Planeta XO-5b, která se nyní jmenuje Makropulos je od nás vzdálena více než osm set světelných let a je to poměrně cvalík. V naší soustavě by to byla největší planeta, která by o tři procenta velikostí překonávala Jupiter. Je však výrazně teplejší, protože obíhá mnohem blíže svému Slunci, dokonce blíže než naše Země. Astronomové ji tak řadí do kategorie tzv horkých Jupiterů. Svou hvězdu oběhne za naše čtyři dny.
„Mezinárodní astronomická unie, jíž je Česká republika členem, připravila při výročí sta let svého založení celosvětovou akci IAU100 NameExoWorlds. Každý stát dostal přidělenu jednu exoplanetu a měl možnost ji pojmenovat,“ vysvětluje se na svých stránkách Akademie věd, která celou akci v Česku zaštiťuje.
Během nominační fáze se do konce září sešlo na 1 700 návrhů na pojmenování vzdálené exoplanety. Pak přišla práce pro odbornou porotu, která musela vyřadit návrhy, které nesplňovaly poměrně přísná pravidla pro pojmenování planety a podle dalších kritérií vybrala devítku kandidátů, o nichž hlasovala do začátku listopadu veřejnost.
Vybrané výsledky hlasování byly vyhlašovány postupně celosvětově na zasedání Mezinárodní astronomické unie v úterý od od jedenácti hodin. Celkem bylo určeno jméno exoplanetám přiřazené více než stovce zemí.
„Soutěže Pojmenuj exoplanetu se zúčastnilo více než 780 000 lidí na celém světě. Své národní kampaně organizovalo přes 110 zemí, vybíralo se z celkem 360 000 návrhů. Například v Irsku zvítězila jména mytologických psů Bran a Tuiren z irské legendy. V Malajsii se lidem nejvíce líbila jména drahých kamenů Baiduri a Intan (česky diamant). V Jordánsku hlasování vyhrála jména starověkých měst a chráněných území Wadirum a Petra,“ popisuje soutěž Leona Matušková z Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Již dopředu bylo jasné, že XO-5b bude mít některý z těchto názvů: Makropulos, Ikarie, Šemík, Sněžka, Rumcajs, Fifinka, Sněženka, Granát nebo Štěstí.
Veřejnost nakonec vybrala první jméno a spolu s ním byla přejmenována hvězda, kterou exoplaneta obíhá. Pokud se v této soustavě najdou další planety, budou pojmenovány podle stejné logiky, tedy využijí názvy z díla Karla Čapka .
Česká exoplaneta se jmenuje Makropulos, její hvězda Absolutno
https://t.co/nh4XEhbC1W https://t.co/uQ9soUIa2e
Česká jména ve vesmíru nejsou až tak vzácná
Řada jiných objektů ve vesmíru již má jméno pocházející z Česka nebo Slovenska. Podle stránek Astronomického ústavu Akademie věd České republiky je to 751 planetek. Pro srovnání je třeba uvést, že podle údajů observatoře Kleť bylo k 1. lednu 2019 zaznamenáno a dráha spočtena pro celkem 789 069 planetek, pojmenováno bylo celkem 21 787 planetek.
Další česká jména nesly nebo nesou například komety nebo krátery na kometách, planetách či Měsíci. Nejznámější komety s českým jménem jsou ty pojmenované po astronomech Luboši Kohoutkovi a Antonínu Mrkosovi, kteří jsou označováni za nejúspěšnější české „lovce“ komet. Od roku 1995 platí nový systém označování komet podle roku objevení, pořadí nebo například původu. Kohoutkova kometa, o které zpívaly například skupiny R.E.M. nebo Kraftwerk, tak má například oficiální jméno C/1973 E1.
Češi mají i „své“ krátery na Měsíci (Heyrovský, Mendel nebo Purkyně), na Merkuru (Dvořák, Janáček nebo Smetana) a Gregor Mendel má kráter i na Marsu. Na Venuši jsou větší krátery pojmenovány po slavných ženách. Známý je kráter Němcová.
Který z navrhovaných názvů pro exoplanetu by se nejvíc líbil vám?
Navrhnout jméno planetky má právo její objevitel, jméno schvaluje komise pro pojmenovávání malých těles Mezinárodní astronomické unie (IAU), kterou nyní vede česká astronomka Jana Tichá.
V souvislosti s českými zeměmi jako první vynikl v objevování planetek opavský rodák Johann Palisa, který našel přes stovku nových asteroidů (pojmenoval je například Oppavia a Silesia). První „opravdu českou“ planetku s pořadovým číslem 1055 objevil podle astronoma, astrofyzika a popularizátora vědy Jiřího Grygara v roce 1925 při studijním pobytu na jedné alžírské observatoři tehdy čtyřiadvacetiletý Emil Buchar a nazval ji podle křestního jména své maminky - Tynka.
