„Naším cílem zůstává evropská odpověď na tuto výzvu,“ řekla Merkelová, která zároveň připustila, že hledání takové odpovědi je nadále složité. „Věříme v evropskou odpověď na výzvy, které před nás staví migrace,“ poznamenal zase Macron.
Merkelové přislíbil spolupráci, pokud jde o vracení migrantů z německých hranic do Francie. Obě země se podle něj vzájemně ujistily, že podporují rychlý návrat běženců do zemí EU, v nichž byli registrováni.
Merkelová je v otázce vracení části migrantů z německých hranic pod velkým tlakem koaliční Křesťanskosociální unie (CSU). Napětí panuje mezi sesterskými stranami CSU a CDU, které řeší spor o to, jestli vracet rovnou na německých hranicích zpět běžence, kteří už byli registrováni v jiné zemi EU, ve Švýcarsku nebo Norsku.
Zatímco Seehofer a jeho CSU takový postup - který přitom není součástí koaliční smlouvy - prosazuje, Merkelová je proti s odkazem na to, že by neodpovídal právu Evropské unie.
Merkelová si ve sporu se Seehoferem vyjednala odklad do summitu EU na konci června, kde chce vyjednat společné evropské řešení problému. To je však značně nepravděpodobné. Kancléřka se také chce pokusit vyjednat bilaterální dohody o vracení migrantů s Rakouskem, Řeckem či Itálií.
„Macron si určitě uvědomuje, že vláda Merkelové je skutečně ohrožená a tím pádem je ohrožený i jeho koncept evropské reformy. Macron potřebuje funkční evropskou vládu, která je proevropská.“ uvedl pro iDNES.cz Vladimír Handl z z Ústavu mezinárodních vztahů.
„Na Macronově pomoci a vstřícnosti nyní záleží, jestli Merkelová bude moci po summitu říci, že tu je nějaká cestovní mapa k tomu, aby jednotlivé státy nepropouštěly migranty dál, bude se pracovat na společném projektu azylové politiky a v bilaterálních vztazích se už něco dohodlo - například s Francií - a je to na dobré cestě,“ vysvětlil Handl.
Užší spolupráce v bezpečnostní a zahraniční politice
V souvislosti s migrační krizí mluvili oba vůdci také o zahraniční politice Evropské unie. Shodli se na tom, že chtějí užší zahraniční politiku Evropské unie, v níž nebude nutné vždy rozhodovat jednomyslně.
Požadují také vytvoření společných intervenčních sil a větší solidaritu při řešení problemtiky migrace. „Otevíráme novou kapitolu,“ prohlásila Merkelová po několikahodinovém rozhovoru s Macronem o reformách Evropské unie a eurozóny. „Potřebujeme evropské odpovědi. Vede nás vědomí, že Evropa musí najít svoje místo v multilaterálním světě,“ poznamenala.
Fotogalerie |
Aby se Evropská unie mohla důrazněji zasazovat za svá přesvědčení, za mír nebo životní prostředí, potřebuje podle obou politiků užší spolupráci v zahraniční, bezpečnostní a obranné politice.
Musí také reformovat svůj azylový systém, který musí být podle Macrona efektivnější a solidárnější. Součástí změn má být výrazné posílení Evropské agentury pro pobřežní a pohraniční stráž (Frontex) i lepší spolupráce se zeměmi původu běženců.
Macron k rozsáhlým reformám Evropské unie vyzval loni v září jen několik dnů po německých parlamentních volbách. Odpovědi z Německa se ale dlouho nedočkal, protože ve spolkové republice až do letošního jara vznikala nová vláda.
Ani po opětovném jmenování Merkelové do funkce kancléřky z Německa nepřišla žádná rozhodná reakce na Macronovy návrhy, protože Berlín nebyl v řadě oblastí ochoten jít tak daleko jako Paříž. Nakonec ale obě strany našly společnou řeč.
Shoda s Macronem, střet s Trumpem
Jednání s francouzským prezidentem dopadlo pro Merkelovou dobře, o to méně si ale rozumí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten v pondělí zveřejnil tweet v němž kritizoval německou vládu a tvrdil, že v zemi stoupá zločinnost.
„Německá statistika kriminality mluví sama za sebe,“ odpověděla Trumpovi kancléřka. Více na dříve nezvyklá slova ze strany jednoho z nejbližších spojenců Německa reagovat nechtěla.
Trump na twitteru komentoval migrační debatu v Německu a kritizoval Evropu, že dovolila uprchlíkům, aby „násilně“ změnili její kulturu. „Německý lid se obrací proti svému vedení,“ napsal mimo jiné. Migrační spory „cloumají už beztak slabou berlínskou koalicí“, poznamenal dále s tím, že zločinnost v Německu stoupá.
Merkelová, s níž má podle pozorovatelů Trump napjaté vztahy, na jeho slova nejprve vůbec nereagovala. Na dnešní tiskové konferenci byla její odpověď na novinářský dotaz velmi stručná. „Moje odpověď na to je, že ministr vnitra nedávno představil statistiku kriminality a ta mluví za sebe,“ nechala se slyšet s tím, že jde o pozitivní vývoj.
Loni spolková republika zaznamenala nejnižší počet trestných činů za čtvrtstoletí. Oproti roku 2016 statistika vykazuje pokles o téměř deset procent, což je největší snížení za 25 let. Jak ale poznamenávají někteří němečtí novináři, Trumpa zřejmě taková fakta příliš nezajímají.
