Třetí cestu (v německém originále Dritte Weg) založil v roce 2013 v Heidelbergu Klaus Armstroff, jenž se odtrhl od neonacistické Národní demokratické strany (NPD). S tou se Armstroff rozešel kvůli neshodám s jejím vedením a dalšímu ideologickému směřování.
Podle stanice Deutsche Welle (DW) Armstroff rekrutoval členy Třetí cesty zejména z neonacistického hnutí Svobodná síť jih (Freies Netz Süd), které bylo aktivní v Bavorsku, než soud v roce 2014 jeho činnost zakázal.
Německá domácí zpravodajská služba (BfV) ve své nejnovější zprávě uvedla, že strana má v celém Německu pouze 600 členů, což je však záměrné. Třetí cesta se považuje za malé skalní uskupení, které má větší zájem na politickém aktivismu než rozšiřování svých řad.
Třetí cesta, jejíž název může vyvolávat odkaz na nacistickou třetí říši, má program o deseti bodech. Prvním z nich je „vytvoření německého socialismu vzdáleného od vykořisťovatelského kapitalismu i rovnostářského komunismu.“
Experti tak Třetí cestu považují za následovníka levicové větve nacistické ideologie. Mimo jiné je pro znárodnění všech odvětví německého průmyslu, veřejných služeb, sociální péče, bank i velkých společností.
Její druh socialismu je ale podle DW rasistický a ideově blízký původní nacistické straně Adolfa Hitlera. Program Třetí cesty zahrnuje „financování rodin s mnoha dětmi s cílem bezprostřednímu vyhynutí německého lidu“ či „zachování a rozvoj biologické podstaty německého lidu“.
Členové německé krajní pravice chtěli na hranicích zastavovat migranty |
Třetí cesta navíc otevřeně zpochybňuje legitimitu německých poválečných hranic a požaduje „mírovou obnovu velkého Německa s jeho původními hranicemi“, tím pádem se zahrnutím rakouských i českých zemí. Zpravodajové Třetí cestu označují za antisemitskou a rasistickou.
Rovněž uvádějí, že v posledních letech zaznamenala ve Třetí cestě rostoucí profesionalizaci. Strana v roce 2019 upravila svou strukturu tak, aby vyhovovala německým volebním pravidlům a mohla kandidovat v německých celostátních i regionálních volbách.
Peníze jen pro „čistokrevné“ bezdomovce
Strana má podle zpravodajců v celé zemi dvacítku základem, nejaktivnější je ve zmíněném Braniborsku, Bavorsku či Severním Porýní-Vestfálsku. Podle DW se zdá, že její novou strategií se stala právě provokace.
Při zářijových volbách do Bundestagu byla Třetí cesta soudně stíhána za vyvěšení plakátů s heslem „Pověste Zelené“ v Mnichově a Sasku. Ačkoli jí soud dal nejprve za pravdu, následně nařídil odstranění plakátů.
Pověste Zelené, opřela se krajní pravice do soupeřů. V pořádku, rozhodl soud |
Strana uvádí, že své aktivity rozdělila do tří „bojů“. Za politiku, za kulturu a za komunitu. První zahrnuje volební agitaci, druhá slouží k „zachování zvyků“. Boj za komunitu pak zahrnuje řadu charitativních snah včetně pomoci bezdomovcům (pouze těm, kteří jsou považováni za Němce) a organizování místních sportovních aktivit, zejména bojových umění.
Třetí cesta se rovněž v posledních měsících účastnila demonstrací proti koronavirové uzávěře a šířila o pandemii konspirační teorie. Na svých stránkách mimo jiné uvedla, že „pandemii využil Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka k urychlení zrušení hotovosti“.
