Čerpací stanice Ázerbájdžán v ohrožení. Udrží Brusel mír i dodávky ropy?

Evropská unie zamýšlela v době ruské války na Ukrajině posílit svou přítomnost na jižním Kavkaze, kde chtěla najít náhradu za ruská fosilní paliva. Brusel však dlouhodobě odsuzuje tamní vojenské napětí i lidskoprávní situaci, a Ázerbájdžán si do pozice silného mocenského hráče nenechá mluvit. Naděje Bruselu na zisk ázerbájdžánských nerostných surovin je tak velmi nejistá.

Embargo na dovoz ruských ropných produktů začalo platit počátkem února. Významnou náhradou pro Evropskou unii je v tomto směru právě Ázerbájdžán, který je však dlouhodobě zapleten do složitých geopolitických vztahů na válkou zmítaném jižním Kavkaze.

Vzhledem k tomu, že Rusko zaměstnává válka proti Ukrajině, Brusel doufal, že by mohl posílit svou přítomnost právě na Kavkaze. Chtěl vybudovat hospodářské vazby s Ázerbájdžánem a zároveň nabídnout politickou podporu sousední Arménii ve snaze udržet křehkou rovnováhu mezi oběma soupeřícími státy.

Spory o Náhorní Karabach

Krvavé střety, jež jsou součástí dlouhodobě trvajícího sporu o území Náhorního Karabachu, ukončila v roce 2020 mírová smlouva mezi prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem, předsedou vlády Arménie Nikolem Pašinjanem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Situace je ovšem neustále extrémně napjatá. K posledním bojům došlo v „dvoudenní válce“ minulý rok v září. Na klid zbraní mají dohlížet ruské mírové jednotky.
Střety ovšem i tak pokračují. Obě země se dnes navzájem obvinily z rozpoutání palby poblíž Lačinského koridoru, který představuje jedinou pozemní cestu mezi Arménií a enklávou Národní Karabach ovládanou arménskými separatisty. Podle Reuters zemřeli čtyři arménští a tři ázerbajdžánští vojáci.

Evropský parlament však minulý měsíc vydal zprávu, v níž odsuzuje poslední rozsáhlou vojenskou agresi Ázerbájdžánu a obviňuje zemi z podkopávání mírového procesu. Zároveň zdůrazňuje připravenost EU aktivněji se zapojit do řešení vleklých konfliktů v regionu.

V usnesení, které odhlasoval Výbor pro zahraniční věci, dále stojí, že dodržování lidských práv a základních svobod v Ázerbájdžánu je stále negativní a je třeba ho zlepšit, než EU dále prohloubí své politické a energetické partnerství s touto zemí. Dále byly zdůrazněny represe vůči opozičním aktivistům, případy mučení a absence nezávislého soudnictví.

Baku, předskokan Kataru. Střet fotbalu a lidských práv, co má zakrýt Euro?

Výbor pro mezinárodní vztahy ázerbájdžánského parlamentu se proti tomu ohradil a uvedl, že rozhodnutí EU nese nesnesitelný pach korupce. Nařkl poslance Evropského parlamentu z toho, že se nechali ovlivnit Arménií.

Diskreditace naší mise, zní z EU

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev minulý měsíc ve svém projevu odsoudil všechna vnější vměšování do sporu své země s Arménií, a nevynechal ani Brusel. „Zprostředkovatelé zapojení do karabašského konfliktu se nesnaží problém vyřešit, ale zmrazit,“ prohlásil Alijev a tvrdil, že Baku se odmítá unavovat nesmyslnými jednáními.

Potíž je i v tom, že Arméni mají obavy z možné jarní ázerbájdžánské ofenzívy. Pokud k ní dojde, za viníka budou místní považovat i misi EU. Státní média totiž tvrdí, že mise ve skutečnosti pomáhá vyprovokovat Ázerbájdžán k nové válce.

Ázerbájdžán si vyšlápl na Arménii, střelné zbraně vyměnil za ekologii

„Ázerbájdžán a Rusko v podstatě říkají totéž. Že mise EU je vojensko-zpravodajskou operací pod rouškou monitorování,“ dodal nejmenovaný úředník EU pro Politico. „Od začátku se snaží misi, která je výhradně civilní a neozbrojená, zdiskreditovat a my s tím nemůžeme nic moc dělat,“ dodal.

Brusel tak stojí před otázkou, jak se nezaplést do mocenských vztahů Ázerbájdžánu a zároveň trvat na svých stanoviscích i získání nerostných surovin. Pokud by totiž zkrachovala jeho snaha zprostředkovat mír a došlo by k dalším střetům, ázerbájdžánská alternativa k ruským fosilním palivům by mohla být passé.

31. ledna 2022

Pouze bezpečnostní otázky, míní Baku

Pojistku nyní představuje Memorandum o porozumění z července roku 2022, které mělo posílit energetické partnerství mezi EU a Ázerbájdžánem. „K dosažení plného potenciálu Ázerbájdžánu je důležité vytvořit správné podmínky pro důvěru investorů.

„To zahrnuje větší zapojení občanské společnosti a svobodných a nezávislých médií. Evropská unie se zavázala k bezpečnému, stabilnímu a prosperujícímu jižnímu Kavkazu,“ stojí v mimo jiné v memorandu.

EU se ruskými ropnými sankcemi sama sabotuje, varoval Chodorkovskij

Baku ovšem argumentuje, že si pouze pokládá legitimní bezpečnostní otázky. „Je to vlastně záležitost mezi Arménií a EU, která se ale děje pár set metrů od našich vlastních hraničních stanovišť a v silně militarizovaném prostředí, kde máme ruskou pohraniční stráž, arménskou pohraniční stráž, ruské pravidelné jednotky, arménské pravidelné jednotky a blíže k íránské hranici i íránskou armádu. Teď se do toho zapojily i mírové jednotky EU. Máme legitimní bezpečnostní otázky,“ dodal Vaqif Sadıqov, vedoucí ázerbájdžánské mise při EU.