Ázerbájdžán tvrdí, že Arménie zpustošila životní prostředí Náhorního Karabachu, etnicky arménské enklávy v Ázerbájdžánu, o nějž se válčí bezmála třicet let. „Během posledních dvou let jsme objevili šokující důkazy o poškození životního prostředí na územích osvobozených ve válce v roce 2020,“ uvedl pro list Politico náměstek ázerbájdžánského ministra zahraničí Elnur Mammadov.
„Došlo k poškození života zvířat a biologické rozmanitosti. Docházelo a stále dochází k využívání přírodních zdrojů a znečištění z průmyslu, které poškozuje naše ekosystémy dodnes,“ dodal. Podle něj je nyní v Náhorním Karabachu ohroženo přes 500 druhů zvířat, včetně leopardů, medvědů hnědých, vlků šedých i orlů.
Ázerbájdžánské ministerstvo životního prostředí také uvedlo, že bylo poškozeno více než 7 000 hektarů chráněných lesů. Některé z těchto rezervací byly založeny na ochranu vzácných a křehkých ekosystémů, jako je orientální planý les v údolí řeky Basitchay.
Mapa Náhorního Karabachu po válce v roce 2020. Oranžové území je dnes pod kontrolou Arménů, tyrkysová znázorňuje území dobyté Ázerbájdžánem během války.
Ekologie jako záminka?
Ázerbájdžán tak na konci ledna zahájil zásadní právní výzvu proti Arménii za údajné ničení jejího životního prostředí. Je to vůbec poprvé, kdy nějaká země usiluje o mezistátní arbitráž podle Bernské úmluvy. Pokud Ázerbájdžán zvítězí, vytvoří se precedens pro připisování ekonomických hodnot biologické rozmanitosti a ničení životního prostředí.
Bernská úmluvaÚmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť, která vstoupila v platnost 1. června 1982. Cílem je chránit vzácné rostliny a živočichy, jejichž ochrana vyžaduje spolupráci na celoevropské úrovni. Jedna z příloh úmluvy také zakazuje některé způsoby zabíjení a odchytu zvířat. |
Zpráva Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) opravdu odhalila vážné poškození cenné zemědělské půdy a systémů vodního hospodářství. Také v ní stojí, že těžba uhlí ve vesnici Chardaghli (arménsky Maghavuz) probíhala bez řádných ekologických kontrol, což zvyšuje riziko chemického znečištění.
Problémem zůstávají i zatoulané nášlapné miny, kvůli nimž umírá divoká zvěř i hospodářská zvířata.Těžké kovy a zbytky výbušnin také kontaminují půdu a vodu.
Podle textu úmluvy by měly obě strany „vyvinout maximální úsilí k usnadnění přátelského urovnání“. Není pravděpodobné, že se tak stane, a proto teď mají obě země tři měsíce na jmenování rozhodců, kteří zváží důkazy o případných škodách a rozhodnou, zda a kolik musí Arménie zaplatit jako reparace. Arménie je jako signatář Bernské úmluvy právně povinna toto rozhodnutí respektovat, připomíná list The Guardian.
 |
Politické znečištění
Členové UNEP ovšem vedle obviňování Arménie zjistili, že výstavba silnic zahájená v lednu 2021 jako součást ázerbájdžánského programu obnovy rovněž snížila plochu lesního porostu. Podle některých ekologických aktivistů si tak obě země navzájem „předhazují tvrzení, která pouze slouží politickým ziskům.“
Ázerbájdžán navíc vytváří třetinu svého HDP z těžby ropy a plynu, což po sobě taktéž zanechalo znečištění půdy a vody. Kritici tvrdí, že tento fakt se vytrvale ignoruje, zatímco se vláda zaměřuje na Karabach.
ANALÝZA: Schopnost rozkrást národní bohatství je v Ázerbájdžánu výjimečná |
Mammadov však tato tvrzení odmítá. „Naše země se svými tvrzeními nehraje politiku. Je to seriózní snaha zajistit spravedlnost,“ řekl.
Andrey Ralev, aktivista za biologickou rozmanitost z nevládní organizace CEE Bankwatch uvedl, že některá tvrzení Ázerbájdžánu o ničení životního prostředí nemusí být snadné dokázat. Ani Arménie, ani Ázerbájdžán navíc neplní všechny své závazky vyplývající z Bernské úmluvy. Týká se to zejména takzvaných emerald sites, tedy celoevropské sítě chráněných lokalit.
„Ekocida“ jako kampaň
Není to zdaleka poprvé, kdy znepřátelené země bojují i jinak než střelnými zbraněmi. V polovině prosince se skupina samozvaných ázerbájdžánských ekologických aktivistů protlačila na jedinou silnici, která spojuje část Náhorního Karabachu pod arménskou kontrolou s vlastní Arménií. Trvali na tom, že neodejdou, dokud nebude vyřešen spor kvůli údajnému znečištění z nelegálních zlatých dolů provozovaných karabašskými Armény.
Rusko ztrácí moc na Kavkaze, Alijev pomalu škrtí Náhorní Karabach |
Blokáda nakonec trvala šest týdnů. Do odtržené oblasti se dostala pouze mírová vozidla a humanitární konvoje provozované Červeným křížem. Arménský premiér Nikol Pašinjan tehdy blokádu odsoudil jako záminku pro „etnické čistky“ proti karabašským Arménům.
„Vždy jsem se zajímal o výzkum znečištění ovzduší i vody v Karabachu,“ uvedl ázerbájdžánský aktivista Abbas Panahov pro list Politico. „Musíme chránit charakter a povahu Ázerbájdžánu před ekocidou ze strany separatistů,“ dodal.
14. listopadu 2020 |
