„V důsledku lokálních protiteroristických akcí, podniknutých ázerbájdžánskou armádou v Karabachu, bylo zničeno až přibližně 20 bojových vozidel pěchoty, asi čtyři desítky děl, okolo 30 minometů, dvě zařízení s protiletadlovými raketami a také šest stanic radioelektronického boje, které patřily arménským ozbrojeným silám,“ řekl v úterý mluvčí ministerstva obrany Anar Ejvazov.
Ázerbájdžánské jednotky podle něj útočí výlučně na vojenské cíle. „Civilní obyvatelstvo a civilní objekty nejsou našimi cíli,“ řekl podle agentury TASS. Ázerbájdžánské úřady podle agentury AFP také informovaly o dvou mrtvých civilistech v oblastech, které má Baku pod kontrolou.
Ázerbájdžánská vojenská operace si vyžádala nejméně 27 mrtvých, včetně dvou civilistů, a 138 zraněných, z nichž je 29 civilistů, uvedl podle tiskových agentur ombudsman mezinárodně neuznávané karabašské republiky Gegham Stepanjan. Později uvedl, že z 16 lokalit v Náhorním Karabachu bylo evakuováno na 7 000 lidí, napsala agentura AFP.
Představitelé proarménských sil také informovali o tom, že řada měst v Náhorním Karabachu, a to včetně správního střediska Stěpanakertu, je ostřelována. Podle serveru Meduza, který se odvolává na místní zdroje a válečné zpravodaje, ve Stěpanakertu nefungoval v úterý večer proud.
Bez ruského posvěcení by eskalace v Karabachu nebyla možná, říká expert |
Strategickým cílem operace je zajistit úplnou svrchovanost Ázerbájdžánu nad vlastním územím, řekl poradce ázerbájdžánského prezidenta pro zahraniční politiku Hikmet Hadžijev agentuře Reuters. Baku je podle Hadžijeva ochotné jednat s Armény z Náhorního Karabachu pouze tehdy, pokud se vzdají a složí zbraně a rozpustí neuznávanou karabašskou republiku, její orgány a instituce.
Demisi premiéra, vyzývají demonstranti
Na centrálním náměstí v Jerevanu se v reakci na dění v Náhorním Karabachu sešli demonstranti a požadují demisi premiéra Nikoly Pašinjana. Protestující v atmosféře rostoucího napětí začali házet lahve po strážcích, uvedla ruská státní agentura RIA Novosti.
Účastníci skandují hesla jako „Nikol je zrádce!“ a „Hanba!“. Potyčky mezi demonstranty a policisty podle agentury propukly u ruského velvyslanectví a u sídla vlády.
Ázerbájdžán se blíží ovládnutí Karabachu, Arménům ztěžuje přístup |
„Začíná to vypadat hrozivě. Nespokojenost vyjadřuje už ne jenom část shromážděných, ale všichni. Znějí výzvy k útoku na sídlo vlády,“ řekl očitý svědek. V Jerevanu podle něj celkově panuje klid, napětí se koncentruje do středu města. Agentury nejprve odhadovaly počet demonstrantů na stovky, nyní na tisíce.
Ázerbájdžán v úterý zahájil rozsáhlou vojenskou ofenzivu proti republice Arcach (arménský název pro neuznanou karabašskou republiku). Krátce předtím, než přišly zprávy o ostřelování Náhorního Karabachu, informoval o zahájení „lokální“ protiteroristické operaci v této oblasti.
Tu vysvětlil jako nutnou reakci na kroky arménské armády, která podle něj pravidelně ostřeluje ázerbájdžánské pozice a pokládá miny na ázerbájdžánském území. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle ázerbájdžánské agentury APA uvedlo, že při operaci se zaměří výhradně na armádní cíle.
Ukončete vojenské akce, zní z EU
Evropská unie vyzvala Ázerbájdžán, aby současné vojenské akce ukončil. „Je potřeba se okamžitě vrátit k dialogu mezi Baku a Armény v Karabachu,“ sdělil podle Reuters šéf unijní diplomacie Josep Borrell a nabídl, že EU tento dialog zprostředkuje. Vyjádřil zároveň obavy, že nová eskalace by mohla vést k exodu obyvatel Náhorního Karabachu.
Manévry s USA, inspekce z Francie. Arménie dráždí slábnoucí Rusko |
K ukončení bojů vyzvalo rovněž ruské ministerstvo zahraničí. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová kromě toho podle Reuters sdělila, že Ázerbájdžán uvědomil ruský mírový kontingent v Náhorním Karabachu jen několik minut před zahájením vojenských akcí. Ruští vojáci jsou v oblasti od konce války mezi Ázerbájdžánem a Arménií v roce 2020.
„Hlavní je přesvědčit Jerevan a Baku, aby usedly za jednací stůl, a vyvarovat se obětí na životech,“ řekl Dmitrij Peskov podle agentury AFP.
Rusko válčí na Ukrajině a nedohlíží na mír v Karabachu, čílí se Arméni |
Vedle Ruska se v konfliktu mezi Baku a Jerevanem dlouhodobě diplomaticky angažuje i Turecko. Prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý před Valným shromážděním OSN uvedl, že „podporuje kroky Ázerbájdžánu k zachování své územní celistvosti“. S Arménií nicméně podle Erdogana Turecko započalo proces k vybudování „sousedských vztahů“ a „normalizace“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron odsoudil „co nejrozhodněji“ ázerbájdžánské použití síly a naléhal na okamžité zastavení ofenzívy. Po telefonickém rozhovoru s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem požadoval „bezodkladné obnovení jednání o východisku z humanitární krize v Náhorním Karabachu a nastolení spravedlivého a trvalého míru mezi Arménií a Ázerbájdžánem a zaručení práv a bezpečnosti obyvatel Náhorního Karabachu“, uvedla agentura AFP.
Česko sleduje zprávy z bývalé Autonomní oblasti Náhorní Karabach s velkým znepokojením. Vyzýváme k okamžitému ukončení vojenských aktivit. Plně podporujeme angažmá EU, návrat k reálnémá dialogu Baku s karabašskými Armény je naléhavý.
— Ministerstvo zahraničních věcí (@mzvcr) September 19, 2023
K apelům se přidalo české ministerstvo zahraničí, které v sociální síti X uvedlo, že sleduje zprávy z Náhorního Karabachu s velkým znepokojením. „Vyzýváme k okamžitému ukončení vojenských aktivit. Plně podporujeme angažmá Evropské unie. Návrat k reálnému dialogu Baku s karabašskými Armény je naléhavý,“ zdůraznilo.
Baku v úterý v souvislosti se svým oznámením o protiteroristické operaci kritizovalo přítomnost arménské armády v Náhorním Karabachu. Arménské ministerstvo obrany reagovalo vyjádřením, že v regionu pravidelnou armádu nemá.
4. října 2020 |
