Ovzduší si na chvíli odpočinulo od hřímajících motorů letadel a z nich vypouštěných plynů. Za dobu pandemie emise oxidu uhličitého z letecké dopravy klesly o polovinu. V Česku dokonce o 70 procent. Nyní se však očekává další nárůst. A to i kvůli chuti lidí cestovat po celosvětových uzávěrách.
České cestovní agentury trend potvrzují. Zájem o pobyty u moře je letos enormní, zájezdy jsou téměř vykoupené.
„Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) odhaduje, že do poloviny dekády by mohlo denně létat více než 200 tisíc letů. A k tomu konzultační firma McKinsey tvrdí, že růst po pandemii bude pocházet hlavně z turistiky,“ komentuje Julia Mildorfová Leventon, environmentální sociální vědkyně z české Akademie věd.
Emise skleníkových plynů z dopravy v EU.
Důležitá role Česka
S nárůstem letů počítá i Evropská unie. K jeho zmírnění nicméně udělala další krok. Minulý týden Evropský parlament podpořil návrh na začlenění všech letů z Unie do systému emisních povolenek (ETS).
Od roku 2025 by tak dopravci měli více platit za svůj nepříznivý vliv na klima a ovzduší podobně jako například dopady kompenzují uhelné elektrárny. Dosud bylo bezplatně přidělováno až 80 procent povolenek. Návrh nyní čeká projednávání na úrovni Rady EU, tedy ministrů členských zemí.
České předsednictví chce posílit odolnost EU. V mottu má úkol, v logu růžici |
„Toto projednávání spadne do předsednictví Radě, kterého se Česko ujme pro druhé pololetí letošního roku. Pro schválení legislativy navržené Evropskou komisí je potřeba souhlasu jak Parlamentu, tak Rady,“ popsala analytička Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová.
Konečnou podobu legislativního návrhu během českého předsednictví bude projednávat ministerstvo životního prostředí. Resort dopravy v této souvislosti sdělil, že by uvítal spíše pomalejší scénář přechodu na stoprocentní dražbu povolenek.
Narovnání systému
Odborníci se shodují, že letecké společnosti mají v tuto chvíli neférovou výhodu. Na letecká paliva se totiž aktuálně nevztahuje žádná spotřební daň, firmy nemusí platit ani DPH.
„Schválený návrh hodnotím pozitivně. Je to konečně možnost částečně narovnat systém, ve kterém je cestování více ekologickými prostředky, například vlakem či autobusem, znevýhodněné oproti cestování letadlem,“ komentuje analytička Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku.
Mluvčí Smartwings Group Vladimíra Dufková k tématu připomněla, že letecká doprava je dnes jediným druhem dopravy, který platí emisní povolenky, a jejich cena stále roste.
„Zavedení daně bude mít naprosto zanedbatelný dopad na emise,“ uvedla mluvčí Dufková. Mildorfová Leventon ale doplňuje, že by opatření pomoci mělo. „Podle poslední studie asociace Carbon Market Watch by se při tomto rozšíření měly emise snižovat o více než polovinu účinněji, než při současném systému povolenek,“ poukázala expertka.
Konec výhod. Evropská komise chce zdanit znečišťující letecké palivo |
„Emisní povolenky, které aerolinie musí platit, dělají další nemalé náklady navíc. V případě, že by došlo k přijetí evropské direktivy, letecké společnosti by platily jak daň za palivo, tak zároveň daň za jeho spalování,“ popsala mluvčí Dufková. Letenky by podle ní mohly zdražit až o pětinu.
Zdražení potvrzuje i ministerstvo dopravy. „Dopad na cenu letenek nelze vyloučit,“ připustil mluvčí resortu Martin Brychta. Dodal, že riziko je i v tom, že není stanovena horní hranice ceny pro emisní povolenky. Úpravy by se podle něj měly provádět tak, aby nebyly pro sektor letectví likvidační.
Peníze pro lidi
Zdanění letů může mít přece jen výhody pro běžné lidi. Peníze, které Evropská unie získá z dražby emisních povolenek, se mohou použít na mnoho dalších účelů. Část výnosů z obchodu s povolenkami putuje i do národních rozpočtů členských zemí EU.
„Vlády by měly alespoň polovinu z těchto prostředků využít na podporu klimaticky prospěšných opatření. V Česku je těmito prostředky financován například program Nová zelená úsporám. Další část výnosů putuje do Modernizačního a Inovačního fondu, které taktéž podporují modernizaci směrem k nízkoemisnímu hospodářství,“ popsala analytička Kolouchová.
Peníze z povolenek by mohli lidé dostat i přímo do ruky. „Například v Rakousku tamní vláda zavádí takzvaný klimatický bonus, kdy domácnosti dostanou 100 až 200 eur ročně jako kompenzaci k zavedení uhlíkové daně,“ dodala Kolouchová.
Létání jako horor. Letiště v Evropě jsou přetížená, ve frontě se čeká i hodiny |
Létání pro vyvolené
S létáním má zkušenost jen marginální část světa. Okolo 80 procent světové populace nikdy nesedělo v letadlo. K tomu je však za celou polovinu světových emisí z letadel zodpovědné jedno procento nejpohatších lidí, uvádí studie. Vědkyně Julia Mildorfová Leventon právě v tomto vidí určitý nedostatek evropského nástroje.
„Tento přístup může být neférový. Dopadne totiž povětšinou na ty, kteří často nelétají. Například rodiny, které vyrazí jednou ročně na dovolenou. Přitom největší znečišťovatelé, kteří mají peníze na to létat pravidelně, či v soukromých tryskáčích, zdražení téměř nepocítí a jejich chování se nezmění,“ říká Leventon.
Každý zásah by proto měl být doplněn kompenzacemi a investicemi do dostupných alternativ pro běžné občany, například zlepšování železniční sítě, shodují se expertky.
Hledání alternativ
Další možností investic je modernizace letadel. O tom ostatně hovoří i ministerstvo dopravy. „Klíčový je další výzkum a následné využití udržitelných leteckých paliv, která mají potenciál významně přispět ke snížení emisí oxidu uhličitého z letectví,“ popsal mluvčí resortu Brychta.
Odborníci na druhou stranu konstatují, že zatímco jiné sektory mají potenciál emise rychle snížit, u letectví to v blízké době nehrozí, pokud se dále bude zvyšovat poptávka. „S očekávaným růstem letů nepomůže žádná moderní technologie. Ušetření emisí vždy převáží zvýšený počet pasažérů,“ uvádí Mildorfová Leventon.
Jistotou je v tomto ohledu omezení počtu letů. Podle astrofyzika a environmentalisty Jana Hollana to bude nutné pro dodržení klimatických závazků, které mají zabránit oteplení o více než dva stupně Celsia. Opak by měl ničivé dopady pro život na Zemi.
Solární panely a ukládání uhlíku, máme posledních 1000 dnů na změny, říká OSN |
„Pokud máme dodržet klimatické cíle, potřebujeme, aby se letecká doprava nevrátila na úroveň před pandemií covid-19. Dokonce by měla postupně klesat k nule, dokud bude využívat fosilní paliva - k takovému důsledku britské legislativy došla pro vládu studie Absolute Zero. V létání můžeme opět pokračovat, až budou existovat takové pohony, které nebudou způsobovat oteplování. To do budoucna možné je,“ dodává Hollan s tím, že každý může přispět svým dílem tak, že místo cesty letadlem zvolí například vlak.
K tomu vyzývá i cestovatel a aktivista Martin Hyťha z organizace Nesehnutí. „Pozoruji, že zájem vyhnout se letadlům postupně stoupá. Při volnočasových cestách má člověk autentičtější zážitek. Skutečně vnímá, co je mezi místem, odkud vyjel a kam jede. Zároveň má při dobrém plánování možnost navštívit během cesty další zajímavá místa, která by jinak neměl šanci vidět,“ říká Hyťha.
Přiznává ale, že alternativy k letadlům mají i řadu nevýhod z hlediska komfortu a náročnosti. „Člověk musí být tak trochu nadšenec,“ dodává Hyťha. Pomohlo by podle něj rozšiřování železničních sítí a její lepší propojení.
Kolik emisí produkují letadla?Letadla jsou zodpovědná sice asi jen za 2,5 procent světových emisí oxidu uhličitého, problém je ale jejich růst. Od devadesátých let emise vzrostly o 146 procent. Kromě oxidu uhličitého letadla přispívají k oteplování i tvorbou ozonu z plynů dusíku a takzvanými kondenzačními stopami. Studie uvádí, že všechny plyny dohromady vzniklé z letů mohou asi za 5 procent globálního oteplování a jde o klimaticky nejméně šetrný způsob dopravy. U krátkých letů vychází letadlo jako až osmkrát emisně náročnější než vlak. Kromě toho vypouštěné škodliviny mají i negativní dopady na zdraví obyvatel. V České republice tvoří emise z letecké dopravy přibližně jedno procento z celkového objemu (bez započítání přestupných letů), uvádí poslední dostupná data z roku 2018. V celoevropském srovnání jsme lehce pod průměrem, co se emisí na obyvatele týče.  |
