Volební místnosti se uzavřely v 19:00 místního času (09:00 SEČ) po 12 hodinách hlasování. K urnám podle konečných údajů přišlo jen necelých 44 procent právoplatných voličů.
Při předchozích plebiscitech se účast pohybovala kolem 80 procent. Agentura AFP doplňuje, že proti nezávislosti tentokrát hlasovalo asi o 6 tisíc lidí méně než při loňském referendu.
„Nová Kaledonie zůstane francouzská,“ reagoval na nedělní výsledek francouzský prezident Emmanuel Macron. Uznal, že otázka nezávislosti obyvatelstvo stále rozděluje, voliči ale podle něj o věci rozhodli svobodně. Nyní podle Macrona začíná přechodné období, přičemž by měl obě strany nadále vést „příslib společného osudu“.
Les Calédoniens ont fait le choix de la France, celui de l’unité, celui de la confiance. J’en suis très fier. C’est à nous, maintenant, qu’il revient de continuer à bâtir ce destin commun que nos aînés ont rêvé et initié.
I v letech 2018 a 2020 se voliči v Nové Kaledonii vyslovili proti nezávislosti, když zachování vazeb na Paříž podpořilo 56,7, respektive 53,3 procenta hlasujících. Sérii hlasování v tomto směru nařizovala dohoda uzavřená po dekádě vyjednávání o budoucnosti tichomořského souostroví, která začala v roce 1988.
Nedělní třetí referendum přitom bylo uspořádáno jakožto poslední možnost obyvatel rozhodnout o odtržení od Francie.
Strany usilující o nezávislost ovšem vyzvaly své přívržence, aby se hlasování nezúčastnili. Stěžují si, že nemohly uspořádat „spravedlivou kampaň“, protože držely smutek v návaznosti na zářijový nápor covidu. Zprávy z volebních místností nasvědčovaly tomu, že stoupenci osamostatnění výzvu k bojkotu vyslyšeli.
Analytici se podle agentury Reuters obávali, že vítězství stanoviska „ne“ vyvolá hněv mezi domorodými Kanaky, kteří z větší části nezávislost podporují, a může mít za následek širší nestabilitu. Podle AFP při konání referenda panovala mimořádná bezpečnostní opatření a v ulicích byly dva tisíce příslušníků bezpečnostních složek.
Nová Kaledonie je jedním z pěti francouzských teritorií v indo-pacifické oblasti. Žije zde zhruba 270 tisíc lidí, vedle Kanaků jsou to etničtí Evropané a potomci přistěhovalců z asijských a pacifických území.
Souostroví je významnou zásobárnou niklu a turistickou destinací, podle Reuters je zároveň ústředním pilířem plánu prezidenta Macrona posílit vliv Paříže v Tichomoří.
Nezávislost na Francii odmítla Nová Kaledonie už v roce 2018:
3. listopadu 2018 |
