Modlení na Chrámové hoře, kdysi nemyslitelné, se v tichosti stává zvykem. Rostou proto obavy, že to povede k novému násilí.
„Je to zjevné a nebezpečné porušení statu quo. Izraelská policie musí ty extremisty přestat chránit,“ řekl šajch Umar Kisvání, který je nejvýše postaveným mužem v islámské nadaci Vakf, jež zajišťuje provoz místa.
To muslimové nazývají Harám aš-Šaríf neboli posvátný okrsek. Židé se k Chrámové hoře dva tisíce let třikrát denně obracejí při modlitbách. Teď je to domov třetího nejposvátnějšího místa islámu, mešity Al-Aksá. Nedaleko od ní pak stojí další mešita Skalní dóm.
Městečko u Jeruzaléma metropolí Palestiny? Abbás tajemnou nabídku odmítl |
Izrael horu stejně jako zbytek východního Jeruzaléma obsadil za války v roce 1967 a později východní Jeruzalém v rozporu s mezinárodním právem anektoval. Pro Palestince je to stále místo, které by se mohlo stát hlavním městem jejich budoucího státu.
Chrámová hora je často ohniskem izraelsko-palestinského konfliktu. Naposledy byla místem střetů v květnu, kdy izraelští policisté zakročili uvnitř mešity Al-Aksá proti Palestincům, kteří na ně házeli kamení.
Začal kvůli tomu vojenský střet mezi palestinským Hamásem a Izraelem, který trval jedenáct dní a připravil o život přes dvě stě lidí. Od roku 1967 je Chrámová hora spravována na základě vágních pravidel a jakékoli porušení současného stavu znamená riziko nového násilí.
Židé se modlení na místě po desetiletí vyhýbali. Rabíni včetně vrchního rabinátu po válce z roku 1967 rozhodli, že židé na místo vstupovat vůbec nemají. Protože může být rituálně nečisté a jelikož panuje nejistota, kde přesně byla chrámová svatyně. Pokud by „do ní“ obyčejní židé vstoupili, narušili by její posvátnost.
Teď se však chování židů mění, zejména těch radikálních náležejících k náboženskému nacionalistickému křídlu. Dosud okrajová záležitost židovských modliteb „se stala pro náboženské nacionalisty hlavním tématem“, řekl Amnon Ramon z jeruzalémského střediska pro politický výzkum.
Většina členů této komunity nyní podle něj souhlasí s tím, aby se na Chrámové hoře židé modlili, a tento názor zastává stále víc ultraortodoxních židů.
 |
Premiér Naftali Bennett stojí v čele malé radikální náboženské strany a na začátku srpna, o postním dni tiša be-av, kdy si židé připomínají několik tragických událostí svých dějin, řekl, že chce Izrael židům zajistit „svobodu modlení se“ na Chrámové hoře. Jeho úřad pak ovšem rychle vydal vysvětlení, podle nějž nehrozí změna statu quo.
Rabín Eljahu Vebr vede náboženskou školu Chrámové hory a na místo chodí už rok denně. Většinou s deseti dalšími muži, aby se modlili společně. „Pokud se nechováte nápadně a nerušíte, policie to umožní,“ řekl.
19. července 2017 |
Palestinci se bojí Izraeli ustoupit
Palestinská média včetně těch, která se hlásí k radikálnímu Hamásu, zveřejňují téměř denně videa charakterizovaná slovy „židovští osadníci útočí na Al-Aksá“.
V doprovodu pohraniční policie přišlo nedávno ráno deset mužů a zamířilo do odlehlého místa ve východní části areálu. Modlili se tichými hlasy a hrstka strážců najatých nadací Vakf je zpovzdálí pozorovala.
Kisvání řekl, že muslimské úřady opakovaně proti těmto modlitbám protestovaly u izraelské policie i jordánské vlády, která nadaci Vakf zřídila. Podle šajcha izraelští policisté brání lidem z nadace přiblížit se k modlícím se židům, někdy je i zatknou nebo přinutí odejít.
„Na to být zde mají právo výhradně muslimové, kromě nich se tu nikdo modlit nesmí,“ řekl Kisvání. Izraelská policie trvá na tom, že koná v souladu s dohodou o zajištění „běžných návštěv místa“ a tak, aby byl udržen veřejný pořádek. Pravidla pro návštěvníky podle ní určuje vláda a soudy.
Akiva Ariel je mluvčí skupiny Bejadenu, která prosazuje právo židovských modliteb na Chrámové hoře. Podle něj se poměry začaly měnit za vlády minulého premiéra Benjamina Netanjahua, který byl u moci dvanáct let až do letošního roku. „Policie přivírá oči“, pokud se lidé modlí nenápadně, řekl Ariel.
Nedávno jedna skupina při modlení prováděla starý modlitební rituál, muži zvedli ruce s rozevřenými prsty do tvaru písmene V, recitovali speciální požehnání, další při modlení vykonávali úklony. Neměli však modlitební šály ani řemínky používané běžně při ranních modlitbách.
Střety izraelských Arabů se Židy jsou nové. V ulicích útočí lůza, říká expert |
„Je to naše nejposvátnější místo. Nežádáme vyhnání muslimů, chraň bůh,“ řekl Ariel. Podle něj chtějí aktivisté především otevřít místo židům k modlení.
Palestinci vyjadřují už dlouho obavy, že něco takového Izrael plánuje a že Chrámovou horu rozdělí na okrsky podobně jako posvátné místo v Hebronu, kde podle židů spočívají jejich patriarchové a jež muslimové označují za Ibráhímovu mešitu.
Podle Ramona se Palestinci bojí, že když ustoupí o krůček, postoupí Izrael vpřed o míli. „Těžko říct, kdy to vzplane, ale určitě se to stane,“ řekl Ramon.
