Na pultech obchodů nejsou téměř žádné potraviny. Děti stojí hodiny ve frontách na chleba, matky zase chodí kilometry daleko pro jakékoliv suroviny na vaření. Sanitky se nemohou dát do pohybu kvůli nedostatku paliva, obyvatelům Karabachu schází také elektřina i plyn. Kliniky hlásí nárůst samovolných potratů u žen, které jsou podvyživené, chudokrevné a sžírané stresem.
Tak zhruba v současnosti vypadá situace na území mezinárodně neuznané Republiky Arcach, oblasti v Ázerbájdžánu, kterou z 95 procent obývají Arméni. Na přestřelky u arménsko-ázerbájdžánské hranice jsou obyvatelé Karabachu zvyklí, problém teď momentálně představuje spíš Lačinský koridor. Ten má kontrolovat ruská armáda, která pomáhala vyjednat mír. Lačinský koridor je v podstatě jedinou trasou, která spojuje enklávu Arcach s vnitrozemskou Arménií.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Devět měsíců už je však pohyb tímto koridorem blokovaný, přičemž restrikce ještě zesílily letos v létě. Kvůli ázerbájdžánské blokádě už i Mezinárodní výbor Červeného kříže upozornil, že do regionu není schopen dopravit humanitární pomoc. Kamiony se stovkami tun zásob pravidelně uváznou na silnicích.
Čerpací stanice Ázerbájdžán v ohrožení. Udrží Brusel mír i dodávky ropy? |
Situace už je v srpnu tohoto roku natolik vážná, že Luis Moreno-Ocampo, bývalý hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu, začátkem srpna zveřejnil stanovisko, v němž uvádí, že „hladomor způsobený etnickým Arménům ze strany Ázerbájdžánu je aktem genocidy“. „Bez okamžité změny bude tato skupina Arménů během několika týdnů naprosto zničena,“ dodal pak Ocampo v jednom ze svých příspěvků na sociální síti X, dříve Twitteru.
Jak už to však v tomto letitém konfliktu bývá vždy, obě strany se navzájem osočují. Jašár Alijev, ázerbájdžánský vyslanec při OSN, označil řeči o blokádě za „nepodložená obvinění“ a řekl, že jeho vláda je vystavena arménské „kampani“ s cílem „manipulovat a uvést v omyl celé mezinárodní společenství“. Z Baku navíc sílí hlasy, že pohyb po Lačinském koridoru mají spravovat ruské mírové síly.
Rusko válčí na Ukrajině a nedohlíží na mír v Karabachu, čílí se Arméni |
Celá oblast, o níž se znesvářené zakavkazské země přou už léta, má totiž být pod ochranou ruských mírových sil rozmístěných v rámci příměří, které v roce 2020 válku oficiálně ukončilo. Moskva je však stále víc zaměstnána svou dobyvačnou válkou na Ukrajině, a tak si se závazkem vůči Karabachu hlavu dvakrát neláme.
A na to upozorňují už i demonstranti, kteří se v posledních dnech schází před sídly OSN v jednotlivých zemích. „Rusko, dělej svou práci a otevři Lačinský koridor, nebo vypadni a nech to udělat OSN,“ stojí například na některých transparentech. Před sídlo OSN v Jerevanu dokonce demonstranti nanosili hromady jídla. Požadují jejich okamžité odeslání do Karabachu.
„Nezáleží na politických debatách kolem tohoto konkrétního území. Pokud jsou lidé v nouzi a chybí jim základní položky, jako je cukr nebo sůl, je už po několik let odpovědností OSN vytvořit systém dodávek,“ řekl ve čtvrtek jeden z demonstrujících.
Situace se však momentálně zdá bezvýchodná. Úředníci sice hovořili o alternativních trasách dodávek, přiškrcený Lačinský koridor je však v tomto smyslu zásadní. Aktuální svár tak „pouze“ odráží problematickou situaci mezi znepřátelenými stranami.
Arménský premiér Nikol Pašinjan v květnu prohlásil, že Arménie je ochotná uznat Náhorní Karabach za součást Ázerbájdžánu. Podmínkou však bude zajištění bezpečnosti tamního arménského obyvatelstva. A to se momentálně neděje, naopak. Někteří analytici se domnívají, že Ázerbájdžán, výrazně bohatší než Arménie, a posílený tureckými a izraelskými zbraněmi, momentálně svou výhodu prosazuje bez „potrestání“, protože svět je rozptýlen válkou na Ukrajině.
Rusko ztrácí moc na Kavkaze, Alijev pomalu škrtí Náhorní Karabach |
Obyvatelé Karabachu nyní tvrdí, že jsou zcela závislí na lokální produkci. Ale i ta se do hlavního města Stěpanakertu dodává jen sporadicky, protože farmářům chybí benzin.
Podle posledních zpráv agentury Reuters sice Ázerbájdžán prohlásil, že je připraven otevřít dodávky do Karabachu přes území, které má pod kontrolou. Požaduje však, aby se separatistický orgán v Karabachu rozpustil a začlenil se do Ázerbájdžánu. Arménská strana tento krok vnímá jako bezpodmínečnou kapitulaci vůči Baku. Obyvatelé Karabachu se shodují, že nikam neodejdou. „Vládli by nám pak lidé, kteří nás tu už měsíce nechávají hladovět. Jak bychom mohli žít?“ ptají se, a řešení letitého sváru tak opět zůstává v nedohlednu.