Těsně se sladí i noty v diplomacii, Paříž například podpoří nárok Berlína na stálé křeslo v Radě bezpečnosti OSN. Ještě víc se sladí také obě ekonomiky. Obě země si budou ještě blíž než dosud – jak dvě siamská dvojčata. Oba státníci se setkají symbolicky v Cáchách, německém městě u belgických hranic, bývalém centru společného státu, franské říše.
Většina Němců chce Merkelovou dále za kancléřku. Jiný průzkum tvrdil opak |
„Dáváme najevo, že při řešení budoucích problémů je potřeba více, nikoli méně vzájemné spolupráce,“ komentoval šéf německé diplomacie Heiko Maas připravený text, který navazuje na 56 let starou Elysejskou smlouvu. Podepisoval ji slavnostně prezident Charles de Gaulle s kancléřem Konradem Adenaurem. Ten si během tehdejší návštěvy Paříže prý stěžoval, jak se jeho střídmá nátura těžce vyrovnává s nabídkou jídla a dobrého vína, které se na něj ve Francii valilo ze všech stran. Překonal to.
Jeho vytrvalost se nakonec Evropě vyplatila. Elysejská smlouva položila základ ose Paříž–Berlín, která formuje evropskou integraci. Už nyní třeba zasedají společně kabinety obou zemí, úzká spolupráce zahrnuje obranu i policejní síly.
Plánovaná Elysejská smlouva 2.0 vypadá na první pohled neméně ambiciózně. Harmonizuje také společnou obranu a diplomacii. Podle některých cynických hlasů obchází podstatné problémy.
Nijak se nevrací k Macronovým plánům na reformu eurozóny, kterou francouzský prezident označil po svém předloňském zvolení za svou prioritu. Macron chtěl prosadit bankovní unii či ustavit evropské ministerstvo financí.
Sladí noty před summity
Obě země mají v současné době stejný problém: rozdělení společnosti, ve které lidé ztrácejí víru, že se budou mít stejně dobře jako generace jejich rodičů. Francii už devět týdnů drtí sociální protesty žlutých vest, lidí neschopných na konci měsíce platit složenky.
Německo se zase obtížně vyrovnává s mohutnou imigrační vlnou, která vedla k nárůstu nevraživosti, ostrým slovním i fyzickým útokům, jakým bylo tento týden napadení politika protisystémové strany AfD Franka Magnitze.
Hněv občanů je oprávněný, uznal francouzský prezident Macron v proslovu |
Text nové Elysejské smlouvy tyto výzvy shrnuje do vágních vět o „potřebě bojovat s populisty“, kterými mají autoři na mysli všechny odpůrce tradiční politiky – od amerického prezidenta Trumpa až po italského ministra vnitra Salviniho.
Evropské protestní strany, od francouzské Národní fronty po německou AfD, mají šanci posílit v květnových volbách do europarlamentu. Tomu se snaží Paříž i Berlín zabránit. Nová smlouva slibuje důkladné vzájemné konzultace před každým evropským summitem. Obě země tak ještě víc než dosud ovlivní společnou unijní politiku.
A v tom také tkví riziko. Pro kritiky Unie to bezpochyby bude potvrzení jejich obav, že pod taktovkou osy Paříž–Berlín eroduje suverenita členských zemí.
