1 Éra levného cestování a masového turismu
Rozmach nízkonákladových aerolinek řadě lidí umožnil letět na dovolenou víckrát v roce a známe díky němu i trend eurovíkendů, kdy lidé během pátku až neděle navštíví zahraniční metropoli. Když se podíváme do Česka, podle Věry Janičinové ze společnosti Student Agency se v Česku ve srovnání s rokem 2010 nyní prodá o 35 procent letenek více.
Výrazně se rovněž rozšířil okruh zemí, do kterých čeští turisté míří. Zatímco v prvních letech dekády se většina exotických dovolených českých zákazníků uskutečnila v Thajsku či ve Spojených státech, zavedení přímých linek do Dubaje nebo Kataru rozšířilo jejich apetit na celou řadu dalších destinací v jihovýchodní Asii.
Celosvětový nárůst turistiky v posledních letech pak souvisí zejména se zbohatnutím obřích ekonomik v Číně a Indii, jejichž vznikající střední třída se naučila cestovat. „Kvůli tomu už nejsme my Evropané pro hoteliéry a další poskytovatele turistických služeb tak zajímaví,“ říká místopředseda Asociace českých cestovních kanceláří Jan Papež.
Památky, pivo a sex. Co láká miliony turistů do Prahy |
Levné cestování po celém světě ovšem přineslo i jeden neblahý trend – masový turismus. A z turistiky coby vítaného přivýdělku se stal problém. Nekončící proudy návštěvníků nejenže mnohde štvou obyvatele zahlcených měst, zvyšují ceny nájemního bydlení a vyhání starousedlíky z historických center, ale často nevratně ničí památky samotné i místní přírodu.
Čím dál více zemí tak přistupuje k opatřením, která mají ulevit nejvíce zasaženým lokalitám. Éra masového turismu zatím ani zdaleka nekončí, i v souvislosti se snahami o ochranu klimatu, na jehož podobě má cestování svůj podíl, se však v příštím desetiletí pravděpodobně promění.
2 Nástup dotykových smartphonů
Dotykový displej rozhodně není vynálezem posledního desetiletí a i u mobilů ho výrobci používali už o mnoho let dřív. Navíc i klíčový produkt této technologie, tedy první iPhone, patří do minulé dekády. Ve znamení mobilů s dotykovým displejem jsou ale až poslední roky. Tedy přesněji smartphonů s dotykovým displejem. Není překvapením, že tyto přístroje zcela změnily svět mobilů. Ony změnily úplně celý svět.
Vyzkoušeli jsme fascinující telefon budoucnosti, ohebný Huawei Mate X |
Smartphony (dnes automaticky a v podstatě výhradně s dotykovým displejem) zrovnoprávnily masy. Umožnily jim totiž přístup na internet, který do té doby rozhodně nebyl úplně samozřejmou výbavou ani domácností na vyspělém Západě. Pro mnohé totiž byl počítač zbytečný, ale mobil už používal skoro každý. A moderní smartphone je v podstatě kombinací obého, a to za příznivou cenu. Nešlo to ovšem tak rychle, jak by si dnes leckdo mohl pamatovat.
Ještě v roce 2014 se na světě prodalo, i když už jen o fous, víc obyčejných mobilů než smartphonů. Dnes jsou smartphony jasně nejprodávanější spotřební elektronikou. Vliv na to mají samozřejmě i další technologie, které se spolu s telefony vyvíjely. Především to jsou rychlá mobilní data, která v mnoha zemích světa nahrazují investičně mnohem dražší pevné linky. A právě na konci dekády přichází další změna s nástupem sítí 5G, ovšem to je už technologie pro příští desetiletku.
Mobilní bankovnictvíDo mobilů se začaly stěhovat i další služby. Proč chodit na bankovní pobočku, když se skoro všechno dá vyřídit elektronicky? A díky dotykovým mobilům ještě snadněji z aplikace. Podíl lidí, kteří komunikují s bankou prostřednictvím mobilu, neustále roste. Podle letošního průzkumu České bankovní asociace je jich 35 procent, u mladých do 34 let dokonce 55 procent. Navíc platí, že lidé mobilní aplikaci využívají výrazně častěji než klasický web banky. |
Zpět ke smartphonům. Jejich překotný vývoj často předběhl dobu a potřeby zákazníků. Proto přišlo hodně slepých uliček, třeba s 3D displeji, virtuální realitou a dalšími specialitami. Dnes jsou smartphony vybavené umělou inteligencí a jejich procesory zvládají v podstatě totéž, co počítače. Displeje mají obrovské rozlišení a dokonce mohou být ohebné. Hlavním lákadlem pak jsou fotoaparáty.
Původně to měl být jen doplněk na rychlé zachycení okamžiku, dnes mají některé přístroje i mnohanásobné optické přiblížení, v noci vystřihnou fotku jak drahé fotoaparáty a video ve velkém rozlišení si upravíte přímo v telefonu.
To vše bez nutnosti drahého softwaru, jak tomu bylo dřív potřeba u počítačů. Výsledek pak můžete okamžitě nahrát na internet, což je voda na mlýn sociálním sítím, dalšímu fenoménu poslední dekády. Bez smartphonů by mnohé asi neexistovaly.
3 Facebook, nové sociální sítě a zneužívání dat
Mezi sítě, které by bez chytrých telefonů zřejmě nebyly, patří třeba Instagram. Krátce poté, co se v říjnu 2010 v obchodě App Store objevila nová aplikace na sdílení fotek, zavalily servery malého startupu tisíce nových uživatelů. Za týden se jich registrovalo 100 tisíc, do dvou měsíců pak padla hranice jednoho milionu. Instagram není jedinou sociální sítí, která v uplynulé dekádě zaznamenala nebývalý vzestup.
Tu největší, Facebook, navštěvovala miliarda lidí aspoň jednou měsíčně už v roce 2012. V tomtéž roce vstoupil projekt Marka Zuckerberga velkolepým způsobem na burzu. Těsně před nabídkou akcií společnost oznámila, že konkurenční Instagram koupila za miliardu dolarů. Růst technologické firmy byl už tehdy nezastavitelný a ostatní platformy jako třeba Twitter se musely smířit s tím, že nikdy nebudou mít tak široký záběr jako Facebook.
Svou pozici na trhu sociálních sítí Facebook definitivně upevnil v roce 2014, kdy za rekordních 22 miliard dolarů koupil komunikační platformu WhatsApp. O své sociální sítě během uplynulé dekády neúspěšně usilovali i technologičtí giganti Apple a Google. V roce 2016 začala „západním“ sociálním sítím růst konkurence i v Číně. Aplikace TikTok na sdílení videí od té doby stihla nasbírat přes půl miliardy uživatelů, zejména mezi nejmladší generací.
Influenceři chtějí všechno zadarmo. Běžte pracovat, odbyl je hoteliér |
Popularita sociálních sítí přilákala firmy všeho druhu a kombinací zmíněného pak vznikla nová profese – influencer.
K významnému zlomu ve světě lajků a sdílení došlo až v roce 2018 v souvislosti se skandálem Cambridge Analytica. Odhalení, že byly desítky milionů účtů na Facebooku zneužity v politickém boji, odstartovalo vlnu vládních vyšetřování a pokut od regulačních úřadů. Od té doby se rovněž vede intenzivní debata o tom, jak velké technologické firmy nakládají s osobními údaji svých uživatelů. Tato data se totiž stala jednou z nejcennějších komodit na světě, na které do značné míry závisí trh s online reklamou.
4 Televizi nahrazuje Netflix
Během uplynulého desetiletí zasáhl rozvoj internetu významným způsobem i televizní trh. Diváci se totiž postupně začali přesouvat od televizních obrazovek za pohodlnějším „videem na objednávku“. Hlavním hybatelem tohoto přesunu byla americká společnost Netflix, která se z poštovního distributora DVD postupně stala největší platformou pro streamování filmů a seriálů přes internet. V roce 2010 měla služba 20 milionů předplatitelů a startovala svou první zahraniční expanzi do sousední Kanady.
O dekádu později Netflix hlásí více než 158 milionů platících zákazníků v téměř všech zemích světa, přičemž na domovském trhu v USA už má předplatné každá druhá domácnost. Velké mediální firmy společně s filmovými studii si až v posledních letech začaly uvědomovat, že by měly následovat jeho příkladu. Momentálně proto urychleně přesouvají obsah na internet a startují své vlastní streamovací platformy.
Na trh streamovacích služeb vstupuje Disney a Apple |
Letos v listopadu spustily své služby společnosti Apple a Disney, která i pro tyto účely koupila studio 21st Century Fox. V příštím roce je bude následovat konglomerát AT&T, posílen svou akvizicí studia Time Warner. V Česku zůstane v příštích letech placený streaming nejspíš doménou Netflixu a jeho hlavního tuzemského konkurenta HBO Go, internetové verze placeného kanálu HBO.
Skutečné počty uživatelů v Česku ani jeden nezveřejňuje, odhady hovoří o tom, že se momentálně počítají v desítkách tisíc. To však neznamená, že by Češi neholdovali seriálům na internetu. Nedávné zrušení stránky Topserialy.to, která online nabízela jejich pirátské verze, zasáhlo podle průzkumu Nielsen Admosphere téměř pětinu tuzemských internetových uživatelů.
5 Fake news
Lži, nesmysly a polopravdy se šířily vždy. Na drby lidé nikdy nepotřebovali nic než uši a ústa. V poslední dekádě se ale o falešných zprávách mluví častěji. Ještě před dvaceti lety se veřejnému šíření zpráv věnovalo jen nepatrné procento populace. Dnes patří veřejné vyjadřování názorů a rozšiřování svého pohledu na věc div ne k občanské povinnosti. Přispěly k tomu jednoznačně sociální sítě. Facebook vám ukazuje zprávy, o kterých na základě vaší předchozí aktivity předpokládá, že vás zaujmou a nadzvednou ze židle.
Facebook tak dostane více peněz za reklamu. Mimoděk ale sociální sítě stvořily dokonalý nástroj na šíření nesmyslů. Vědci tento fenomén zkoumají z různých pohledů. Zajímavá je třeba studie výzkumníků z MIT. Zjistili, že nepravdivé zprávy mají o 70 procent vyšší šanci na to, že je někdo bude sdílet. Nepravda je totiž „zajímavější“ (originálnější) a má větší šanci vyvolat emoce jako překvapení, znechucení nebo strach.
Také vy naletíte na falešné zprávy. Šíří se díky zákeřné „chybě“ mozku |
Kdo tvoří falešné zprávy a proč to dělá? Může to být z přesvědčení nebo kvůli výdělku. Některé státy využívají zprávy k domácí i zahraniční propagandě. Třeba Rusko v letech 2015 až 2018 systematicky šířilo zprávy z falešných účtů s cílem využít existujících rozkolů k polarizaci společnosti.
K šíření nesmyslu může přispět i novinář, ten by takovou chybu měl co nejrychleji napravit a omluvit se za ni. V neposlední řadě je motivací touha pobavit. Články ze satirických webů se ale často šíří bez vědomí, že jde o parodii. Co je pro někoho jasný vtip, považuje jiný za důvěryhodný článek.
V ohromném návalu informací je těžké stále ověřovat, zda je něco pravda, nebo ne. Zvláště, když ta nepravda tak krásně zapadá do našeho vidění světa. Zdá se, že v poslední dekádě lidé – nejen politici – objevili trik: když říkáte lidem to, co chtějí slyšet, nebudou si to ověřovat. Když říkáte nesmysl, řada lidí sice odhalí, že je to nesmysl, ale nejsou to ti, kteří vám naslouchají.
Lidé pak žijí v odlišných realitách a nedokáží si ani představit, jak může vůbec někdo rozumný mít na věc jiný názor. Cesta z této polarizované šlamastyky je obtížná. Vyžaduje přemýšlení. Musíme hledat, jak se věci skutečně mají. A to především tehdy, když něco zapadá do našeho vidění světa. Právě tehdy je totiž největší šance, že naletíme nesmyslu.
6 Nástup Číny
Po rozpadu komunistického bloku se zdálo, že svět bude mít jen jednu velmoc. Spojené státy. Jenže v novém miléniu a obzvlášť v uplynulé dekádě se do pozice vedoucí ekonomické síly začala posouvat Čína. Pokud se data poměřují pomocí kupní síly, je už od poloviny končící dekády Čína nejsilnější ekonomikou světa. A vzhledem k tomu, že její hospodářství roste výrazně rychleji než americké, bude ještě sílit.
Země se navíc nechce smířit jen s tím, že bude výrobnou pro zbytek světa. Model hospodářství, který byl založen pouze na exportu zboží do zahraničí, chce postupně proměnit na model, v němž bude mít podstatnou složku domácí spotřeba. V zemi se hodně staví, vznikají nové firmy. Spolu s tím ale rychle stouplo zadlužení země. Pokud by bublina splaskla, znamenalo by to vážný problém pro celý svět.
Čína navíc ani neskrývá ambici promlouvat do vnitřních záležitostí třetích zemí. V roce 2013 spustila projekt nové Hedvábné stezky, pro níž se také vžil název iniciativa Pásu a stezky. Jejím cílem je upevnit ekonomickou pozici „země draka“ od Asie přes Afriku až do Evropy. Na druhou stranu, Čína stále schytává kritiku kvůli nedodržování lidských práv a přístupu k menšinám.
7 Doba plastová a klima jako téma
Vědci na nebezpečné změny klimatu, které přinesou extrémní sucha, ničivé lesní požáry, náhlé záplavy, zvedání hladin moří nebo masové vymírání zvířat, upozorňují už dlouho. V posledních letech se však k nim a k amatérským ekologům přidala nová velká skupina lidí – mladí.
Mládež po celém světě tlačí na své vlády, aby myslely na její budoucnost, protože na rozdíl od současných dospělých, ona dopady globálního oteplování skutečně zažije. Ostatně zažíváme je už dnes, a to i v Česku. Letošní léto v pražském Klementinu bylo nejteplejší v historii stanice, teplotní rekordy padaly po celé zemi – jako už po tolikáté v tomto roce – i krátce před Vánoci.
V roce 2050 bude v Londýně horko jako v Madridu, v Praze jako v Gruzii |
Světová meteorologická organizace pak zkraje prosince uvedla, že poslední desetiletí bude téměř s jistotou tím nejteplejším v historii měření. Konečná data ještě nemá, ale podle ní jen pokračuje trend zahájený už v 80. letech minulého století, kdy je každá dekáda teplejší než ta před ní.
Klimatická krize ohrožuje miliony lidí z celého světa a mimo jiné přispívá k masové migraci. A na to, že už je téměř pozdě, upozorňují nejen teenageři ve Fridays for Future vedení aktivistkou Gretou Thunbergovou, ale opět i vědci. Loni vydali varující zprávu, podle které se klima utrhlo ze řetězu, a doporučili několik opatření. Mnohé země se jimi začaly řídit, stále se však najdou lidé, kteří viditelné změny v chování přírody popírají, a to i mezi politiky.
8. Úpadek tradičních stran a vzestup populismu
Andrej Babiš, Donald Trump, Jair Bolsonaro, Matteo Salvini, Boris Johnson. Co mají společného? Na výsluní je vyneslo naštvání lidí na tradiční politiky, proklínanou „politickou korektnost“ nebo neschopnost staré garnitury řešit problémy nové doby.
Zakladatel hnutí ANO 2011 a současný český premiér je ve veřejném prostoru vidět už téměř celou dekádu. Svou cestu k úspěchu založil na tvrzení, že „všichni kradou“ a že on není politik a maká. Nyní je trestně stíhaný a Česká republika kvůli němu možná bude muset vrátit Evropské unii nejméně desítky milionů korun.
Americký prezident se z podnikatele stal politikem teprve před pár lety, italský exministr vnitra zase umně využil migrační krize a slíbil lidem bezpečí. Kromě populistů navíc v Evropě posiluje i krajní pravice, jejíž rétoriku navíc čím dál častěji přejímají také politici mainstreamu.
Krajně pravicová rétorika míří do mainstreamu, používá ji Trump i Salvini |
Že se atmosféra v Evropě přiostřuje, je zřejmé. Od druhé světové války nebývalý antisemitismus nutí zdejší židy přemýšlet o emigraci. Přibývá útoků na ně i jejich obchody či synagogy, a to ze strany neonacistů i radikálních muslimů. Na vzestupu je také nacionalismus.
Ale není to jen Evropa, kde roste napětí a kde se společnost rozdělila na nesmiřitelné tábory. A to ať už jde o liberály versus zastánce tradičních hodnot, lékaře versus odmítače očkování nebo třeba vědu versus fanoušky teorie o placaté Zemi. Otázka je, jak z toho ven.
9 Dekáda žen
Přebírají ženy otěže? Na první pohled to tak může vypadat. Jen v posledním roce dobyly Evropskou komisi (Ursula von der Leyenová), Evropskou centrální banku (Christine Lagardeová), Interpol (Šárka Havránková), Mezinárodní měnový fond (Kristalina Georgievová) i funkci slovenské prezidentky (Zuzana Čaputová) a finské premiérky (Sanna Marinová).
Poslední jmenovaná vládne s dalšími čtyřmi koaličními stranami a všechny vedou ženy. Žebříček nejmocnějších žen světa pak ovládla německá kancléřka Angela Merkelová. Ženy jsou dnes svobodnější, bohatší, sebevědomější a samostatnější než dřív, byť počátky tohoto trendu sahají za současné desetiletí. Mají také vyšší nároky na partnera a větší přehled o tom, co se jim líbí v sexu.
Po novém publiku lačně skočili filmaři a začali točit porno pro ženy. Snaha zrovnoprávnit ženy a muže se projevuje i voláním po úpravách oblastí, které se primárně a nevědomky zaměřují na muže – třeba medicíny. Mluví se o genderově korektním jazyce, pestřejších pohádkách, kde ženy nejsou jen chudinky čekající na prince, či obsazování ženských hereček do dříve nemyslitelných rolí. Tématem jsou i ženy, které netouží po dětech.
Prolomit mlčení. Miliony příběhů o sexuálním násilí zaplavily internet |
Poslední dekáda ovšem nepřinesla změnu jen na liberálním Západě, ale i v mnoha konzervativních zemích, kde pomalu tají ledy. Na druhý pohled je však jasné, že v cestě za rovnoprávností žen a mužů stojí ještě spousta překážek. Ženy stále berou nižší platy než muži a ani jejich zastoupení v politice není adekvátní.
Díky hnutí MeToo se také ukázalo, jak masivní je problém sexuálního obtěžování. Ženy se nejen na Twitteru svěřily, čemu dennodenně čelí – od rádoby nechtěných doteků na veřejných místech přes sexistické poznámky až po fyzické obtěžování a znásilnění. K ochraně žen se svět zavázal například v Istanbulské úmluvě, tou se ovšem mnohé země včetně Česka odmítají řídit.
10 Nástup singles
„Žiji sama se sebou a jsem tak šťastná,“ popsala nedávno herečka Emma Watsonová stav, ve kterém se nacházejí desetitisíce žen i mužů po celém světě. Nemají stálého partnera, manžela ani manželku. A nikoho ani cíleně nehledají, i když jim třeba už je přes třicet. Jsou single a jsou tak spokojení.
Místo zakládání rodiny dávají přednost cestování, vlastnímu vzdělání, kariéře. Díky své dobré ekonomické situaci partnera nutně nepotřebují a mohou si dovolit bydlet sami, byť pak často příliš neušetří. Jen ve Spojených státech bylo v roce 2017 přes 110 milionů lidí, kteří jsou rozvedení, vdovci nebo zkrátka svobodní.
A podle listu The Washington Post byla loni více než polovina Američanů ve věku 18 až 34 let bez stálého romantického partnera. Fenomén singles však není typický jen pro Západ. I v Česku nabývá na síle. Zde je ovšem nutné zmínit, že do této kategorie patří také osamělí senioři. Podle údajů Eurostatu je v celé Evropské unii zhruba třetina samostatných domácností. Nejvíce pak ve Švédsku, více než polovina.
Nezadané ženy jsou šťastnější než single muži. Bojí se ale samoty |
Samozřejmě ne všichni jsou single dobrovolně. A vzhledem k tomu, že jsme dnes prakticky neustále na mobilu, bylo nevyhnutelné, že jsme se tam začali i seznamovat. Zavedené diskuzní chaty a seznamky doplnily aplikace, z nichž nejznámější je pravděpodobně Tinder, který světlo online světa spatřil v roce 2012.
Lidé si díky Tinderu potenciální partnery ze svého nejbližšího okolí – ať už hledají jen „někoho na sex“ nebo dlouhodobý vztah – vybírají pouhým pohybem prstu doprava nebo doleva. Ovšem stejně jednoduše jde toho, s kým jsme předtím měli shodu, zase vymazat. Odmítnutí nechtěného nápadníka tak nikdy nebylo snazší. Emoce na druhém „přijímači“ však často vyvolává podobné jako v reálném životě.
11 Arabské jaro, válka v Sýrii a boj s Islámským státem
Jako krvavě červená nit se téměř celou dekádou táhne tragická válka v Sýrii, která před osmi lety začala touhou lidí po větší svobodě a dodnes není u úplného konce. Svobodu navíc Syřanům nepřinesla, naopak. Více než 400 tisíc lidí zemřelo, téměř šest milionů lidí před válkou uprchlo do zahraničí a zhruba stejný počet Syřanů se skryl v jiné části kdysi prosperující země.
Lidé se tehdy v roce 2011 zařadili po bok dalších národů na Blízkém východě a žádali změnu. Pro vlnu revolucí, která se regionem přelila, se brzy vžil název arabské jaro. Dobře z dnešního pohledu dopadlo víceméně jen v Tunisku, v ostatních státech buď vedlo k chaosu, nebo nástupu dalšího diktátora.
V Sýrii se ovšem z občanské války mezi opozičními povstalci – ať už umírněnými nebo radikálními islamisty – a armádou autoritářského prezidenta Bašára Asada postupně stalo hřiště světových hráčů. A nakonec i bitevním polem pro další válku. Tentokrát s Islámským státem.
Sunnitští hrdlořezové ovládli nejen velký kus Sýrie, ale také Iráku. Území prohlásili za svůj chalífát, ráj všech správných muslimů. Celý svět s hrůzou sledoval videa s popravami zajatců a četl zprávy o mučení, znásilňování a vraždění nejen jezídů, ale všech, kteří nesplňovali parametry nastolené „vyvolenými“ teroristy. Ti řádili i na Západě a válka se tak v podobě četných teroristických útoků přenesla až do srdce starého kontinentu.
KOMENTÁŘ: O minulé a budoucí syrské válce. Vítěz Asad čeká, co mu dovolí |
K Islámskému státu se mezitím přidávali místní radikální muslimové i tisíce zahraničních bojovníků, kteří uvěřili bravurně zpracované propagandě. Opačným směrem zase prchaly další desetitisíce Syřanů.
Rozmach státu, jehož zkratka se během let v médiích měnila od ISIL přes ISIS po IS či arabskou Daeš, se světu nakonec podařilo zastavit. Velkým dílem k porážce džihádistů přispěli Kurdové, těm však Západ „poděkoval“ dalšími masakry pod velením tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Myšlenka radikálního islámu navíc stále žije a mnozí členové IS ve skrytu čekají na novou příležitost.
12 Uprchlická krize a nové stěhování národů
Válka v Sýrii, globální oteplování a extrémní projevy počasí, chudoba, politický útlak. V posledních letech se z různých důvodů daly do pohybu miliony lidí z celého světa. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je to rekordních 70,8 milionu lidí.
Největší část tvoří vnitřně vysídlení lidé, kteří hledají domov v jiné části své rodné země. Do zahraničí pak uteklo téměř 26 milionů lidí. Migrace není nový fenomén, výčet důležitých okamžiků této dekády by však bez ní nebyl úplný. Uprchlická krize už od chvíle, kdy začaly připlouvat první čluny a moře vyplavovalo utopené běžence včetně dětí, formuje debatu v Evropské unii.
Peníze berete, přijímat běžence ale nechcete, vyčítá Česku italský exministr |
A diskuze o nejvhodnějším způsobu, jak příliv uprchlíků i ekonomických migrantů nejen ze Sýrie zvládnout, dodnes vyvolává spory mezi členskými zeměmi. Zatímco zahlcené Řecko či Itálie vybízely ostatní k solidaritě, především východní členové včetně Česka se tvářili, že se jich problém netýká.
Nejen na Balkáně vyrostly nové ploty, které měly davy lidí na pochodu zastavit. A v příšerných podmínkách uprchlických táborů stále přežívají tisíce běženců. Mnozí z nich jistě na azyl v Evropě nemají nárok a jen se tak přidají k těm, jejichž efektivní vyhoštění trápí vlády dotčených zemí.
Příchod lidí z Blízkého východu zasel mezi mnohé obyvatele starého kontinentu (více či méně oprávněný) strach z islámu a jiné kultury, kterého pak umně využili populisté, kteří začali hlasitě bránit křesťanské hodnoty. V českém prostředí se vyrojily nálepky jako „vítač“, „sluníčkář“ nebo „xenofob“.
Do sebe zahleděná Evropa by však neměla zapomínat na to, že migrace postihla nejen ji a že mnohé menší a chudší národy přijaly nepoměrně více uprchlíků. A že pomáhat je normální.
13 LGBT+, gender a další pohlaví
Uplynulá dekáda ve společnosti otevřela i témata, která do té doby byla tabu. Třeba že svět není nutné rozlišovat pouze na mužský a ženský a že jsou i lidé, kteří jsou genderově neutrální nebo mají nejednoznačné pohlaví. Před šesti lety vznikla instituce „třetího pohlaví“. A taková maličkost, jako je toaleta navíc pro tyto lidi, vzbudila obrovský rozruch.
Pojem „gender“ postupně pronikl i do běžných konverzací kolegů a přátel. A ti, kteří se necítí dobře v pohlaví, se kterým se narodili, dnes o své situaci snáz než dřív hovoří veřejně. V mnoha zemích, zejména na severu Evropy či ve Spojených státech, většinová společnost vychází sexuálním menšinám zahrnutým ve zkratce LGBT+ vstříc.
Ani žena, ani muž. Australský soud uznal existenci třetího pohlaví |
Ve Švédsku tak třeba přišli s genderově neutrálním zájmenem, řeší se také otázka, zda má být pohlaví dotyčného vůbec uvedeno v dokladech. Dnes už navíc odborníci mluví nejen o třetím pohlaví, ale desítkách dalších.
Byť končící dekáda liberalizovala prostředí, ve kterém žijeme, dodnes příslušníci sexuálních menšin čelí v každodenním životě tlaku a diskriminaci, které velmi často řeší sebevraždou.
Všechna tato témata, která se v médiích objevují možná až příliš často, v mnohých vzbudila dojem, že tradiční rodinu a vůbec celé lidstvo čeká nevyhnutelný úpadek. A začali zbrojit proti „genderistům“. Kritici těmto zachráncům hodnot ovšem oponují starým bonmotem, že tradiční rodinu nerozvrátí manželství homosexuálů nebo operovaný transsexuál, ale fešná sekretářka.
14 Elektromobilita
Společnost Tesla vizionáře Elona Muska představila v roce 2012 moderní elektromobil a nastartovala tak revoluci, ke které se postupně přidaly i další automobilky - nejvýrazněji Nissan, Renault, Hyundai a BMW. Letos se přidaly další včetně Škody. Elektromobily mají nulové lokální emise, celkové pak podle toho, kde je uživatelé nabíjí. V energetickém mixu výroby elektřiny České republiky jsou emise produkované provozem elektromobilu oproti moderním spalovacím motorům v průměru poloviční, ale v případě třeba Francie s čistější energetikou zhruba dvacetkrát nižší.
Toto vozidlo nemá spalovací motor, ani nádrž na benzín nebo naftu. Místo toho je osazeno akumulátorem a elektromotory. Energii potřebnou k jízdě získávají nabíjením akumulátoru z rozvodné sítě – nejčastěji uživatelé nabíjí přes noc doma buď ze zásuvky, nebo na cestách z rychlých nabíječek u obchodních center a na parkovištích. Na nejrychlejších nabíječkách může být dobito v řádu nižších desítek minut. Na jedno nabití ujede, podle modelu, 200 až 500 kilometrů.
Elektromobil se ovládá podobně jako vozidlo s automatickou převodovkou, je zde jen akcelerační pedál a brzda. Díky absenci řazení je jízda zcela plynulá a protože mají elektromobily plný výkon dostupný okamžitě a od nulových otáček, nabízí velmi svižné rozjezdy, což oceníte například při napojování na hlavní silnici. Při provozu jsou velmi tiché, dokonce tak tiché, že musí být pro nízké rychlosti vybaveny vnějším generátorem hluku, aby jej nepřeslechli chodci.
Prodeje elektroaut se samy nerozběhnou. Čeká se na dotace a velký průšvih |
Příjemnou funkci prakticky všech elektromobilů je možnost vozidlo vychladit nebo vyhřát pomocí časovače nebo mobilní aplikace – v zimě tak nemusíte škrábat led a sníh z okének, v létě nasednete do vychlazeného vozu. Nevýhodou elektromobilu je zatím pořizovací cena, která bývá přibližně dvojnásobná oproti odpovídajícímu vozidlu s konvenčním pohonem. Náklady vám ale postupně vrací levným provozem.
Zajímavou mladší odnoží elektromobility jsou auta na vodík. Místo akumulátoru je zde nádrž s vodíkem a palivový článek, ve kterém se z vodíku a nasávaného vzduchu vyrábí elektřina, která elektromotory vozidla pohání. Odpadním produktem je čistá voda. S takovýmto řešením se počítá u větších aut pro delší dojezdy a také nákladní a autobusovou dopravu. Výhodou je rychlejší „tankování“ – načerpat vodík trvá jen několik minut, nevýhodou zatím chybějící vodíková infrastruktura a vysoké pořizovací náklady.
15 Dekáda exoplanet i soukromníků ve vesmíru
Tato dekáda přinesla významný rozmach technologií i poznatků spojených s vesmírem. Ne jejím začátku jsme pohřbili éru raketoplánů, abychom k jejímu konci přivítali soukromé společnosti, které dokážou do vesmíru vynést těžké náklady a ještě využít raketu k dalším letům.
Díky snižující se ceně za vynesení nákladu do vesmíru si může dovolit na orbitu dostat svou družici téměř každá organizace. Byť to může být jen miniaturní satelit. A i kvůli tomu se stává stále naléhavější problém s takzvaným kosmickým smetím, tedy zbytky po lidských výtvorech na naší oběžné dráze, které mohou být nebezpečné pro funkční systémy
Češi pojmenovali exoplanetu. Jmenuje se Makropulos a obíhá kolem Absolutna |
O dobývání vesmíru, které bylo na začátku desetiletí doménou Evropy, Ruska a Spojených států, se nyní stále úspěšněji pokoušejí asijské státy jako Čína a Indie. Čína již dokonce staví na oběžné dráze svou vlastní orbitální stanici.
Ale lidstvo se dostává i za hranice naší oběžné dráhy. Úspěšně zkoumá Mars, kam v příští dekádě chce vyslat lidi, a plánuje stálou základnu na Měsíci. Asi nejdál se dostaly Sony Voyager, které po desítkách let putování konečně oficiálně opustily Sluneční soustavu.
Také výzkum vesmíru pokračuje mílovými kroky. Pro veřejnost je asi nejpopulárnější záplava nově objevených planet, které obíhají kolem cizích sluncí. Některé z nich jsou dokonce v takzvané obyvatelné zóně, takže na nich může existovat voda v tekutém stavu. Díky novým vesmírným observatořím vypuštěným v této dekádě dokážeme mnohem lépe pochopit dění v blízkém i vzdáleném vesmíru a ověřovat nebo opouštět naše teorie o fungování světa kolem nás.
16 Borec na konec
Za posledních deset let se jistě posunuly i trendy v populární hudbě. Například nejsledovanějším hudebním videem uplynulé dekády se na Youtube stal klip k tanečnímu hitu Despacito. Ten nazpíval Portoričan Luis Fonsi a stal se díky němu hvězdou. Moc dalších hitů už však nepřidal.
Klip nasbíral 6,5 miliardy zhlédnutí. Despacito, na němž se kromě Fonsiho podílel i rapper Daddy Yankee, ostatně lámalo i další rekordy. Píseň na Youtube jako první překonala hranici tří miliard zhlédnutí. Lehce vlezlý letní hit, který jednu dobu zněl prakticky odevšud, se dočkal mnoha parodií a coververzí a kromě fanoušků sešikoval armádu těch, kteří ho nemohou vystát.
GLOSA: Král je mrtvý, ať žije král. Na trůn usedá Despacito |
A když se vrátíme k prvně zmíněnému žebříčku, na druhém místě s 4,5 miliardy přehrání skončil zpěvák Ed Sheeran s písní Shape of You. První trojici pak uzavírá rapper Wiz Khalifa a song See You Again, který má na YouTube 4,3 miliardy zhlédnutí.
Top ten nejoblíbenějších klipů pak tvoří třeba i píseň Uptown Funk Marka Ronsona a Bruna Marse, megahit Gangnam Style jihokorejského rappera PSY nebo další Sheeranův počin Thinking Out Loud.
Despacito, v překladu ze španělštiny Pomalu:
