Exprezident, jemuž hrozí žaloba za nedovolené použití peněz ze zahraničí a za nenahlášení přesných výdajů na volební kampaň před prezidentskými volbami v roce 2007, vždy popíral, že by pochybil.
Policie jej podezírá, že ho finančně podpořil režim tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Sarkozy toto tvrzení vždy popíral. Podle francouzského deníku Le Monde jej nyní vyslýchá policie na pařížském předměstí Nanterre.
Ústřední úřad pro boj proti korupci a finančním a daňovým deliktům (OCLCIFF) v Nanterre podle agentury AFP vyslýchá Sarkozyho vůbec poprvé. Vyšetřování případu začalo v dubnu 2013 na základě svědectví francouzsko-libanonského podnikatele Ziada Takieddinea a bývalých libyjských vysoce postavených činitelů.
Takieddine už před dvěma lety potvrdil, že z Tripolisu do Paříže na přelomu let 2006 a 2007 převezl 5 milionů eur v hotovosti. Ty pak dal bývalému generálnímu tajemníkovi Elysejského paláce Claudeu Guéantovi, který je doručil tehdejšímu ministrovi vnitra Sarkozymu.
První, kdo byl v případu vyslýchán a zadržován, byl právě Guéant, kterého obvinili z padělání a používání falešných dokumentů a z daňových podvodů. První stopou, na kterou vyšetřovatelé narazili, byl převod půl milionu eur na Guéantův účet v březnu 2008 od firmy patřící jednomu malajsijskému právníkovi. Guéant tvrdil, že šlo o výtěžek z prodeje dvou obrazů.
V roce 2014 se Sarkozy vrátil do vrcholné politiky:
Sarkozymu bych nevěřil, míní Kaddáfího pokladník
Letos v lednu zadržela policie v Londýně na základě francouzského zatykače podnikatele Alexandra Djouhriho, který údajně rovněž sloužil jako zprostředkovatel pro převod podezřelých peněz a který je označován za klíčovou osobu ve vyšetřování. Djouhri čeká v londýnském vězení na projednání jeho případného vydání do Francie.
O nadstandardních vztazích mezi Francií a Libyí pro Le Monde promluvil i Kaddáfího někdejší pokladník Bechir Saleh. „Kaddáfí řekl, že financoval Sarkozyho. Sarkozy řekl, že financován nebyl. Věřil bych spíš Kaddáfímu než Sarkozymu,“ uvedl.
Zpravodajský server Mediapart už v roce 2012 před dalšími volbami přišel s informací, že Libye poskytla na Sarkozyho kampaň 50 milionů eur (1,27 miliardy korun). Údajně se to dojednalo v roce 2005 při jednání obou zemí o libyjském nákupu francouzských zbraní. Tuto arabskou zemi tehdy osobně navštívil i Sarkozy coby ministr vnitra.
Prokuratura také politika podezírala, že pomocí podvodů vydal na kampaň částku přesahující 22,5 milionu eur (608 milionů Kč), což je zákonem stanovený limit. Exprezident, který tehdy svou vinu odmítl, byl navíc už v roce 2014 podezřelý z úplatkářství.
Nicolas SarkozyBývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy se narodil se 28. ledna 1955 v Paříži maďarskému šlechtici a Francouzce řecko-židovského původu. Vystudoval práva. Několikrát byl ministrem vnitra a financí a v květnu 2007 stal prezidentem. Ve druhém kole tehdy porazil socialistku Ségolene Royalovou. Za pět let své vlády se stal jedním z nejméně populárních prezidentů páté republiky. Byl také prvním prezidentem Francie od roku 1981, který nebyl zvolen pro druhé funkční období. Po porážce se sice stáhl z politiky. Na jaře 2013 ztratil další část obliby, když po zjištění, že vyšetřovatelé odposlouchávali některé jeho telefonáty kvůli údajnému nelegálnímu financování předvolební kampaně, přirovnal postup vyšetřovatelů k praktikám bývalé tajné policie Stasi ve východním Německu. O návrat do nejvyšší ústavní funkce se znovu pokusil před dvěma lety, v primárkách tradiční pravice ale nepostoupil do druhého kola. Během prezidentského mandátu mu angažmá v řadě větších mezinárodních problémů vyneslo přezdívku hyperprezident. Mimo jiné vrátil Francii do struktur NATO, chopil se role zprostředkovatele příměří v rusko-gruzínském sporu o Jižní Osetii a více mediálně než fakticky byl aktivní i během předsednictví Francie v EU. Francie také jako první země v roce 2011 vyslala své stíhačky nad Libyi, kterou zmítala občanská válka. Ve Francii prosadil některé nepopulární kroky a nesplnil řadu slibů. V tažení proti přistěhovalcům si v mnohém nezadal s krajní pravicí. Prosadil také zákon o zákazu zahalování muslimských žen či penzijní reformu zvyšující mimo jiné věk odchodu do důchodu z 60 na 62 let. Neustál ekonomickou krizi, když v lednu 2012 ratingová agentura Standard & Poor’s odebrala Francii nejvyšší rating AAA. |
