Příměří má začít platit v sobotu ve 23:00 SEČ. Zatím tomu podle Porošenka nic nenasvědčuje. Obvinil Rusko, že v posledních hodinách „významně vystupňovalo“ ofenzivu navzdory dohodě o příměří dosažené ve čtvrtek na summitu Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie v Minsku. Také Spojené státy vyjádřily silné znepokojení nad zprávami o dodávkách těžkých zbraní z Ruska na východní Ukrajinu, píše server BBC.
Krize na UkrajiněMINSK: Státníci po 17 hodinách dohodli příměří TANKY: Rusko dál posílá vojáky přes hranice, tvrdí Kyjev SAVČENKOVÁ: Ukrajinská pilotka hladoví v ruské vazbě EXPERT: Ukrajinci mají zbraně, ale neumějí bojovat BITVA O LETIŠTĚ: Kyborgové proti Spartě a Somali BLÁZINEC: Zmrzlí pacienti bloumají po chodbách ŽIVOT V KRYTU: Ve vlhkém podzemí mrznou stovky lidí BATALION SMRT: Na straně Ruska bojují stovky Čečenců VLÁDCI DONBASU: Elektrikář a Leninův obdivovatel BATALION AJDAR: Intelektuálové, kteří bojují za Ukrajinu |
Porošenko v sobotu odpoledne také slavnostně předal ukrajinským pohraničníkům novou výzbroj. Prohlásil, že pokud pokus o vyhlášení příměří o půlnoci místního času znovu selže, bude vedení státu postaveno před nutnost vyhlásit v zemi válečný stav. „Je to těžké, ale nezbytné rozhodnutí. Válečný stav bude zaveden nejen v Doněcku a Luhansku, ale po celé zemi,“ upozornil prezident.
Separatisté mezitím podle povstalecké agentury DAN za zavřenými dveřmi vyjednávají o plnění minských dohod. Vyjednavač doněckých vzbouřenců Denis Pušilin před zahájením schůze řekl, že separatisté budou dohodu o zastavení palby dodržovat. „Jsme plně odpovědní za své jednání. Máme záruky Ruska a evropských mocností, že Ukrajina bude své závazky plnit,“ konstatoval Pušilin. „Pokud závazky splněny nebudou, vyvodíme z toho patřičné závěry a přijmeme příslušná opatření. Zatím vycházíme z toho, co bylo v Minsku podepsáno,“ dodal.
Člen povstaleckého parlamentu Alexej Karjakin pak po poledni oznámil, že separatisté zahájili stahování těžké bojové techniky z linie fronty, jak to ukládají dohody ze summitu v Minsku. Informace o stahování bojové techniky nelze z nezávislých zdrojů ověřit, ukrajinská armáda ani mise pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) o odsunu povstaleckých zbraní neinformovala.
Svůj výklad minských dohod nabídl novinářům šéf povstaleckého „parlamentu“ Andrej Purgin. Minská ujednání podle něj nezakotvují politickou závislost „lidových republik“ na Kyjevu. „Obsahují úpravu vzájemných vztahů, ale nikoli politickou závislost lidových republik na Ukrajině,“ řekl Purgin.
„Nemáme zájem na hospodářském krachu Ukrajiny. Nemáme zájem na ostřelování měst, na ničení infrastruktury a smrti civilistů. Potřebujeme se nadechnout, abychom mohli zprovoznit naše podniky a zavést pořádek před vybudováním nové státnosti,“ prohlásil vůdce separatistů.
Bojuje se u Mariupolu i Luhansku
Jejich slovům o dodržování příměří však příliš neodpovídá současná situace v Donbasu. Jednotky separatistů totiž zahájily v sobotu ráno prudký útok na armádní pozice u azovského přístavu Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. Oznámily to ukrajinské zpravodajské servery, zprávu potvrdilo i velení doněckých vzbouřenců. Do bojů jsou nasazeny tanky a dělostřelectvo.
Povstalci se snaží vytlačit vládní jednotky od obce Šyrokyne, kterou armáda dobyla při nedávné ofenzivě. Podle ukrajinského ministerstva obrany dostali vzbouřenci rozkaz „vztyčit nad Mariupolem svůj prapor“ do neděle, kdy má na východě Ukrajiny vstoupit v platnost dohoda o příměří.
Přístupy k Mariupolu brání ukrajinský dobrovolnický prapor Azov, který zatím podle Kyjeva drží své pozice asi 15 až 20 kilometrů východně od města. Obyvatelé Mariupolu propadají panice. „Třesou se skla, pálí ze všech zbraní, z děl, baterií Grad, raketometů,“ cituje povstalecká agentura Novorossija jednoho z obyvatel Mariupolu.
Den před vyhlášením klidu zbraní se bojuje i v Luhanské oblasti, terčem ostřelování je podle ruské agentury TASS hlavně samotný Luhansk. Kritická podle ukrajinských i ruských médií zůstává situace v železničním uzlu Debalceve, kde se z obklíčení marně snaží probít několik tisíc ukrajinských vojáků. Podle ukrajinských vojenských expertů může situace právě v této části fronty rozhodnout o osudu nedělního příměří.
Humanitární pomoc z RuskaRusko sestavilo novou kolonu s humanitární pomocí pro východní Ukrajinu. Kolem 170 nákladních automobilů je připraveno v Rostovské oblasti sousedící s Ukrajinou, do Doněcku a Luhansku mají dorazit v neděli v poledne. Už třináctý humanitární konvoj má podle mluvčího ruského ministerstva přepravit na Donbas 1,8 tuny potravin a léků, skripta pro posluchače doněcké univerzity, stavební materiál a další životně důležité potřeby. O případném odbavení na rusko-ukrajinské hranici se ruské zdroje nezmínily. |
Povstalci oznámili, že nehodlají umožnit ukrajinským vojákům z debalcevského sevření volný odchod. „Čeká je nejspíš smrt hladem. Ostřelovat je nebudeme, ale z obklíčení je nepustíme. Proč bychom to dělali?“ řekl na tiskové konferenci v Doněcku mluvčí povstaleckých jednotek Eduard Basurin. Ukrajinští vojáci se podle něj odmítají vzdát a čekají na nedělní klid zbraní. „Pak je odtud chtějí vyvést s pomocí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,“ řekl Basurin.
Debalcevská radnice vyslala volání o pomoc, celé město hoří a hrozí mu zničení. Šéf městské policie Vjačeslav Abroskyn na Facebooku napsal, že povstalci navzdory svým prohlášením ostřelují Debalceve ze všech zbraní. „Separatisté jsou odhodláni město zničit. Trvalému ostřelování jsou vystaveny obytné čtvrti, přímý zásah dostala městská policejní správa. Město je v plamenech,“ napsal Abroskyn.
Boje však v Debalceve pravděpodobně neustanou ani po půlnoci, kdy má začít platit příměří. Vůdce separatistů Alexandr Zacharčenko totiž prohlásil: „V minských dohodách není o příměří v oblasti Debalceve nic řečeno. Palbu zastavujeme všude kromě vnitřních oblastí lidové republiky. Jakýkoli pokus (ukrajinských vojáků) vyjít z obklíčení bude zastaven. Příslušné rozkazy už jsem vydal,“ prohlásil Zacharčenko.
Příměří dohodli politici na summitu v Minsku:
