Tým reportérů magazínu Der Spiegel zjistil, že řada účtů na sociálních sítích, které spravuje krajně pravicová organizace Querdenker (Ti, kdo myslí vlastní hlavou), opakovaně vyzvala své stoupence k cestě do Ahrweileru, jednoho z povodněmi nejvíce zasažených okresů.
Skupina podle Spiegelu tvrdí, že na místě je nutná pomoc, protože oficiální vládní organizace, jako jsou hasiči, policie, armáda či Agentura technické pomoci, kterou tvoří převážně dobrovolníci, neposkytují lidem dostatečnou pomoc a dokonce brání dobrovolníkům dostat se na scénu.
V částech států Severní Porýní-Vestfálsko a Porýní-Falc zůstává po katastrofě bez domova a přístupu k vodě či elektřině přes třicet tisíc lidí.
Kromě pomoci s odklízením trosek krajně pravicová organizace lidem rovněž nabízí pomoc s péčí o děti či dodávkami léků a jídla. Ve svých příspěvcích hojně používá slogan „Volkskraft voraus“ (Síla lidí vpřed).
17. července 2021 |
Falešné uniformy i auta
Někteří krajně pravicoví aktivisté podle Der Spieglu dokonce na místa zpustošená povodněmi dorazili ve falešných uniformách a upravených vozidlech, díky nimž vypadali jako příslušníci německé armády či policie.
Reportéři magazínu mimo jiné zahlédli auto natřené tak, že se nápadně podobalo standardnímu vozidlu německé policie. Místo oficiálního loga na něm ale stál nápis „mírové vozidlo“.
Vozidlo připomínající policejní dodávku:
Jeden z jeho pasažérů pak obyvatelům pomocí megafonu oznamoval, že jim přijel na pomoc, protože se německá vláda rozhodla snížit počet nasazených záchranářů a dalších složek a nechat lidi na holičkách.
Tuto informaci policisté okamžitě označili za nepravdivou a varovali obyvatele před dezinformacemi. „To, že se lidé z hnutí Querdenker, Říšští občané, popírači holokaustu a další pravicoví extremisté snaží utrpení lidí obrátit ve svůj prospěch je nestoudné,“ komentoval přítomnost aktivistů poslanec Zelených Konstantin von Notz.
„Praktická pomoc je nyní nepostradatelná, ale překážky záchranným službám a úmyslné oslabení státních infrastruktur jsou kontraproduktivní a za určitých okolností mohou být také trestné,“ dodal.
„Víme o jejich přítomnosti ze sociálních sítí. Pokud se lidé z tohoto spektra budou prezentovat na veřejnosti, nemůžeme to ignorovat. Vyhodnocujeme to,“ uvedla policie s tím, že pravicoví extremisté se na některých místech povodní rovněž prezentují jako „pečovatelé“.
„Natáčejí tu videa a dělají si selfie. Překážejí v cestě těm, kteří chtějí skutečně pracovat,“ popsal německé stanici RND muž, kterému rozvodněná řeka Ahr zdevastovala dům.
Stoupenci Querdenkerů podle RND v minulém týdnu rovněž protestovali před mobilním očkovacím centrem v Ahrweileru. Vulgárně napadali lidi, kteří se sem přišli nechat očkovat proti covidu, a natáčeli si je.
Místní často nemají přístup k internetu
Der Spiegel upozorňuje na to, že řada lidí zasažených povodněmi není schopna obvinění aktivistů zpochybnit, protože na mnoha místech stále nejde elektřina, což ztěžuje přístup k internetu nebo hlavním médiím.
Zástupkyně vedoucího THW Sabine Lacknerová uvedla, že mnoho z jejich šesti a půl tisíc dobrovolníků už „dosáhlo svých tělesných i duševních limitů“. „Průměrně pracovali dvanáct hodin denně a budou v práci pokračovat i v dalších týdnech,“ uvedla Lacknerová.
„Nyní diskutujeme s úřady o tom, které mosty je zapotřebí přestavět jako první, a o tom, co můžeme dělat, dokud profesionálové, z nichž mnohé živelná katastrofa velmi zasáhla, budou zase schopni pracovat,“ dodala.
Německo řeší zničené vesnice po povodni. Obnovit, nebo přesunout? |
Lacknerová popsala, že krajně pravicoví aktivisté se pokusili zastrašit dobrovolníky THW tím, že si je natáčeli nebo fotografovali. „Tvrdili, že státní orgány nedělají nic, aby lidem pomohly, a jen oni pro obyvatele něco skutečně dělají,“ uvedla.
Připustila však, že do některých vesnic se THW podařilo dostat až po několika dnech, během nichž byli místní odříznutí od světa. „Někteří lidé byli naštvaní, protože měli pocit, že se o ně nikdo nestará. To chápu. Za dvacet let, co pomáhám s řešením povodní a dalších katastrof, jsem něco tak hrozného, jako byla tato povodeň, nezažila,“ líčí.
Záplavy, které západní část Německa postihly po bouřkách z předminulé středy, si podle úřadů vyžádaly nejméně 174 lidských životů.
Počet lidí postižených řáděním živlu se jen v Porýní-Falci odhaduje na téměř 42 tisíc. Obrovské škody utrpěla také infrastruktura, zničeny či poškozeny byly silnice, železnice, mosty, vysílače mobilního signálu, elektrické vedení, plynovody i vodovody.