Bolivijský prezident Evo Morales rozdal asi třicet osm tisíc hektarů půdy, která byla před časem zabavena pěti velkým rančerům ve východních bolivijských nížinách. Rančeři byli obviněni ze zaměstnávání dělníků v podmínkách polovičního otroctví.
"Soukromé vlastnictví bude vždy respektováno. My ale chceme, aby lidé, kteří nemají zájem o rovnost, změnili své myšlení a soustředili se víc na zemi než na peníze," řekl při předávání půdy Morales, kterého chránili vojáci i policie.
První Indián prezidentem
Mezi těmi, kdo ztratili svou půdu, je i americký pěstitel dobytka Ronald Larsen, který je jedním z hlavních oponentů pozemkových reforem Moralesovy vlády, jejichž cílem je "přerozdělit" větší část bolivijského bohatství do rukou chudých obyvatel.
čtěte: Bolivijci odhlasovali novou ústavu... |
Morales se před třemi lety stal prvním bolivijským prezidentem indiánského původu a zvláště oblíbený je mezi chudými obyvateli Bolívie i mezi indiány, kteří v jedné z nejchudších jihoamerických zemí po staletí trpěli diskriminací.
Předání půdy následovalo šest týdnů poté, co Morales oslavil schválení nové levicové ústavy, která má dát větší pravomoci bolivijským indiánům a Moralesovi umožňuje jak těsnější kontrolu ekonomiky, tak usilovat o druhý pětiletý prezidentský mandát v řadě. Ústava také stanovuje limity na velikost farem a uvádí ekonomické i sociální podmínky, které musejí splňovat.
