Žádné klima, žádná otázka svobody, žádné -ismy. Prezident Václav Klaus se ve svém projevu před Valným shromážděním OSN věnoval mezinárodní politice.
Projev se tak podobal tomu loňskému. Stejně jako loni dal Klaus světu za příklad pokojný rozpad Československa, který před 20 lety organizoval s Vladimírem Mečiarem. Stejně jako loni projev zakončil výzvou k reformě Rady bezpečnosti OSN. A stejně jako loni hovořil o aktuálním dění. Před rokem to byl izraelsko-palestinský konflikt a Fukušima, letos Sýrie.
Klausův projev v OSNPlné znění projevu českého prezidenta |
Podle českého prezidenta není pochyb o tom, že situaci v povstáním zachvácené blízkovýchodní zemi je třeba vidět "v širší a delší perspektivě".
"Neměli bychom pouze vědět, co máme udělat dnes, ale také co máme udělat zítra a pozítří. Obávám se, že to je nejpodstatnější poučení z vojenské intervence v Libyi, která jasně ukázala, že vojenskou silou stabilní řešení nalézt nelze," vypůjčil si prezident příklad severoafrické země, která se po svržení diktátora Muammara Kaddáfího ocitla v chaosu.
Obama o Sýrii a LibyiNásilí v Sýrii během svého projevu odmítl americký prezident Barack Obama. Pokud je podle něj nyní ve světě něco, proti čemu by se mělo protestovat, je to "mučení dětí tamním režimem a střílení raketami do obytných budov". Svět podle něj musí zajistit, aby se "konflikt, na jehož počátku byli občané žádající svá práva, nezvrhl v sektářské násilí". To se stalo v nedalekém Iráku. Obama rovněž odsoudil nedávný útok na americký konzulát v Benghází, při němž zahynuli čtyři Američané včetně velvyslance Christophera Stevense. Zdroj: ČTK |
Ještě před svým projevem prezident novinářům řekl, že situace v Sýrii je komplikovanější, než se uvádí v médiích.
"Já si prostě nedovedu představit, že by bojovali osamocení, izolovaní občané Sýrie s vládní armádou. S čím by bojovali? To přece není možné. Jestli bojují s armádou, tak musejí mít těžké zbraně. Jestli mají těžké zbraně, tak to není izolovaná, nahodilá skupinka protestujících. Takže já bych i v této věci mluvil o Sýrii trochu vážněji," citovala Klause ČTK.
Pozadí rok a půl dlouhého konfliktu v Sýrii je složité. Režim prezidenta Bašára Asada boje prezentuje jako střet s islamistickým povstáním, nedávno se v Aleppu na stranu režimu připojily i milice syrských křesťanů. Pomáhá mu také Írán. Opozice naopak líčí alávitu Asada jako tyrana, na jehož rukou je krev už třiceti tisíc obětí povstání. Stanice al-Džazíra hovoří o 1,5 milionu uprchlíků.
K čemu jsou intervence dobré? ptal se český prezident
Český prezident si během svého projevu položil řečnickou otázku, jaký je úspěch mírových jednání a mezinárodních misí.
"Zlepší vnější intervence situaci nebo naopak ji zhorší, protože zablokuje spontánní procesy, které by v regionu nastolily stabilitu možná za cenu menších obětí, než si vyžádala vnější intervence? Je například vývoj v Iráku, stále otevřená kyperská otázka nebo nezávislost Kosova úspěchem OSN nebo nikoli?" zeptal se Klaus.
Otázky to byly mírně provokativní. Ani zásah koalice mezinárodních sil v Iráku v roce 2003, ani nezávislost Kosova, fakticky umožněná nálety NATO proti tehdejší Jugoslávii v roce 1999, totiž nebyly dílem diplomatické aktivity OSN. A Spojené národy čelí čas od času kritice, že sice fungují jako diskusní klub, ale na problémy v horkých částech jsou - i kvůli protichůdným zájmům velmocí s právem veta v Radě bezpečnosti - krátké.
Velkou kritiku si OSN vyslechla například po rwandské genocidě v roce 1994. Tehdy Spojené národy odmítaly hrát ve východoafrické zemi výraznější roli a milice v zemi zmasakrovaly na osmi set tisíc civilistů. Tehdejší americký prezident Bill Clinton zpětně prohlásil, že několik tisíc vojáků mírových sborů bývalo mohlo zachránit statisíce obyvatel. OSN nedokázala zabránit ani masakrům civilistů v Bosně.
U nás v Československu to šlo, řekl Klaus
Klaus ve svém projevu také řekl, že během rozpadání Československa vedla "obtížná jednání výhradně domácích představitelů" k dosažení uspořádání, které nyní politici i ostatní občané vnímají jako pozitivní.
"Naše zkušenost potvrzuje, že motorem jednání musí být především domácí představitelé a nikoli mezinárodní vyjednávací týmy či bývalé politické celebrity (...) Nesmíme podlehnout pokušení zvnějšku vnutit stranám konfliktu řešení, které sice 'my' považujeme za správné, ale nesouzní s dlouhodobým spontánním vývojem v dané zemi nebo v regionu," řekl český prezident.
