Ve svém projevu Zeman připomněl slova amerického prezidenta Johna Kennedyho pronesená u Berlínské zdi. „Znáte ten známý slogan: Ich bin ein Berliner. Nyní musíme všichni říci: Jsem Žid,“ pronesl Zeman v angličtině a poslední větu řekl i v hebrejštině. Posluchači reagovali potleskem vestoje.
„Vaše diskriminace je naše diskriminace, vaše oběti jsou naše oběti,“ dodal a prohlásil, že svět čelí hrozbě islámského terorismu. Zároveň uvedl, že jako reakci navrhuje systematický a koordinovaný boj proti základnám islámského terorismu, společnou mezinárodní akci pokud možno pod záštitou Rady bezpečnosti OSN a využívající bezpilotních letadel, zvláštních jednotek a tajných služeb.
Konference AIPACAmericko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti (AIPAC) je druhá nejvlivnější židovská organizace v USA hned po Americkém židovském výboru. Vznikl v roce 1951, aby prosazoval zájmy Izraele, a to za všech izraelských vlád. Současná konference začala v neděli 1. března v sále pro 16 tisíc lidí a provází ji napětí kolem návštěvy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který do USA dorazil na pozvání republikánů - a za velké nevole Bílého domu. Netanjahu však tvrdí, že pouto mezi židovským státem a USA je pevné i přes drobné neshody. Ty se týkají přístupu obou zemí k Íránu a jeho jadernému programu. Izrael prosazuje tvrdší opatření. |
„Potřebujeme novou strategii v boji proti islámskému terorismu. Ne tanky, ne pěchotu, ne dělostřelectvo, ale bezpilotní letouny, zvláštní jednotky a tajné služby,“ upřesnil český prezident.
V této souvislosti vyzdvihl činnost izraelské tajné služby Mosad, která je podle něj jedinou efektivní tajnou službou světa. Proč je podle něj potřeba bojovat proti islamistům? „Už nikdy více nesmíme pochodovat dobrovolně jako ovce na porážku,“ prohlásil Zeman.
Moderátor se ho poté zeptal, proč Česká republika tak podporuje Izrael. „Velmi jednoduchá otázka a velmi jednoduchá odpověď. Protože máme stejnou historii. Byli jsme obklopeni nepřáteli, diktaturami. Bývalé Československo bylo jediným ostrovem demokracie v srdci Evropy,“ uvedl Zeman s tím, že Izrael je na tom podobně na Blízkém východě. „A mezi těmito dvěma ostrovy tak musí existovat solidarita,“ dodal.
Připomněl i historické spojitosti mezi oběma zeměmi, například dodávky československých zbraní do Izraele na konci čtyřicátých let minulého století, či výcviky izraelských pilotů jejich českými kolegy.
„Byl jsem informován, že zastřešující organizací (islámských teroristů) je Muslimské bratrstvo. Šéf Al-Káidy je členem Muslimského bratrstva, šéf Talibanu je členem Muslimského bratrstva. Stejné je to s Hamasem, Hizballáhem, s frontou An-Nusra a tak dále,“ prohlásil mimo jiné Zeman.
Přední američtí politici se Zemanovi vyhýbají
Ke sjednocené ofenzivě proti teroristům vyzval Zeman již na konci ledna na pražské konferenci k výročí osvobození Osvětimi (více zde). Svým výrokem o hrozícím superholokaustu tehdy zaujal i světový tisk, jeho výzvu však tehdy odmítl český premiér Bohuslav Sobotka i šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (více zde).
Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti (AIPAC) je lobbistické sdružení, které u amerických politiků bojuje za zájmy židovského státu. Na třídenní konferenci ve Washingtonu vystoupil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který ocenil dobré česko-izraelské vztahy.
„Izrael nikdy nezapomíná na své přátele. A Češi byli vždy opravdovými přáteli Izraele a židovského lidu,“ uvedl. „Víte, pane prezidente, když jsem vstoupil v roce 1967 do izraelské armády, dostal jsem českou pušku. Byla to jedna z pušek, kterou jste nám dali vy, když jsme to v roce 1948 potřebovali. Takže děkuji vám, že jste dnes tady,“ dodal Netanjahu směrem k Zemanovi.
Netanjahu se se Zemanem později také setkal. Bavili se spolu o Íránu, situaci na Golanských výšinách a o česko-izraelských vztazích. „Jednání proběhlo ve velmi neformální a uvolněné atmosféře,“ sdělil Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.
Český prezident poobědvá se zástupci americké Sněmovny reprezentantů a setká se s českými krajany. Zeman chce také uctít u pietního místa u Pentagonu památku obětí teroristického útoku z 11. září 2001. Věnec položí rovněž u sochy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. V noci na úterý se vrátí zpět do Prahy.
Nikdo z předních amerických politiků se však se Zemanem během jeho návštěvy Spojených států nesetká kvůli jeho dřívějším proruským výrokům v souvislosti s boji na východní Ukrajině. Vlivný senátor John McCain Zemanovy postoje například označil za pozoruhodné.
„Zdá se, že je tu jakási názorová změna a snaha vyjít s Vladimirem Putinem,“ uvedl McCain loni v listopadu při debatě o odkazu Václava Havla, která se uskutečnila v knihovně amerického Kongresu (více zde).
