepřestala být koloniální velmocí,“ uvedl pod podmínkou anonymity jeden z pracovníků tajných služeb pro Politico.
Nová Kaledonie odmítla nezávislost na Francii, referendum ovlivnil bojkot |
Mluvčí ázerbájdžánského ministerstva zahraničí Aykhan Hajizada nařčení Francie odmítá. „Místo toho, aby nás obviňoval z podpory protestů za nezávislost, měl by se francouzský ministr vnitra zaměřit na to, že jeho země zklamává v zahraniční politice vůči svým zámořským teritoriím,“ sdělil. Vztahy obou zemí jsou v posledních letech na bodu mrazu zejména kvůli francouzské vojenské i finanční podpoře Arménie. Situaci ještě zhoršil loňský vpád ázerbájdžánských vojsk do Náhorního Karabachu.
Bývalý předseda místního kongresu Gomes rovněž tvrdí, že Baku dlouhodobě financuje některé organizace domorodých obyvatel, které bojují za uznání nezávislosti Nové Kaledonie. „A je toho mnohem víc. Ázerbájdžánem vytvořená skupina financuje separatistické organizace ve všech francouzských zámořských regionech. Některé nedávné cesty bojovníků za nezávislost do Paříže financovalo Baku. Je zřejmé, že jde o zasahování cizí země do chodu Nové Kaledonie,“ vysvětluje.
Kanakský politik Roch Wamytan, který v současnosti vede Kongres Nové Kaledonie, považuje teorie o zahraničních vlivech za přehnané. „Proč démonizujeme zemi jako Ázerbájdžán? Francie podporuje represivní autoritářské režimy v Togu, Čadu a Džibutsku, trénuje jejich ozbrojené složky, radí armádnímu velení a dodává do těchto zemí zbraně,“ prohlásil. Taková země by podle něj nejprve měla začít u sebe a až poté může obviňovat další státy ze zasahování do dění v Nové Kaledonii.
Dodávky potravin v ohrožení
Po čtyřech dnech nepokojů je situace na tichomořském souostroví v pátek klidnější. Jeho vedení ale přiznává, že některé části metropole Nouméa nemá pod kontrolou. Se zajištěním pořádku zejména ve čtvrtích obydlených původním obyvatelstvem by mělo pomoci 1000 policistů a četníků, kteří v noci na pátek přiletěli z Francie. Tím se jejich počet zvedne na 2700.
Úkolem nadcházejících dní je zvládnout situaci ve třech problematických předměstích Nouméy, uvedl nejvyšší představitel Francie na ostrově Louis Le Franc. Za priority při setkání s novináři označil zdravotnictví a zásobování potravinami. Během demonstrací a rabování byly zničeny zásoby krve zdravotnického zařízení a poškozeno bylo mnoho obchodů.
Le Franc slíbil odstranění barikád vystavěných demonstranty, které omezují pohyb po ostrově, a tudíž i zásobování. „Na ostrově není nedostatek potravin, zásoby by vystačily na dva měsíce,“ uvedl Le Franc. U břehů Nové Kaledonie podle něj „čekají dvě lodě s více než stovkou kontejnerů napěchovaných potravinami“.
Nová Kaledonie
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
