Moře mezi Evropou a Afrikou vykazuje „velmi významné teplotní anomálie“ už od května, více než 70 dní v řadě, upozorňuje Samuel Somot, specialista na vlny veder z francouzské meteorologické služby Météo-France.
Nejhorší je situace na francouzském Azurovém pobřeží, okolo Baleárských ostrovů, Korsiky, Sardinie a podél italského pobřeží. Naopak relativně ušetřené letos zůstalo pobřeží na severu Afriky; v Řecku a v Egyptě je letos dokonce chladnější moře než obvykle.
U Marseille mívá moře touto dobou okolo 21,5 stupně Celsia, letos je tam 28 stupňů Celsia. U korsického města Bastia opakovaně naměřili teplotu vody okolo 30 stupňů Celsia. Od roku 1993 stoupla teplota Středozemního moře prakticky o jeden stupeň Celsia, vyplývá z údajů evropského systému Copernicus.
„Tyto mořské vlny veder vznikají, když jsou dlouhodobě vysoké teploty, stabilní podmínky, jasné nebe bez mraků a mírný vítr. Voda na povrchu moře je nehybná a studená voda z hlubin nemá šanci dostat se na povrch. Tím velmi trpí koráli, korýši i ryby,“ vysvětluje Rubén del Campo, mluvčí španělské Národní meteorologické agentury.
Australská příroda kolabuje kvůli ignoraci, hojně ztrácí zvířata i rostliny |
Moře obvykle funguje jako regulátor okolní teploty, v zimě voda vzduch otepluje, v létě naopak ochlazuje.Tato jeho funkce ale letos v létě přestává fungovat, zejména pak během letních nocí, varuje del Campo.
„Aktuální dění v západním Středomoří patří mezi nejvíce výjimečné za poslední roky. Lze to vysvětlit tím, že z tropické Afriky postupně přicházejí dvě anticyklony, které přinášejí velmi horké větry, jež ohřívají atmosféru a při bezvětří pak zvyšují teplotu moře. Zvýšení četnosti těchto vln veder však souvisí s globálním oteplováním,“ říká Ronan McAdam, výzkumný pracovník v Evropsko-středomořském centru pro změnu klimatu v italské Bologni.
Nejvíce zasažené jsou korálové útesy
Pro velkou část podmořské fauny a flóry jsou současné teploty vody předzvěstí vyhynutí. Podle studie provedené v 11 zemích kolem Středozemního moře v letech 2015 až 2019, jejíž výsledky začátkem července zveřejnil časopis Global Change Biology, dochází k „masivnímu úhynu“ přibližně 50 druhů od Gibraltarského průlivu až po Blízký východ. Vlny mořských veder teď budou spíše normou, než výjimkou, uvádí studie.
Prvními oběťmi stále se zrychlujících dopadů globálního oteplování jsou kolonie korálů a posidonií, zelených trav rostoucích na písečném mořském dně. Tyto rostliny slouží jako útočiště před predátory pro mladé ryby a také pohltily 11 až 42 procent oxidu uhličitého, který lidé vyprodukovali od průmyslové revoluce, píše Le Monde s odkazem na údaje Světového fondu pro ochranu přírody (WWF).
Mořská vedra ohrožují i další tvory, kteří jsou pilíři pro podmořský život dalších organismů. Teplo teď dopadá i na kyjovku šupinatou (pinna nobilis), která filtruje nečistoty rozpuštěné ve vodě a slouží jako biotop pro přibližně 150 druhů. David Diaz, výzkumný pracovník Španělského oceánografického institutu v Palma de Mallorca, přirovnává dění v moři k „podvodním požárům, při nichž fauna a flóra umírá, jako by byla vypálena“. Koráli a posidonie dosud tvořili města, nyní se ale smrskávají na vesnice a nutí tak živočichy, kteří jsou toho schopní, k odchodu.
Evropa se zahřívá rychleji než jiné části světa, tvrdí nová vědecká studie |
WWF už před rokem varovalo před „tropikalizací“ Středomoří, kde oteplování postupuje o 20 procent rychleji než v jiných mořích a oceánech. Se stoupající teplotou do moře přicházejí nové druhy živočichů, kteří decimují původní vegetaci. Vědci jich zatím zaznamenali téměř 1000, z toho 126 ryb. Nové druhy ryb, jež zde dříve nežily, se živí larvami původních ryb a korýšů. Dochází tak ke komplexní proměně podmořské fauny Středozemí.
Všichni vědci se přinejmenším v jednom shodují: současná revoluce ve Středozemním moři se vymkla kontrole.
