Nové poznatky vyplývající z nové zveřejněné studie vyvolávají obavy o závěry klimatických modelů na pólech, jejichž oteplování má zásadní vliv na zvyšování hladiny moří.
V roce 2019 Mezinárodní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) odhadl, že se Arktida otepluje dvakrát rychleji, než je globální průměr. Děje se tak v rámci jevu nazvaného polární, respektive Arktické zesílení – tání sněhové pokrývky a ledu, které odráží sluneční záření, dál urychluje oteplování.
Vědci z Norska a Finska v nové studii analyzovali čtyři soubory dat o teplotách, které shromáždily satelity nad celou Arktidou od roku 1979. Výzkum ukázal, že Arktida se za jedno desetiletí oteplí v průměru o 0,75 stupně Celsia, což je téměř čtyřikrát rychleji než zbytek planety.
Celá Země se v důsledku lidské činnosti od předindustriální éry podle odborníků oteplila o téměř 1,2 stupně Celsia.
Až 40 stupňů nad normálem. Arktida a Antarktida zaznamenávají teplotní rekordy |
„Vědecká literatura uvádí, že se Arktida otepluje asi dvakrát rychleji než zbytek planety, takže mě překvapilo, že náš závěr byl mnohem vyšší,“ uvedl jeden ze spoluautorů studie a člen finského meteorologického ústavu Antti Lipponen.
Studie mimo jiné zjistila, že mezi různými oblastmi polárního kruhu existují rozdíly. Například eurasijský prostor Arktického oceánu, u norských Špicberků a ruské Nové země, se za desetiletí oteplil o 1,25 stupně Celsia, což je zhruba sedmkrát rychleji než ve zbytku světa.
Dosavadní klimatické modely byly v předpovědích optimističtější, než je realita. Prognózy intenzity oteplování jsou na o třetinu nižší úrovni.
Tání ledu v Arktidě umožní ekologičtější lodní trasy, sníží také vliv Ruska |
Podle Lipponena je zapotřebí zjistit, proč neodpovídají tomu, co vědci vidí při pozorování, a jak budoucí klimatické předpovědi tomu přizpůsobit
Oteplování Arktidy má vážné dopady nejen na tamní obyvatele a volně žijící zvířata, která se při lovu spoléhají na stálou ledovou pokrývku, ale i na celý svět. „Změna klimatu je způsobena člověkem a s oteplováním Arktidy budou její ledovce tát, což bude mít globální dopad na hladinu moří,“ řekl Lipponen.
Tání permafrostu je časovaná bomba, říká studie. Utrpí hlavně infrastruktura |
Podle IPCC se hladina moří od roku 1900 zvýšila o dvacet centimetrů. Od roku 1990 se však tempo růstu téměř ztrojnásobilo a podle různých studií by mohla hladina oceánů do konce století stoupnout o dalších čtyřicet až osmdesát pět centimetrů. To ohrožuje nízko položené oblasti po celém světě – podle dřívějších studií je ohrožen mimo jiné Amsterodam, Bangkok, Hamburk nebo Ho Či Minovo Město.
