Ozbrojené síly Ázerbájdžánu zahájily od půlnoci místního času ofenzivu v šesti nebo sedmi směrech, řekl Pašinjan v projevu v parlamentu. „Nyní ázerbájdžánská strana pokračuje v útocích už jenom v jednom nebo dvou směrech,“ uvedl premiér a dodal, že obvinění z provokací ze strany Baku jsou falešná.
„Momentálně arménské ministerstvo obrany hovoří o 49 mrtvých vojácích. Nejde však o finální počet, informace je třeba upřesnit,“ řekl Pašinjan dopoledne poslancům. Podle agentury Reuters zemřeli minimálně tři civilisté.
 |
Ázerbájdžán z rozpoutání konfliktu viní Arménii, která podle něj na hranicích připravovala „rozsáhlou diverzní akci“. I tato země hlásí mrtvé. „Při snaze odvrátit provokaci arménských ozbrojených sil zemřelo 50 armádních příslušníků, z toho 42 příslušníků ozbrojených sil a osm pracovníků pohraniční služby,“ sdělilo večer ázerbájdžánské ministerstvo obrany.
„Arménské ozbrojené síly navíc intenzivně ostřelovaly pozice ázerbájdžánské armády v oblastech Daškasan, Kalbajar a Lachin různými typy zbraní, včetně minometů,“ stojí v oficiálním prohlášení.
Jeden z obyvatel Gorisu portálu news.am sdělil, že zhruba od půl dvanácté večer místního času (21:30 SELČ) bylo ve městě slyšet dělostřelectvo. U Kornidzoru si pak místní všimli dronů, uvádí stejný zdroj.
Ázerbájdžánská agentura APA uvedla, že podle tamního ministerstva obrany arménské ozbrojené síly použily nejrůznější zbraně včetně minometů, k útoku na pozice, úkryty a základny ázerbájdžánské armády, což prý vedlo ke ztrátám na životech a poškození vojenské infrastruktury.
Námluvy s Ázerbájdžánem? Náhorní Karabach vyčítá ruským mírotvůrcům nečinnost |
Arménské ministerstvo obrany kolem poledne SELČ uvedlo, že situace na hranici s Ázerbájdžánem zůstává „mimořádně napjatá“. Nepřítel se podle něj nadále pokouší o postup na čtyři arménské obce ležící u společné hranice. Dříve úřad oznámil, že ázerbájdžánskému ostřelování čelí města Goris, Džermuk a Sotk.
Pašinjan podle agentury DPA dále uvedl, že o situaci telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.
Jerevan současně požádal o pomoc spojence z vojenského paktu Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) a inicioval také zasedání Stálé rady Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Francie oznámila, že boje na Kavkaze nadnese v Radě bezpečnosti OSN.
Krátké období klidu
Mezi oběma kavkazskými zeměmi se po období klidu v noci na úterý opět rozhořely boje a obě strany se navzájem viní ze zodpovědnosti za obnovení konfliktu. Útok podle arménské strany začal krátce po půlnoci místního času. Ázerbájdžán nejprve uvedl, že reagoval na „rozsáhlou diverzní akci“ Arménie, která si vyžádala oběti. Následně popřel, že by ázerbájdžánská vojska vpadla na území Arménie.
Ázerbájdžánská média dříve uvedla, že od 7:00 SELČ se strany dohodly na klidu zbraní, který podle nich Arménie okamžitě porušila. Arménská média napsala, že se situace uklidnila.
Útoky se v úterý podle informací na sociálních sítích odehrály také mimo oblast Náhorního Karabachu, který je již desítky let předmětem sporu obou zemí. Rozsáhlejší konflikt na podzim roku 2020 skončil po šesti týdnech porážkou Arménie, která si ale i díky ruskému zprostředkování udržela kontrolu nad většinou Náhorního Karabachu. Střety mezi ázerbájdžánskými a arménskými silami se v minulých měsících odehrávaly pravidelně.
Rusko chce situaci stabilizovat
Arménský ministr obrany Suren Papikjan uvedl, že hovořil se svým ruským protějškem Sergejem Šojgu. Oba se údajně „dohodli na přijetí nezbytných kroků ke stabilizaci situace“.
Kreml podle agentury TASS uvedl, prezident Vladimir Putin dělá vše, co je v jeho silách, aby se situace zklidnila. Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes ale vyjádřil obavy, že se Rusko možná snaží konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem naopak podpořit. „Obavy vyvolává, zda se Rusko nějakým způsobem nesnaží konflikt rozdmýchat, aby odvedlo pozornost od Ukrajiny,“ uvedl podle Reuters Blinken.
Rusko je klíčovým zprostředkovatelem moci v regionu a spojencem Arménie. Obě země jsou navíc členy ODKB. Rusko do regionu vyslalo už v roce 2020 tisíce mírových sil jako součást dohody o ukončení šest týdnů trvajících bojů mezi oběma stranami, v jejichž důsledku Ázerbájdžán dosáhl významných územních zisků.
Ačkoli má Moskva v oblasti mírové jednotky, konflikty ale nejsou výjimečné. Před měsícem Rusko obě strany opět vyzvalo ke zdrženlivosti poté, co Ázerbájdžán oznámil dobytí několika arménských pozic.
Letité vyhnanství skončilo. Baku začalo vracet uprchlíky do Karabachu |
Silným spojencem Ázerbájdžánu je také Turecko, jehož ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu v úterý prohlásil, že jednal se svým ázerbájdžánským protějškem Džejhunem Bajramovem o „arménské provokaci“ na hranicích s Ázerbájdžánem a vyzval Arménii, aby se zaměřila na mírová jednání.
„Arménie by měla přestat s provokacemi a zaměřit se na mírová jednání a spolupráci s Ázerbájdžánem,“ uvedl turecký ministr na Twitteru po jednání s Bajramovem. Turecko stojí v konfliktu pevně na straně etnicky a jazykově spřízněného Ázerbájdžánu.
Šéf diplomacie EU Josep Borrell hovořil o „nebezpečné eskalaci, která musí skončit“, nepřipsal však odpovědnost jedné či druhé straně. „Vyzýváme k okamžitému zastavení útoků a návratu k vyjednávacímu stolu. EU je v kontaktu s oběma stranami, aby přispěla k deeskalaci,“ napsal. K uklidnění situace vyzvala také Severoatlantická aliance.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
